VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

„Ty mlč! Lebo tento pán způsobil, že u nás hnízdijú čápi a máme plnú mateřskú školu.“

Těmito slovy umlčel starosta Rakvic jistého opilce, který se do mne navážel ve vinném sklepě, kde jsem se starostou oslavoval první výročí zahnízdění čápů v jejich obci. Starosta a čápi v Rakvicích požívají jisté vážnosti, neboť opilec se odpotácel a bylo. V Česku je čáp bílý jedním z nejpopulárnějších a nejsledovanějších ptáků. Je to dáno tím, že je to pták atraktivní, který svou velikostí i vzhledem každého upoutá, a také je to tím, že vyhledává svá hnízdiště často v bezprostřední blízkosti člověka. V poslední době však bílí čápi opouští svá stará hnízdiště, kde hnízdili od pradávna ve velkých koloniích (Pohansko, Soutok, Sekulská Morava, Oskovec, Skařiny). Příčiny jsou prosté. Rušivé zásahy do jejich biotopu, nevhodné meliorační zásahy do krajiny, mýcení břehových porostů, totální zničení meandrovitého povodí Dyje a Moravy atd. Čápové se stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili. Jak to víme? Je to proto, že se provádí pravidelná sčítání čapích hnízd. První sčítání hnízdících párů čápa bílého provedlo na Moravě a ve Slezsku četnictvo na popud Karla Plachetky v roce 1934 jako součást prvního celoevropského sčítání. K dalšímu sečtení fyzicky existujících hnízd i hnízdících párů čápa bílého na celém území Československé republiky došlo až při mezinárodním sčítání čápů bílých v roce 1984. Od té doby se sčítají čápi pravidelně. Myslím, že neexistuje žádný jiný druh ptáka, kde by se na území o velikosti tisíců čtverečních kilometrů podařilo monitorovat hnízdní populaci s přesností nad 90 %. V současné době je v Česku evidováno okolo tisíce čapích hnízd. Jako krajský koordinátor mezinárodního sčítání čápů jsem nahlédl do výsledků sledování pro Jihomoravský kraj a zjistil jsem, že (pokud nepočítáme umělé podložky) čápi dávají přednost jednoznačně komínům ať již továrním, či těm na budovách či kotelnách (40 hnízd), druhá volba je strom (31 hnízd) a třetí jsou sloupy elektrického vedení (4 hnízda). Celkově je v evidenci 125 hnízd a hnízdních podložek, ať již obsazených, či neobsazených.

Hnízdní možnosti pro čápy bílé jsou tedy často rizikové - například komíny nebo sloupy elektrického vedení. Problém komínů spočívá v tom, že jsou buď opuštěné a pak se rozpadají, anebo jsou používané a pak je hnízdo na překážku provozu komína. U elektrických sloupů jde o to, že hnízdo většinou vadí dodavatelům elektřiny a dráty naopak mohou být příčinou smrtelných úrazů mláďat. Jednou z metod, jak tento problém řešit, je budování náhradních hnízdních podložek na samostatných betonových sloupech.

Stavby umělých hnízdních podložek jsou důležité nejen pro posílení populace těchto ptáků, ale mají i nezanedbatelný výchovný a popularizační efekt. Až na naprosté výjimky je čáp bílý u nás přijímán kladně. Například u dravců je to jinak - část veřejnosti je obdivuje a chrání, část nenávidí a žádá odstřel. Čáp - symbol štěstí - může sloužit také jako symbol všeobecně přijatelného ochranářského snažení. Od roku 1996 se také naše organizace Veronica snaží řešit ochranu čápů bílých v Jihomoravském kraji, a to především instalacemi umělých hnízdních podložek.

