VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Med

V tomto článku připojuji stručnou charakteristiku hlavních jednodruhových medů jižní Moravy, které znám ze svého včelaření v této oblasti.

Med akátový zůstává trvale tekutý (nekrystalizuje). Čistý akátový med má barvu bílého vína. Chuť je jemná, velmi sladká, bez dalších chuťových složek. Snůška akátového medu bývá na přelomu května a června. Často bývá přimíšen řepkový nektar, neboť doba květu řepky a akátu se překrývá.

Med lipový je silně aromatický, barva je světle jantarová. Je-li přimíšena lipová medovice, pak je barva posunuta více dohněda. Chuť je velmi výrazná až ostrá, zřetelná bývá mentolová příchuť. Krystalizuje poměrně pomalu. Je častou příměsí smíšeného lesního medu, v příznivých letech je sklízen jednodruhový.

Med maliníkový má velmi příjemnou harmonickou chuť. Po vytočení rychle krystalizuje, proto je vhodný k pastování. Je častou příměsí smíšeného lesního medu, pouze v příznivých letech je možné získat jednodruhový.

Med pohankový vyniká velmi tmavou červenohnědou barvou a především nezaměnitelnou "vůní". Dá se snad přirovnat k čichovému dojmu z návštěvy vepřína. Aroma je pro většinu konzumentů nepříjemné až nepřijatelné. I tento med však má své příznivce, kteří jej naopak považují za nejlepší.

Med řepkový je v našich podmínkách nejběžnější druh medu. Barva tekutého medu je jantarová, v pastované podobě bílá. Chuť je v pastované formě příjemná. Krystalizace je mimořádně jemná a rychlá. Bílý pastovaný řepkový med bývá nazýván "včelí sádlo".

Med slunečnicový má výraznou ovocně kyselou příchuť, takže se zdá být méně sladký. Kombinace sladké a kyselé chuti připomíná jahodovou marmeládu. Krystalizuje středně rychle, takže je vhodný i k pastování. Barva je výrazně žlutá, vynikne v pastované formě medu.

Med saflorový vzniká z nektaru safloru (světlice barvířské). Podobá se slunečnicovému medu, barva je však sytější a v chuti není tak výrazná kyselá složka. Chutí i oranžovou barvou připomíná pomeranče. Saflor je olejnina pěstovaná poměrně zřídka v nejteplejších polohách jižní Moravy.

Med medovicový vyniká tmavou barvou a lahodnou chutí. Obsahuje také více minerálních látek. Produkce medovicového medu silně kolísá, protože závisí na mnoha faktorech. Bývá častou složkou smíšeného lesního medu, jen zřídka je sklízen čistý jednodruhový.

Ostatní

Včelí vosk se získává tavením plástů. Primárně vosk vzniká ve zvláštních žlázách na spodní straně zadečku včely podobným způsobem, jakým pavouci snovají vlákna. Ve středověku byl včelí vosk ceněným zbožím a užíval se hlavně k výrobě svící pro osvětlení kostelů a klášterů. Mimo to nacházel uplatnění v řadě tradičních řemesel.

Mateří kašička je produktem hltanových žláz včely a primárně slouží jako dokonale vyvážená potrava ke krmení včelích larev. Pracným způsobem lze získat malé množství mateří kašičky jako další z včelích produktů. Užívá se jednak vnitřně jako potravní doplněk, jednak zevně k regeneraci pleti.

Pyl přinášejí včelstva do úlu v podobě různobarevných kuliček (tzv. rousek) na zadních nohou. Pyl je pro včelstvo jediným zdrojem bílkovin a slouží k výživě larev a mladých včel. K získávání pylu se užívá zařízení zvané pylochyt, kdy je včela s rouskami pylu nucena prolézat úzkým otvorem, kde část svého nákladu ztrácí. Takto se získává tzv. rouskovaný pyl. Pyl zvaný perga se těží přímo z plástu pracným vypichováním nebo se konzumuje i s voskem. Pyl se užívá jako potravní doplněk.

Propolis je směs přírodních pryskyřic. Základní pryskyřičná hmota primárně vzniká na pupenech dřevin, především topolů. Včely ji sbírají dle potřeby, ponejvíce koncem léta, a užívají k "tmelení" otvorů a "lakování" stěn úlu. Propolis má velmi silné inhibiční účinky na růst bakterií, hub i virů a hojně se využívá v tradičním lidovém léčitelství.

Speciálním produktem z chovu včel je včelí jed. V čisté podobě je to bílá krystalická hmota. Získává se jen ojediněle, ve velmi malém množství, a to pomocí poměrně drastických metod. Využití nachází ve farmaceutickém průmyslu.

Alternativní medicína využívá také bioenergii vyzařovanou včelstvem, případně „ovčelenou vodu“ s akumulovanou bioenergií jako další včelí produkt.