VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Právě si připomínáme čtvrt století od pádu totalitního režimu, který devastoval životní prostředí a násilně potlačoval občanská práva. Také proto první zákony demokratického státu zajistily občanům právo připomínkovat stavby s významným dopadem na kvalitu života lidí - přehrady, chemičky či skládky. Postupně se ukázalo, že úřady často nezvládají rozhodovat podle stále komplikovanějších pravidel. Překračují zákonem stanovené lhůty, vydávají právně vadná rozhodnutí. Soudy pak rozhodují odpovědně, ale bojí se odložit platnost sporného povolení. Jejich konečný verdikt tak ztrácí smysl - park byl zničen, „černá“ stavba stojí a ani její zbourání by už nic neřešilo. Lidé se nemohou dovolat spravedlnosti, což odporuje české ústavě i evropské směrnici. Poté, co Evropská komise pohrozila odejmutím peněz z evropských rozvojových fondů, připravila vláda nápravu. Chce a dokáže ji ale prosadit?

Novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) už projednávají poslanci. Co má vlastně změnit? Zvyšuje status stanoviska EIA z doporučujícího na závazné. To by mělo omezit nekonečné spory o výklad stanovených podmínek, respektive jejich přehlížení ze strany rozhodujících úřadů. Dále novela odstraňuje dnešní nelogickou situaci, kdy neziskové organizace mohou napadat povolující správní rozhodnutí pro čistě procesní chyby, ale nikoliv už proto, že porušují (jiné než procesní) zákony. Konečně také zásadně zkracuje délku soudních sporů - z mnoha let na 3-5 měsíců - a zavádí odkladný účinek žalob. Spory tak mají probíhat řádově rychleji. A především spravedlivě, protože jejich výsledek skutečně ovlivní spornou stavbu. Právě proti této změně se ale strhl největší odpor. Proti odkladnému účinku a za nevymahatelnost práva vyrazila do boje Hospodářská komora ČR.

Vládní novela nově zavádí omezení účasti veřejnosti. Občanské spolky, které chtějí projekty připomínkovat, musí existovat déle než tři roky. Ty novější musí nejprve předložit 200 podpisů občanů. Pro ostatní účastníky řízení - investory, úřady, obce či vlastníky sousedních majetků - přitom žádné omezení neplatí. Hospodářská komora jde ale ještě dál a otevřeně prosazuje úplné vyloučení veřejnosti z rozhodování - např. zavedením podmínky „prokázání právního zájmu“. Prostřednictvím spřízněných poslanců předložila komora i záložní návrhy. Podle nich by připomínkovat směli jen ti, kdo nejprve seženou stovky podpisů z „místa projektu“. Není přitom jasné, zda se tím místem rozumí například obce poblíž (a jak blízko) posuzované varianty (a které) dálnice. Dálnice či elektrárna přitom logicky ovlivní celé kraje i státy. Pak už ovšem nemá smysl mluvit o místě projektu.

Za původní vládní návrh se vedle Evropské komise postavila všechna dotčená ministerstva. Vláda se ostatně už při svém nástupu veřejně zavázala, že účast veřejnosti na rozhodování práva nijak neomezí. Je k tomu řada logických důvodů. Občané prostě mají právo vyjádřit své názory ve věcech, které se dotýkají jejich životního prostředí, protože stav životního prostředí na ně může mít negativní dopad. Zvláště velké stavební projekty přinášejí znečištění, hluk či nucená stěhování, které je třeba před povolením pečlivě uvážit. Konečné rozhodnutí náleží ovšem správním orgánům, které se při rozhodování musí řídit zákony. Veřejná kontrola rozhodování ztěžuje investorům „tichou dohodu“ s úředníky a omezuje tak prostor pro korupci. A nesmíme zapomenout ani na kvalitu samotných staveb. Kolik miliard a let bychom ušetřili, kdyby úřady nezametly pod koberec varování před stavbou dálnice D8 v nestabilním svahu, který pak pohřbil dálnici i se sousední železnicí.

V jedné věci ale mají zástupci průmyslu pravdu. Vládní novela zatím neřeší složitost a nepřehlednost rozhodovacích pravidel, ve kterých se obtížně orientují investoři, občané i samotní úředníci. Na potřebě zjednodušit a zrychlit správní řízení široká shoda. Ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí proto již připravují tzv. integraci povolovacích řízení. Ta ale nezačne platit dříve než od počátku roku 2016.

Vládní novela EIA má vstoupit v platnost už o rok dříve. Stav jednání v parlamentu však nasvědčuje pozdějšímu termínu. Evropská komise nám nejspíš nějaký měsíc posečká. Pokud ovšem novela skutečně zajistí občanům, aby se včas domohli spravedlnosti. Českého chytračení a klientelismu, o který se aktuálně pokouší Hospodářská komora, mají už v demokratické Evropě plné zuby. Vláda má věcné argumenty na své straně. Uvidíme, zda jich dokáže využít alespoň směrem ke svým spolustraníkům.

Navzdory běžným mýtům se patří připomenout, že rozhodování o stavbách nepatří k hlavním příčinám pomalého a drahého způsobu stavby dopravních cest u nás. Nejvyšší kontrolní úřad za klíčový problém jasně označuje, že „není k dispozici materiál, který by určoval pořadí dopravních staveb zejména podle jejich společenské potřebnosti ve vazbě na reálné možnosti jejich financování“. O chaosu v politickém rozhodování a následně v přípravě státních investic dobře vědí i samotní politici. Proto se vedení ministerstva dopravy či Ředitelství silnic a dálnic mění jako jarní počasí. Věřme, že další čerstvý ministr snad konečně napře síly správným směrem.

Mgr. Daniel Vondrouš - biolog a ekolog, pracuje pro Zelený kruh (asociace sdružující 27 nejvýznamnějších ekologických nevládních organizací). U Legislativního centra Zeleného kruhu působí jako externí poradce pro politiku životního prostředí.