Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Malí squatteři


Daniel Horáček, č. 4/2014, s. 32-33

Když se věnujete studiu a sledování volně žijících živočichů, občas narazíte na něco zajímavého a nezvyklého. A tohle bylo opravdu netypické. Zhruba v půli srpna jsem dostal e-mail od RNDr. Miroslava Honců z českolipského muzea, kterým mě upozorňuje na dosud neevidovanou letní kolonii vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) na okraji Českého ráje v obci Příkazy. Prý je tam opuštěný hotel, ve kterém sídlí. Klíče má k dispozici zdejší hospodský. A tak jsem, vzhledem k tomu, že je pokročilá roční doba a kolonie netopýrů se již rozpadají, vyjel rychle místo prozkoumat.

Do Příkaz jsem dorazil kolem 17. srpna a po krátké rozmluvě a vysvětlení, kdo jsem a proč jsem přijel, mě hospodský vzal do hotelu. Očekával jsem, že mě povede na půdu, kde obvykle tito vrápenci bývají, ale k mému překvapení mě zavedl do prvního patra. Tam bylo na první pohled vidět, že hotel je již řadu let opuštěný, mnohá okna byla vysklená a pokoje bez nábytku, ale zato se spoustou okřídlených obyvatel. Těm se nejvíce líbilo hlavně v malých temných koupelnách, které byly součástí každého pokoje. Celkem jsem vrápenců napočítal 62, většinou tohoroční vzletná mláďata, mezi kterými bylo i pár samic.

Hotel se přestal využívat krátce po revoluci, a jak budovy chátrají, netrvá dlouho, než někdo vymlátí první okno a pak další a další. Tohoto využili malí noční squatteři, kteří v tichosti nalétli do vnitřních prostor a usídlili se zde. Tak zde vznikl základ poměrně početné letní kolonie (50 až 100) samic vrápence malého. Ty proletují chodbami, stěhují se z pokoje do pokoje, dle své aktuální potřeby. Zde také rodí a vychovávají mláďata. Kam pohlédnete, jsou na podlahách hromady jejich trusu, v koupelnách u pokojů přepadává cenné guáno přes okraje umyvadel. Na chodbě je opřené koště a u něj kýbl zcela zaplněný netopýřím trusem. Jen po uklízečce jako by se zem slehla.

Jako pro chiropterologa je pro mě dost radostné najít novou a k tomu i početnou letní kolonii, nicméně z pohledu ochranáře je tato dost ohrožena. Jakmile se totiž objeví první investor, mají vrápenci smůlu. Můžeme ho jen přimět k tomu, aby s rekonstrukcí začal až na podzim a umožnil odchování a odlet mláďat z tohoto prostoru. Doufám v to, že případný investor bude přístupný a dohodneme se na vhodném místě vytvoření vletového otvoru do prostoru půdy hotelu, kde mimochodem vrápenci vůbec teď nejsou, a snad tam přesídlí. Nicméně dle slov hospodského se s hotelem v nejbližších 10 letech nic nebude dělat. Tak uvidíme.

Daniel Horáček
Česká společnost pro ochranu netopýrů
Liberec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu