Čtení na tyto dny

Dětská prosba

Přivez mi něco živého -
- utíká Katka k tatínkovi
startujícímu mezi paneláky auto

Něco živého  Určitě
Nezapomeň tati

(Jindřich Zogata)

 

 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Rozšírenie jarabiny oskorušovej na Slovensku


Ladislav Bakay, Michal Pástor, č. 3/2014, s. 28-29

Jarabina oskorušová (Sorbus domestica L.) patrí medzi naše domáce zriedkavé lesné dreviny, ktorej populácie radikálne poklesli v posledných desaťročiach nielen na Slovensku, ale aj v celej oblasti jej rozšírenia. Medzi ostatnými jarabinami vyniká tým, že je geneticky izolovaná vo vlastnej sekcii Cormus a je jedna z mála jarabín, ktorá sa s ostatnými jarabinami nekríži. V lesnom prostredí sa vyskytuje ojedinele z dôvodu nižšej konkurencieschopnosti voči ostatným drevinám a vysokým nárokom na svetlo. Poznáme ju skôr ako solitérne stromy v starých opustených viniciach, kde bola využívaná ako extenzívna ovocná drevina. Napriek tomu, že z európskych drevín má najhustejšie jadrové drevo (0,88 g/cm3) nenachádza širšie uplatnenie ani v lesnom hospodárstve, z toho vyplývajúc, ani miesto na drevárskom trhu. Poďme si však povedať niečo o rozšírení tejto vzácnej dreviny, nazývanej aj „kráľovná páleníc“ na Slovensku. Vertikálne vystupuje do nadmorskej výšky 600 m. Vyhýba sa mrazovým kotlinám a jej rozšírenie kopíruje vhodné oblasti na pestovanie viniča hroznorodého. V poslednej dobe sú experimentálne výsadby na severnejších miestach, napr. v regiónu Turiec, kde zatiaľ rastie bez väčších problémov, avšak tieto poznatky nemáme dlhodobo overené. Aby sa oskoruša na Slovensku zachovala, nasleduje zopár bodov a odporúčaní, ako túto cennú drevinu z našej krajiny nestratiť:

  • Existujúce podúrovňové resp. úrovňové exempláre oskoruše v lesných porastoch treba nechať ako výstavok v kotlíkovom rube. Po osvetlení tento strom intenzívne zarodí a vytvorí dostatok plodov, ktoré sú pomocou živočíchov (hlavne vtákov) efektívne roznášané (zvýšenie výživovej úživnosti). V okolí takto vyslobodených exemplárov sa našlo uspokojujúce množstvo prirodzenej obnovy, samozrejme len pri priaznivých svetelných pomeroch.
  • Na xerotermných lesných svahoch sa prejavuje väčšinou výmladkový potenciál tejto dreviny, kde populácia dokáže prežívať v podraste. Výmladky dostávajú šancu pri dostatočnom osvetlení.
  • Oskoruša sa dokáže udržať v lesnom poraste iných svetlomilných drevín, veľmi úspešne v borinách, na strmých svahoch dokáže konkurovať aj dubom. Nemeckí lesníci odporúčajú pestovanie oskoruše spolu so smrekovcom alebo čerešňou vtáčou.
  • Oskoruša sa v lesných porastoch udrží vo väčšom zastúpení len s výrazným pričinením lesného hospodára. Neplatí to pre exponované stanovištia lesostepného charakteru.
  • Oskoruša vo voľnej krajine padá za obeť sukcesii a zanedbaniu starých sadov. Staré stromy oskoruše potrebujú plne osvetlené stanovište.

Predpokladá sa, že s nástupom vyšších teplôt a poklesu množstva zrážok budeme mať na Slovensku optimálnejšie podmienky pre pestovanie tejto dreviny.

Ladislav Bakay, Michal Pástor


Ing. Ladislav Bakay, PhD., (1983), odborný asistent katedry biotechniky parkových a krajinných úprav SPU v Nitře,
ladislav.bakay(zavináč)uniag.sk

Ing. Michal Pástor (1989), doktorand na fakultě ekologie a environmentalistiky na TU ve Zvolenu,
michalpastor(zavináč)gmail.com

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu