Čtení na tyto dny

Sasanka na úsvitu

Sasanka za úsvitu
zvedla do prvního patra
svou křehkou,
složitě rozvětvenou stavbu.

Kde vzala tolik vzácné,
bezmála do včerejška
nedostatkové zeleně
a ono oslnivé maurské krajkoví?

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Jak mapuji oskeruše


Jiří Junk, č. 3/2014, s. 29-30

Oskeruše (Sorbus domestica) jsou vzácné a krásné stromy s mohutnou korunou, které jsou nejkrásnější jako solitéry. Plody mají největší ze všech druhů jeřábů a dožívají se vysokého stáří, udává se 400 až 500 roků. Na Moravě patří k nejstarším Zlámanecká oskeruše u Uherského Hradiště, Adamcova oskeruše u Radějova, Zádveřická oskeruše u Vizovic a řada dalších. V současné době je těchto věkovitých mohykánů pár set a postupně jich ubývá. O oskeruše jsem se podrobněji začal zajímat, když jsem v roce 2006 uviděl v Němčičkách svou první oskeruši a hned jsem se do nich zamiloval a začal vyhledávat další.

Hrubou mapu jejich výskytu jsem sice našel na internetu od Ing. M. Benedíkové, ale i tak jsem zjistil, že největší problém je oskeruše vůbec nalézt. Začal jsem je tedy vyhledávat a dělat si jejich fotodokumentaci včetně záznamu do mapy takového měřítka, aby se daly obecně bez problému najít, a snažím se obsáhnout celou oblast, kterou jsem si rozdělil do těchto regionů:

  • Brněnsko, Břeclavsko, Hodonínsko
  • Ždánický les, Litenčické vrchy
  • Kyjovsko, Bzenecko
  • Zlínsko, Luhačovicko, Uherskohradišťsko
  • Bílé Karpaty
  • Znojemsko

Lesní oskeruše nezakresluji, protože bez GPS souřadnic se nedají v lese zakreslit ani nalézt, a navíc sám s GPS nepracuji, protože bez hledání ztrácí jejich nalezení půvab. Vydávám se na cesty za oskerušemi již osmým rokem a využívám mimo zmíněné hrubé mapy i jakýchkoliv zmínek o výskytu oskeruší a také informací od místních obyvatel, kterým musím poděkovat, protože mi mnohdy nejen poradili, ale často mne k nim i zavedli. Bez nich bych svůj atlas, kde mám takto podchyceno už kolem 200 stromů, nikdy nezpracoval. Za tu dobu jsem dosáhl již takové znalosti jejich siluet, že je ve volné krajině poznávám na dálku a poznám je i z podrobnějších satelitních snímků z internetu. Samozřejmě, že tato práce nemůže být úplná, protože ačkoli ostatní naše dřeviny rostou v desetitisících až statisících kusů, oskeruše rostou jen velice roztroušeně, tedy kromě několika lokalit, kde jsou četnější. Už i proto by ochrana oskeruší měla být důslednější a přísnější, neboť cedule „státem chráněný strom“ vůbec nezabrání zemědělcům kolem kmenů v hluboké orbě poškozující kořeny, případně ani jejich bezohlednému poškozování nebo dokonce i vykácení. Mnohé informace o oskeruších lze nalézt na internetu, například návody na zpracování plodů, upozornění na dny oskeruší ve Tvarožné Lhotě (organizuje Vít Hrdoušek), na prodej a pěstování stromků a jiné. Vzhledem k tomu, že se stále víc občanů o oskeruše zajímá, mohl by jim být tento atlas užitečným pomocníkem, který stejně jako mně přináší nejen smysluplný pohyb v přírodě, ale i radost ze setkání se skoro posvátnými stromy, kterými oskeruše bezesporu jsou.


Jiří Junk (1940), vzděláním slaboproudař, jinak pěstitel ovoce, skalniček, jehličnanů a milovník přírody, junkjiri(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu