Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Ztracený vzorec
přesunu hvězd a planet -
netopýří let.
Petr Čermák
16.-17. 8. 2012 Netopýrky
Zdeněk Svěrák po Smoljakově úmrtí řekl, že doufá, že Láďa je v Českém nebi a že mu tam Cimrman uvolní místo u okna, aby se mohl dívat, co tady děláme. V parafrázi na to doufám, že Jiří Gaisler je v netopýřím nebi a že mu tam udělají místo ve své kolonii, aby si s nimi mohl každý večer zalétat. Dne 22. července 2014 po vážném úrazu totiž prof. RNDr. Jiří Gaisler, DrSc., jeden ze zakladatelů moderní české chiropterologie, zemřel. Věda o netopýrech - chiropterologie si vydobyla v mezinárodním vědeckém kontextu vysoký kredit, což je velkou měrou i jeho zásluha.
Poznal jsem ho jako učitele na vysoké škole a pod jeho vedením jsem pracoval na své diplomové práci. Znal jsem ho i jako dlouholetého předsedu České společnosti pro ochranu netopýrů. Nebyl to jen suchý vědec, byl to člověk s mimořádně širokým rozhledem. Oceňoval jsem na něm třeba to, že jako seriózní, mezinárodně uznávaný vědec si rád ochotnicky zahrál divadlo v souboru AIDS, anebo to, že byl velkým vyznavačem a znalcem jazzu. Překvapoval svou silnou vůlí a schopností adaptace. Například v šedesáti přestal ze dne na den kouřit a už se k tomu nevrátil a ve chvíli, kdy jeho vrstevníci ještě psali na psacím stroji, už posílal e-maily. Vždy si našel čas napsat pro náš časopis populárně naučný článek, a tak se řadí nejen k pravidelným čtenářům, ale i pravidelným přispěvatelům Veroniky. Bohužel jeho článek v druhém čísle tohoto ročníku už zůstane posledním. Moje babička, když jsem něco rozbil, říkávala: žádná škoda, škoda je dobrého člověka. A právě to se stalo.
Mojmír Vlašín