První podložky pro hnízdění čápů bílých jsme začali umísťovat v některých vesnicích na Břeclavsku v roce 1997, kde čápi hnízdili na místech, která byla nebezpečná často jak pro čápy samotné, tak i pro lidi. Byla to hnízda na funkčním elektrickém vedení či komíně. Kromě toho jsme se snažili řešit i hnízda, která byla sice bezpečná, ale podložku, na které čápi hnízdili, bylo nutno z nějakých důvodů zbourat. Typickým příkladem může být starý tovární komín nebo vysloužilý zásobník na piliny, které musely být demolovány. Za takových okolností orgán ochrany přírody povolil demolice pouze za podmínky, že majitelé objektů zajistí čápům náhradní podložku. Ti se pak často obraceli právě na nás, abychom podložku zbudovali. Také se na nás obraceli přímo starostové obcí a chtěli, abychom v jejich dědině postavili podložku a přilákali tak čápy k nim. Takové instalace nebyly moc úspěšné, protože trefit se do čapího vkusu není tak jednoduché. Avšak v obcích Rakvice a Malešovice se nám podařilo uhnízdit čápy přesto, že tam nikdy předtím nehnízdili. Ne všechny naše instalace se nám povedly. Mnohé podložky zůstávají neobsazeny i po více než deseti letech od instalace.

Umělé podložky (naštěstí) v kraji stavěli i jiní. Často po konzultaci s námi anebo dle vlastní úvahy. Mnoho takových hnízd bylo postaveno velmi dobře, některé instalace místních kutilů však nebyly tak povedené. Při dobře míněné snaze jsou takové podložky dost nebezpečné, protože lidé si neuvědomí, že hnízdo může po několika letech používání vážit i mnoho metráků, v extrémním případě až tunu. Naše instalace s tím počítají. Proto jsme používali hlavně podložku na betonovém sloupu. Spolu se speciální železnou konstrukcí má taková podložka nosnost až 10 tun. Méně často jsme instalovali podložku na dřevěném sloupu, jejíž garantovaná nosnost je asi 3 tuny, ale jen za předpokladu, že je dřevo v dobrém stavu. Vzácně jsme byli nuceni provádět i speciální instalace například na komíně obecního úřadu či na hasičské věži, kde jsme nosnost zjistit nemohli.

V následující tabulce jsou shromážděny údaje o všech umělých podložkách pro hnízdění čápů bílých v současném Jihomoravském kraji, a to bez ohledu na to, zda je čápi k hnízdění použili nebo ne. V přehledu nejsou zahrnuta hnízda čápů na lidských stavbách, které ale nebyly nijak speciálně upraveny pro hnízdění čápů (tovární komíny, střechy), ani hnízdění na stromech. Celkem jsme postavili 31 čapích podložek, v počátečním období v kooperaci s dnes již zaniklou ČSOP Veverka. Radou, pokynutím projektové dokumentace nebo pomocí jsme se podíleli na stavbě dalších 7 podložek. Kromě toho evidujeme 12 podložek, které postavil někdo jiný. Za celou dobu od roku 1998 do roku 2014 pouze 3 podložky fyzicky zanikly (byly odstraněny). Dohromady tedy v Jihomoravském kraji v letech 1997 až 2014 vzniklo 50 umělých hnízdních podložek. Z toho 29 jich bylo postaveno na betonovém sloupu s železnou nástavbou, 7 na dřevěném sloupu s železnou nástavbou, 4 na železném sloupu. Na speciální podložce na komíně je 7 hnízd, na hasičské věži 2 podložky a na střeše budovy jedna.

V letech 2004, 2005, 2008, 2011, 2012, 2013 a 2014 jsme existující podložky kontrolovali buď prostřednictvím našich zpravodajů, anebo osobně. Všechny podložky máme fotograficky zdokumentovány. Ze všech 50 podložek alespoň 1× bylo obsazeno 24, což je 48 %, z „našich“ 31 podložek bylo aspoň jednou použito 10, což je 32 %. Ze všech podložek nejúspěšnější byly instalace, které nahrazovaly již existující hnízdo - 7 podložek z 8 instalovaných (88 %), anebo již existující hnízdo jen zpevňovaly či upravovaly - 7 (100 %), velmi málo úspěšné byly instalace hnízd v obcích, kde čápi nikdy předtím nehnízdili - obsazeny alespoň jednou byly jen 2 z celkem 18 instalací (11 %).

Z uvedených čísel vyplývá, že instalace umělých hnízdních podložek pro čápy bílé není činnost pro přežití jejich populace nezbytná (ostatně stejně jako vyvěšování budek pro doupné ptáky), ale činnost zajímavá pro obě strany - tedy jak pro čápy, tak pro lidi.