Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Monografie o oskeruši


Ivo Dostál, č. 3/2014, s. 47-48

Hrdoušek, V. (ed.), Špíšek, Z., Krška, B., Šedivá, J., Bakay, L.: Oskeruše, strom pro novou Evropu. Vydává Místní akční skupina Strážnicko v rámci projektu „Venkovské tradice v krajině II“ ve vydavatelství Brázda, Hodonín 2014, 190 s.

Když v roce 2003 vyšla krátce po sobě dvě vydání drobné publikace Oskeruše od A do Z, kterou dal dohromady Vít Hrdoušek, tak jsme o tom psali v čísle 2/2004 našeho časopisu. Ve Tvarožné Lhotě se od roku 2005 vždy první týden po Velikonocích slaví Slavnost oskeruší (původně začínala od roku 2002 ve Strážnici). Muzeum oskeruší s oskerušovou naučnou stezkou dlouhou 6 km je tam otevřeno od roku 2003 a od roku 2004 je tam také pořádáno pravidelně i Oskorušobraní s koštem výrobků všeho možného z oskeruší. Pozornost je věnována i jinému netradičnímu ovoci jako mišpulím, moruším, dřínkům apod. Na všech těchto aktivitách se hlavní měrou podílí již jmenovaný V. Hrdoušek, který se s hrstkou odborníků a nadšenců postaral o to, aby se oskeruše nevytratila z našeho povědomí a její pěstování neupadlo do zapomenutí. Tyto aktivity jistě ještě více podpoří monografie, kterou V. Hrdoušek s kolektivem renomovaných autorů přichystal k vydání. Je to kniha impozantní s obsáhlým důkladně zpracovaným textem a se spoustou kvalitních vyobrazení a fotografií, v níž se dozvíme o oskeruši úplně vše. Úvodní kapitola pojednává o oskeruši v historii, v umění a v lidové slovesnosti. Jen tak mimochodem - první psaná zmínka o oskeruši je v díle Theophrasta v 3. století př. n. l. a první písemná zpráva u nás je v Herbáři J. Černého z roku 1517. Dále se v úvodní kapitole dozvíme o oskeruši v místopisu, o historii jejího pojmenování u různých národů a o počátcích jejího pěstování. V dalších kapitolách je podrobně probrán botanický popis a podána systematická i genetická studie oskeruše jako druhu jeřábu. Opominuta není ani ekologie druhu a její rozšíření nejen u nás, ale i v celé Evropě, severní Africe a v Přední Asii. Následují kapitoly probírající možnosti jejího rozmnožování, nemoci a škůdce, péči o stromy a určování stáří a objevná je i kapitola o využití dřeva, kůry a pupenů. Obsáhlá je kapitola věnovaná plodům, jejich složení, zpracování, včetně pracovních postupů a receptů. Poslední, nejzajímavější kapitola pojednává o pomologii oskeruší, a to nejen u nás, ale v rámci celé Evropy. Je to kniha potřebná, a to nejen vzhledem k velkému zájmu o tyto téměř zapomenuté ovocné stromy, a domnívám se, že v takovém rozsahu u nás nebyla věnována pozornost žádnému z nich. A že plody oskeruší nejsou jenom zajímavým ovocem, vím už od před léty zemřelého ovocnáře pana L. Jagoše z Lipova (ve Veronice 1/94 měl zajímavý článek o ovocnářství), kterému jako dítěti oskerušová zavařenina zachránila život. Tehdy mu po úporných průjmech lékaři v nemocnici už nedávali žádnou naději na přežití, tak mu ji tam maminka jako poslední možnost na radu sousedů donesla. Osobně mám ještě malé doplnění ohledně rozmnožování semeny, které je z mé dlouholeté zkušenosti snadné, tedy pokud zasadíme semena vyjmutá z měkkých plodů ihned do volné půdy, čímž se vyhneme náročné umělé stratifikaci. Na jaře mi semínka ve valné většině vzejdou, což platí obecně nejen pro všechny jeřáby, ale i pro mnohé ovocné a okrasné dřeviny. Chystaná monografie byla pokřtěna 20. září na letošním 10. ročníku Oskorušobraní a je knihou, ze které je možné se těšit a která určitě udělá radost opravdu každému, kdo se o oskeruše a vůbec o přírodu zajímá.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu