VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nám, pedologům, se jeví pozice půdy mezi ostatními složkami životního prostředí ve vnímání lidí jako nespravedlivá. Proč je často význam tohoto unikátního útvaru, neobnovitelného přírodního zdroje, podceňován ve srovnání s ovzduším, vodou, biotou? Může to být tím, že nedostatek vzduchu, vody a živé přírody bychom pocítili okamžitě, bezprostředně, kdežto bez půdy bychom dokázali nějakou dobu přežít. Její délka by záležela na tom, co by došlo dříve: kyslík, který je produkován zelenými rostlinami rostoucími na půdě, pitná voda ve zdrojích napájených z půdy jako akumulátoru nebo potraviny, které jsou celosvětově z 90 % produkovány na půdě.

Zeptáme-li se, čím je pro nás půda prospěšná, většina z nás by na prvním místě jmenovala produkci rostlin - potravin, krmiv, dřeva, biomasy. Také hlavním motorem výzkumu v půdoznalství je zvýšení produktivity - zajištění vyšších výnosů. Je to ale ta jediná správná cesta? Takto se ptal již na začátku 20. století uznávaný americký pedolog William Albrecht. Již tehdy prohlašoval, že zemědělství hnané pouze ekonomickými ukazateli vede ke snižování nutričních hodnot potravin v důsledku degradace půdních vlastností - masivní vstupy pesticidů a minerálních hnojiv do půdy a těžká mechanizace v zemědělství ničí život v půdě a půdní strukturu. Albrechtovu hypotézu potvrdila rozsáhlá studie srovnávající obsahy nutričních látek ve 43 zemědělských plodinách v letech 1950 a 1999: byl zjištěn pokles obsahu vápníku o 6 %, fosforu o 16 %, železa o 15 %, riboflavinu (vitamin B2) o 38 %, vitaminu C o 2 %. Současné studie navíc prokazují, že organicky pěstované potraviny obsahují podstatně více vitaminu C a E, polyfenolů a antioxidantů celkově, na druhé straně neobsahují rezidua pesticidů, endokrinní disruptory, růstové hormony. V době, kdy ještě nebyl znám pojem „organické zemědělství“, rozlišoval Albrecht potraviny rostoucí na zdravé půdě - potraviny pro růst (grow foods) a potraviny plné karbohydrátů s chybějícími proteiny nutnými pro růst a zdraví (go foods). Prohlašoval, že „go foods“ způsobují obezitu a zdravotní problémy, zatímco „grow foods“ udržují člověka ve zdraví. Albrechtovým mottem byla hesla: „zdravá půda, zdraví lidé“ nebo „zdraví lidí je neoddělitelné od zdraví půdy“ a dále „zvířata a člověk jsou biochemickou fotografií půdy“. Význam zdravé půdy, která má dostatek organické hmoty, je prostá nadměrných dávek hnojiv a pesticidů, má dobrou strukturu a mikrobiální život, však ještě daleko přesahuje Albrechtovy hypotézy. Produkcí „grow foods“ totiž přispíváme k udržování ostatních hodnot a funkcí půdy (přesně byly definovány v dokumentu „Tematická strategie ochrany půdy“, která byla schválena Evropskou komisí a parlamentem v roce 2002).

Obrovská a nedoceněná hodnota půdy je v její biodiverzitě. Živá hmota v půdě (především mikroorganismy) tvoří v běžné nenarušené půdě přibližně 1 % její hmotnosti, ale celkově tvoří 57 % biomasy suchozemských ekosystémů. V hrstce zdravé půdy je řádově tolik mikroorganismů, kolik je na Zemi lidí. Je to nesmírná zásobárna genů. Z půdních organismů bylo separováno 22 látek fungujících jako antibiotika. K nejznámějším a běžně používaným patří aktinomycin, neomycin a streptomycin. Půdní organismy v průběhu vývoje člověka výrazně ovlivňovaly mikrobiální populace žijící v zažívacím ústrojí i na povrchu těla, neboť člověk byl v trvalém kontaktu s půdou. To se v posledních desetiletích výrazně mění ve prospěch mikroorganismů žijících na potravinách a v prostředí obydlí. Je to správně? Některé studie naznačují, že to může být jedna z příčin mnoha zdravotních problémů, např. různých alergií. Znovunavázání „biokontaktu“ s půdou je dosti nereálné: představme si scénku, jak maminka spokojeně pohlíží na dítě hrající si ručičkama v hlíně (dnes bohužel často chemicky i biologicky kontaminované). Na trhu (asi prozatím jen USA) však již dnes existují preparáty ve formě tablet s půdními mikroorganismy - jak paradoxní.

Ve vztahu k lidskému zdraví je asi známějším způsobem využití půdy v kosmetice a lázeňství. Z jemných jílů se připravují různé pleťové masky nebo přípravky na ošetření kožních nemocí. V lázeňství jsou využívány rašelinné koupele a zábaly. Rašelina je totiž také půda, v typologickém klasifikačním systému půd se označuje jako organozem. Dříve se organozemě těžily jako palivo. Dnes jsou většinou na lokalitách s režimem ochrany přírody. Omezeně se ještě těží pro výrobu zahradnických substrátů.

V umělecké tvorbě můžeme půdu využít i jako velmi zajímavý a dekorativní zdroj barev. Aktivita „malujeme barvami půdy“ byla i jednou z náplní česko-rakouského projektu SONDAR, jehož cílem bylo právě pozvednout povědomí o významu půdy u veřejnosti. Zatím si neumíme půdy vážit tak, jak by si zasloužila: erozí ztrácíme ročně tuny úrodné půdy z jednoho hektaru, z půdy se stává úložiště různých chemických látek, z půdy se vytrácí blahodárný humus, což spolu s devastací půdní bioty a těžkou mechanizací ničí příznivou půdní strukturu. Odhaduje se, že asi čtvrtina produktivní půdy světa je jedním nebo více způsoby degradována. A nejenže se kvalita půdy zhoršuje, ale celkově nám jí ubývá. V období let 2000-2010 bylo v globálním měřítku odebráno zemědělské produkci 160 000 km² půdy. Vyjádřeno přes potenciální zemědělskou produkci, je tato plocha ekvivalentní 60 milionům tun obilnin, což je 2,5 % celkové produkce. Je tento způsob hospodaření s půdou a na půdě udržitelný? Snad se jednou jako lidstvo dopracujeme k pokornému respektu k celé přírodě, ekosystému jako celku, jehož je půda součástí.

Ing. Milan Sáňka, Dr. - pedolog, pracuje v chemické sekci Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně