Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Kombajny


Stanislav Hausvater, č. 4/2011, str. 15

Smutek má u mne příbytek a jedno pondělí po západu slunce mne obzvlášť ovládl. Za vraty dvora nemohu říci dováděly, ale řvaly děti, dělaly smyky s koly, hádaly se, ty větší kouřily, zkrátka každodenní večerní setkání mládeže u křížku z roku 1814 před mými vraty. Poklidil jsem, co bylo třeba, a usedl na kozu ke klepání kosy. I když byl počátek týdne, dole v hospodě bylo veselo. Opékači a grilovníci si vyprávěli zážitky z víkendu, komu se lépe povedlo upéct prase a ugrilovat krůtu. Odpočatí po dnech volna s chutí piva na jazyku kuli plány na další víkend. V kleštích této atmosféry, ukryt v koutě dvora, vypouštěje cigaretový dým, seděl jsem, na nic nečekal, s nikým nehovořil. Padla na mne veliká skepse, z dění kolem sebe i z řad blízké přízně - samá negativa.

A najednou v devět hodin večer ozval se vsí hukot, blikání, rozruch. Jako zvuk polnice oznamující velkou událost. Vsí projížděly kombajny. Vstoupil jsem mezi vrata vytržen ze svých běd, zmocnilo se mne vzrušení. První, druhý, třetí… za nimi traktory. Pluk vojska vstoupil do ulic. Zaprášení bojovníci, kteří sklízí zrno, opravdové úsilí kolem mne přejelo, úsilí sklidit úrodu - prazáklad existence lidstva.

Tento mohutný lomoz přehlušil všechno to výše popsané hnidopišení, zvědavci koukali, já též, stál jsem ve vratech a cosi mne hřálo u srdce. A ti všichni opékači, děti, důchodci, psi, vlaštovky na drátech koukali a kombajnéři možná záviděli, že ostatní lelkují, pijí pivo a žerou a oni unavení, plní osin a prachu musí dál. Začít ještě večerní boj než padne rosa. Zítra může být pozdě, zítra může přijít déšť.

Záviděl jsem kombajnérům. Povznesli mě z prachu marnosti.

Stanislav Hausvater

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu