Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Asfodel, čertkus, nadmutice…


Jiří Poláček, č. 4/2014, s. 46

Thomas Schauer: Svět rostlin. Překlad Miroslav Volf, odborná spolupráce Václav Větvička, ilustrace Claus Casparini. Rebo, Čestlice 2013. 496 s.

Na knižním trhu se objevilo již čtvrté (a letos i páté - pozn. red.) vydání Světa rostlin Thomase Schauera. Reedice takových děl se recenzují zřídka, a pokud se tak stane, recenzenty jsou příslušní odborníci. Protože nejsem botanik, nové vydání Schauerova spisu připomenu po svém: zastavením u názvů některých rostlin.

Nuže, mnohé z nich jsou běžnými českými slovy, jiné však vypadají cizokrajně jako třeba asfodel, kalypso či halimione (tyto rostliny u nás ostatně vesměs nerostou). Většinou je tvoří dvě slova, občas i tři - viz rdesno hadí kořen, oměj vlčí mor nebo hadí mord nachový. Tyto tříčlenné názvy často působí tajemně, ba až magicky, což platí též o pojmenováních tvořených dvěma substantivy.

Patří k nim například lnice květel, kokrhel luštinec, buřina srdečník, krvavec toten, marulka klinopád, ožanka kalamandra a švihlík krutiklas, jakož i hlístník hnízdák, ostropes trubil, svízel povázka, pcháč oset, úročník bolhoj. Tato tajuplná sousloví fascinovala mimo jiné - jak nedávno připomněl Ludvík Vaculík v Lidových novinách - Jaroslava Seiferta, který o nich píše ve své vzpomínkové knize Všecky krásy světa.

Jsou-li tyto názvy jedinečné, jiné naopak představují slova, jež mají také další významy: chudina, jazýček, hořčík, medvědice, pamětník, rosička, solnička, štětka, jehlice, hruštička, posed. Pozoruhodné jsou rovněž názvy spojující rostliny s různými živými tvory (česnek medvědí, ječmen myší, sítina žabí, kostřava ovčí, šanta kočičí) či obsahující pojmenování částí jejich těl (ježatka kuří noha, kandík psí zub, kozí brada luční, myší ocásek nejmenší, jitrocel vraní nožka).

Leč zkrátka nepřicházejí ani lidé, zvláště ženy. A tak vedle barborky obecné existují rostliny, jejichž názvy asociují některé ženské typy (nadmutice bobulnatá, řimbaba obecná, smilka tuhá, rozchodnice růžová, pipla osmahlá) nebo vlastnosti (netýkavka nedůtklivá). Mají dosti hanlivá zabarvení, což vyvažuje řada něžných zdrobnělin: ďáblík, orlíček, hlavinka, pomněnečka, kopíčko.

A co říkají rozličné přívlastky? Určují barvy květů rostlin (dymnivka žlutá, okrotice červená, hlaváč fialový, lomikámen oranžový, blín černý), jejich tvary (bradáček vejčitý, lakušník okrouhlý) a místa výskytu (čertkus luční, děhel lesní, kozlíček polní), ale i dobu, kdy rostou (hlaváček jarní, ocún jesenní, talovín zimní). Někdy také stvrzují jejich vzhled - viz ostřice ostrá, šedivka šedivá a temnohlávek černý. Mimoto jim připisují vlastnosti, které mají spíše lidé: mám na mysli názvy hnědenec zvrhlý, mák pochybný, silenka nadmutá či rulík zlomocný. Tož vzhůru do světa rostlin!

Jiří Poláček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu