VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Staré vysokokmenné odrůdy ovocných stromů nenávratně mizí z naší krajiny. Jsou přitom přirozeným prostředím, s kterým venkov tradičně sžíval, krásné na jaře při květu, v létě při sklizni ovoce a na podzim barevným listím. Extenzivně využívané louky pod vzrostlými ovocnými stromy hostily krásné luční kvítí, ale také stále vzácnější luční druhy hmyzu, stromy pak skýtaly útočiště řadě druhů ptáků. Lidé sice na zahradách dávají přednost vysoce plodícím novým odrůdám ovocných stromů, přesto si často postesknou po tradičních odrůdách, které na venkově rostly a čímsi ty uniformní současné odrůdy předčí.

V roce 2002 převzalo občanské sdružení Horní mlýn péči o zanedbaný třešňový sad v obci Habrůvka v Moravském krasu. Sad na rozloze 3,5 hektaru vznikl ve 30. letech minulého století na místě obecních pastvin, kde se říkalo „Na stání“, a protože jej tam vysadila místní Jednota sokolská v Habrůvce, dostal jméno po zakladateli Sokola - Tyršův sad. Postupem času sad začal zarůstat akátem, přestalo se pást a tráva neměla využití, i když byl místními i kolemjdoucími pro svou bohatou úrodu stále využíván. V roce 2002, kdy nám jej obec Habrůvka symbolicky pronajala, byl sad téměř zarostlý akátem, který již prorůstal do korun stromů, stromy byly polámané a do trávníku pronikaly náletové stromy a keře. Jen malá část sadu v blízkosti obce byla opečovávána. Zachránit starý sad, nyní ohrožený rozrůstáním obce Habrůvka, chtěla také Správa CHKO Moravský kras.

V sadu bylo zorganizováno asi 15 dobrovolnických pracovních brigád, kdy se postupně podařilo zbavit jej nárostu akátu a jedenkrát ročně byl pokosen. Bylo vysazeno několik nových třešní, byly vybírány staré odrůdy, které jsou pro místní klima vhodné, a některé staré stromy jsme také ošetřili. V roce 2010 byl sad osazen novou naučnou cedulí a od roku 2011 převzalo péči o sad místní sdružení Habrůvka tradiční vesnicí, o.s. Sad byl definitivně zbaven akátu, na dalších pracovních setkáních sdružení a hasičů byla odvezena skládka a spáleny větve a díky několika dotacím vznikly nové lavičky pro pořádání setkání. V sadu od té doby proběhla řada odborných akcí pro veřejnost, mezi nimi například ukázky letního řezu ovocných dřevin, ukázky budek pro ptactvo nebo dokonce budky pro čmeláky. Tím se po 50 letech sad opět stal vskutku sadem obecním, jak tomu bývalo i za první republiky.

Polní cestě mezi Habrůvkou a Křtinami se říká Habrovská a lemují ji třešně. Alej vznikla v roce 1923 a postupně dožívá. Již v roce 2002 získalo sdružení Horní mlýn ze Křtin od brněnské Nadace Partnerství první peníze na dosazení aleje novými vysokokmennými třešněmi. Postupně se v několika letech vysadilo asi 30 nových třešní, vysokokmenů. Mezitím, se změnou územního plánu obce, se začalo podél polní cesty stavět a noví usedlíci pojmenovali osadu Sluneční stráň. V roce 2013 převzali od našeho sdružení iniciativu a o cestu a výsadbu třešní dále pečují a také byly vysazeny další vysokokmenné odrůdy třešní. V té době (tedy rok předtím - 2012) sdružení Horní mlýn marně prosazovalo výsadbu vysokokmenných třešní pod základní školou ve Křtinách, cesta do školy byla osazena sakurami s argumentem, že děti by na třešně lezly a lámaly by větve. Namítali jsme, že to je právě to, co by děti na venkově dělat měly, sepsali jsme důvody pro výsadby starých vysokokmenných odrůd ovocných stromů do místního Zpravodaje, nicméně jsme tentokrát neuspěli.

Ten stejný rok, jen o pár měsíců později, jsme už ale s obecním úřadem společně podávali projekt na Nadaci VIA s žádostí o prostředky na výsadbu Komunitního sadu ve Křtinách. Sad jsme navrhovali umístit do blízkosti sakur pod základní školu, tam kde kdysi již starý obecní sad rostl. Po úspěchu ve vyjednávání s úředníky Jihomoravského kraje o chodnících jsme dostali plnou podporu obce a sad se nám podařilo vybudovat ukázkovou komunitní spoluprací. Peníze z Nadace VIA jsme investovali do starých odrůd ovocných stromů z vysokokmenných školek v Bílých Karpatech a Hluboké na Vysočině, sázeli jsme především staré odrůdy jabloní, třešní a slivoní, nevyhýbali jsme se ani mírnému experimentu s druhy více exotickými - sázeli jsme tak dříny, kdoule, mišpule, jeřáby a muchovníky.

Tradiční ovocné druhy ale převládly a lidé si odrůdy mohli vybrat na komunitním setkání, které jsme pro tento účel zorganizovali. Z dotazníků, které se také rozdávaly na obecním úřadě, lidé vybrali ty odrůdy, které znali z dětství a na svých zahradách je již většinou nemají. Z jabloní například Matčino, Panenské, Boikovo, Jaderničku moravskou, Renetu a další. Tři staré třešně jsme doplnili ranými odrůdami, a to Rychlicí a Burlatem, aby se jich děti dočkaly ještě ve školním roce. První ovoce se těší největšímu zájmu. Švestky jsme vybrali rozmanité, a to Stanley, Nancyskou mirabelku a Čačanskou lepotici. Díry s námi kopali skauti, pionýři a hasiči, ale ruku k dílu přiložil i místní farář Peňáz. Sázeli jsme s hasiči v hustém dešti na státní svátek vzniku republiky, s hasiči jsme také v suchém létě několikrát zalévali. Krásnou dřevěnou naučnou ceduli zpracoval místní truhlář a kosení zajišťujeme s chovateli koní tradičně při východu slunce ostrými kosami.

Slavnostní otevření sadu proběhlo při popíjení hostětínského moštu 22. 6. 2013 za účasti pana starosty, pana faráře a 20 křtinských spoluobčanů. Plodí zatím jen drobné keře kamčatského zimolezu a muchovník, na první jablka a třešně si budeme muset ještě počkat, již teď však slouží základní škole a zatoulaným poutníkům k poučení. Z peněz Jihomoravského kraje obec ještě v roce 2013 doplnila cedule o každé vysazené odrůdě stromu. Komise Jihomoravského kraje sad v roce 2013 ocenila jako Environmentální chloubu regionu, za což městys Křtiny dostal umělecky řezbářsky pojednanou sošku ptáka. V roce 2013 městys obdržel Modrou stuhu a v roce 2014 Bílou stuhu v soutěži Vesnice roku Jihomoravského kraje. A právě když udělovali naší obci další cenu, louka pod vysazenými jabloněmi zářila bílými kopretinami, červenými smolničkami a žlutou kozí bradou.

Petr Jelínek

Ing. Petr Jelínek je členem občanského sdružení Horní mlýn, na Lesnické fakultě Mendelovy univerzity učí ochranu přírody a tropické lesnictví, od mala se angažuje v nevládním sektoru. Ve správních řízeních se snaží zastavit drobné projekty likvidující zbytky rozmanité přírody na Moravě. Pod hlavičkou univerzity a OSN se zapojil do několika programů v tropech, jako dobrovolník pracoval v Ladakh Project v severní Indii.