Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Spolkový život českého včelařství


Petr Texl, č. 2/2009, s. 4-5

České spolkové včelařství tu je již 130 let, moravské dokonce přes 150 let. V 2. polovině 19. století pociťovali včelaři potřebu sdružovat se a předávat si zkušenosti. Bylo to v období velkého rozvoje techniky nejen v průmyslových oborech, ale i v zemědělství, kam obor včelařství patří. Do tohoto období patří známé objevy: rozběrný úl se včelí mezerou (Langstroth 1851), zavedení mezistěny (Wunder 1851), objev mateří mřížky (Prokopovič 1814), vynález medometu (Hruška 1865).

Díky spolkové tradici jsou dnes téměř všichni včelaři v ČR členy občanského sdružení Český svaz včelařů. Má to své výhody, zejména pro státní správu, která v hlavních otázkách včelařství jedná s jedním subjektem.

Přibližně od 90. let minulého století je ve včelařství patrná tendence k zakládání různých vyhraněných zájmových skupin. Vznikají uvnitř Českého svazu včelařů (Sekce komerčních včelařů, Cech profesionálních včelařů, Chovatelé kraňské včely), ale také jako samostatná občanská sdružení (Dadantklub, Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ).

Současní a budoucí včelaři

V ČR lze v současnosti napočítat přibližně 50 000 včelařů, kteří obhospodařují 500 000 včelstev. Téměř 80 % včelstev je chováno u včelařů s počtem do 10 včelstev. I když od roku 1990 u nás stavy včelstev rapidně klesají, stále patříme mezi státy s největší hustotou včelstev na km2. Ještě nedávno jsme se mohli chlubit tím, že v každé vesnici působí alespoň jeden včelař. Zemědělci se tak nemuseli o tzv. opylovací službu zajímat - pěstované kultury vyžadující opylení včelami byly vždy v doletu nějakého včelstva. Situace se však začíná v tomto směru zhoršovat. Zvláště ubývají včelaři s menším počtem včelstev. Je to obecný problém venkova, kde chybí mládež, která by tyto aktivity převzala.

Včelařit profesionálně

Naopak roste skupina profesionálních včelařů, která podle regulí EU představuje farmy s počtem nad 150 včelstev. Takových provozů je u nás mírně přes 100. Farmy nemají pozici ideální. I když obor patří do resortu zemědělství, tak například s dotačními tituly se na tyto farmáře zapomnělo. Drobní a střední včelaři v současnosti mohou využívat dotace na krytí části nákladů na vybavení zařízení na získávání kvalitního medu. Tato podpora, která trvá již čtvrtým rokem, dává reálný předpoklad zlepšení již tak dobrého jména českého medu.

Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ

Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ (PSNV-CZ, o.s.), která byla založena v roce 2000 jako odnož evropské pracovní společnosti, propagovala při svém vzniku zavádění jednoduchého včelaření. Cílem bylo oslovit hlavně začínající včelaře, zpřístupnit včelařství novým zájemcům a zdůrazňovat důležité a zásadní věci v oboru. Společnost zavádí v ČR tzv. Langstrothův nástavkový úl, který je nejvíce používán ve světě a nově představuje určitý standard ve sjednocující se Evropě. Je to krok k omezení roztříštěnosti nepřeberného množství dosud používaných rámkových měr a mnoha typů úlů. Důvod je prostý - zlevnit potřebné vybavení pro včelařství a alespoň částečně sjednotit technologii pro výuku.

Své aktivity Společnost realizuje v každoročních letních školách nástavkového včelaření, během roku na mnoha kurzech, workshopech a přednáškách. Kromě praktické výuky včelaření se v posledních dvou letech věnuje propagaci prodeje medu přímo od včelaře a od roku 2008 také problematice tlumení varroózy včel. Společnost pomáhá včelařům s tzv. monitoringem invaze varroózy ať již metodikou a poskytnutím pomůcek, tak i provozem interaktivní webové aplikace pro sledování invaze varroózy v celé ČR.


Ing. Petr Texl - předseda PSNV-CZ, o.s.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu