|
Vstup pro předplatitele: |
Mám rád minerální vody
pro jejich zemitost
A kdykoliv je piju
tak si představuji
jak vyvěrají z Běloves
z Korytnice
či z Moravského Berouna…
A jak mě cévy zanáší
nejvzácnější kovy
Mám rád minerální vody
po kterých nikdy nejsem
ani vážnější
ani šťastnější
než doopravdy jsem
(Zdeněk Volf)
Při naší letošní cestě za středomořskými orchidejemi vedla začátkem května naše cesta s přáteli na Istrii, která jimi přímo pohádkově oplývá. Předposlední den našeho pobytu jsme se v pozdním odpoledni s manželkou vraceli podél mořského pobřeží a ve vysluněné zátoce s mělkou vodou kousek od břehu ona uviděla něco, co v prvé chvíli považovala za plovoucí kmen. Po přiblížení jsme uviděli, že jde o tuleně středomořského, který navíc spal. Mírné vlny si s ním hrály, občas jej přiblížily až k břehu, občas jej odnášely do moře. Aniž otevřel oči, vracel se přitom s občasným hlasitým výdechem vždy až téměř ke břehu, občas se i převalil na záda a evidentně si ve spánku užíval pohodu. To trvalo skoro půl hodiny, pak se stále se zavřenýma očima otočil a pomalounku odplul do hlubiny. Jak bylo toto setkání vzácné, jsme se dověděli až později. Těchto tuleňů se odhaduje v celém Středozemním moři tak kolem 400 kusů a v této části Jadranu byly v posledních letech zaznamenány, a to po dlouhé době, údajně dva kusy.
Ivo Dostál