Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Jak zabránit kácení stromů?


Eliška Bartošová, č. 4/2014, s. 40

Desítky stromů v Pardubicích budou dál stát na svém místě, těšit kolemjdoucí, poskytovat stín, čistit ovzduší a plnit další důležité funkce v krajině, a to díky zájmu a zapojení pardubických spolků Chráníme stromy a Zelená pro Pardubicko.

Lipové aleji na cestě z nádraží do centra, rododendronům v Tyršových sadech, malebnému vrbovému háji Na Bahenkách, jasanu s obvodem přes pět metrů v lokalitě Podkova a mnoha dalším stromům a keřům hrozilo, že budou pokáceny. V některých případech byly udávané důvody ke kácení malicherné - znečištění padajícím listím, nebo dokonce lživé - smyšlené ohrožení drátů vysokého napětí. Častěji však pramenily z neochoty hledat způsoby, jak stromy zapojit do nových plánů a projektů. Když se pak na tyto případy pohlédlo blíže, uznali i úředníci, že není důvod, aby se kvůli rekonstrukci prostoru před nádražím musela vykácet lipová alej, že příjezdovou cestu k výrobní hale lze vybudovat bez pokácení všech devatenácti bříz, že k záchraně dvou platanů u nádraží stačí o dva metry posunout vjezd na plánované parkoviště.

Každé povolení ke kácení musí být zdůvodněno

Povolení ke kácení dřevin je možné vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu a musí být vždy zdůvodněno. Vydané povolení jakož i podklady pro jeho vydání (například dendrologický posudek) si můžete na úřadě vyžádat na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Ve většině případů musí ke kácení vydat povolení příslušný orgán ochrany přírody, což je v zásadě obecní (městský) úřad. O povolení ke kácení může požádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce pozemku se souhlasem vlastníka. Pokud úřad povolil kácení stromů, může zároveň nařídit náhradní výsadbu nových stromů na vhodných pozemcích minimálně v takovém rozsahu, v jakém proběhlo kácení.

Kácení dřevin se povoluje ve správním řízení. Jedná se o proces, v němž orgány veřejné správy vydávají rozhodnutí. Postupuje se při něm podle obecného předpisu upravujícího základní otázky správního řízení - správního řádu. Správním řízením jsou i další řízení, která se mohou v souvislosti s ochranou dřevin vyskytnout, například řízení o udělení pokuty za nedovolené kácení. Ze zákona má správní orgán příslušný ve věci rozhodnout povinnost o zahájení řízení uvědomit všechny známé účastníky. Může se stát, že bude řízení oznamováno pomocí veřejné vyhlášky na úřední desce daného úřadu, neboť okruh účastníků řízení nebo jejich pobyt nemusí být úřadu znám. Jako jednotliví občané máte možnost zúčastnit se řízení na základě dotčení vašeho vlastnického práva.

Na ochranu stromů je nejlepší založit spolek

Pokud chcete pomoci předejít zbytečnému kácení, aniž by bylo přímo dotčeno vaše vlastnické právo, je nejlepší založit spolek, jehož hlavním cílem je ochrana přírody a krajiny.

Takový spolek je totiž oprávněn požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona.

Spolek se také může účastnit správního řízení a mít tak postavení účastníka řízení, který má mnohem větší vliv, neboť může například nahlížet do spisu, navrhovat důkazy - znalecké, třeba i soudní posudky nebo podávat odvolání.

Spolek se může dále účastnit případného územního a stavebního řízení, které se v souvislosti s uvolněným prostorem zřejmě povede.

Místní spolky z Pardubic, o kterých byla řeč na začátku, se naučily využívat svá práva a postupně se, i díky pomoci Franka Bolda, staly respektovaným partnerem při jednáních o kácení v Pardubicích i v sousedním městě Lázně Bohdaneč.

Kromě výše uvedeného postupu při kácení dřevin rostoucích mimo les se uplatňují další zvláštní postupy dle druhu pozemků, na nichž se dřeviny nalézají, například kácení kolem vodního toku, kácení v lese nebo kácení v chráněném území. O nich se můžete dozvědět více v kategorii Ochrana přírody a krajiny, lesa a půdy, a to online u právní poradny na www.frankbold.org.

Pozn. autorek: Návod byl aktualizován k právnímu stavu ze dne 1. ledna 2014.

Eliška Bartošová, Eva Pavlorková
Frank Bold

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu