Vstup pro předplatitele: |
Kde strom má srdce
ptáci vědí
Nad tryskající piliny
zvedli křídla
Slyšeli jste slavíky tlouct?
Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev
Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?
Srdce chycené
v obráceném hnízdě?
(Jindřich Zogata)
Meruňky a broskvoně jsou ovocným druhem pocházejícím z klimaticky odlišných oblastí, než je střední Evropa. Svoji domovinu neboli genetická centra mají v oblastech severovýchodní Číny, Střední Asie, kde je typické kontinentální klima s velmi teplými léty a také chladnými zimami, bez střídání teplot v předjaří. Z pohledu rozšíření virové šarky švestek - Plum pox virus (PPV) - jsou to oblasti, kde se tento patogen dosud nevyskytuje.
Přesto některé odrůdy pocházející z těchto genových center mají odolnost vůči PPV a používají se jako zdroje čili donory rezistence.
Choroba šarka, jejímž původcem je virus šarky švestky (PPV), byla poprvé pozorována na švestkách v Bulharsku v době první světové války, a to na klonu Domácí švestky tzv. Kjustendilská. Podle osobního sdělení bulharských virologů je zajímavá zkušenost bulharských vojáků, kteří se dostali za doby 1. světové války až do Brna a viděli na Zelném trhu plody slivoní pravděpodobně napadané šarkou, tak jak je znali ze své vlasti. Znamená to, že boj a tlumení šarky švestek především u modrých peckovin je problematikou více než stoletou. Později se šarka rozšířila do téměř celé Evropy, severní Afriky, Indie a Chile. V nedávné době byl virus PPV detekován v USA a Kanadě (Kölber, 2001). Šarka švestek (PPV) se stává dalším limitujícím faktorem pro zakládání nových výsadeb ovocných stromů. V ČR zejména u broskvoní, v západní Evropě je velký problém i u meruněk četné rozšiřování virové šarky švestek v nových výsadbách, zvláště pak u nových, mnohdy více náchylných odrůd. Celkové náklady na tlumení výskytu šarky švestek ve světě se pohybují ve výši 10 000 milionů eur (Cambra et al., 2006, http://wiki.pestinfo.org/wiki/EPPO_Bulletin_(2006)_36,_202-204 ). V oblasti francouzské Provence bylo před 10-15 lety mnohem více sadů peckovin, které musely být vzhledem k šíření šarky švestek zlikvidovány a nejsou tak intenzivně obnovovány, jako tomu bylo dříve (Escande, 2012, osobní sdělení). V naší republice máme mnoho regionů s tzv. plošně rozšířenou infekcí PPV, ale máme také některé oblasti, které jsou šarkou švestek napadené velmi málo a většinou jen ze sadů založených z importované sadby, bohužel se všemi formálními náležitostmi fytosanitárními. V současnosti se tlumení šarky švestek ubírá především cestou rezistentního šlechtění, což je, jak se říká, klíčové řešení dané problematiky. Šíření viru může být omezeno pouze tlumením zdrojů infekce a používáním viruprostých množitelských materiálů a je nezbytnou nutností tato pravidla dodržovat především v oblastech bez plošného rozšíření PPV, kdy následným monitoringem okolí a vlastní sadby, dále pečlivou ochranou proti mšicím jsme schopni udržet stromy bez infekce minimálně 10 let. Zdroje infekce, tedy napadené stromy, je v oblastech bez plošného rozšíření nutno likvidovat na rozdíl od regionů, kde je silné zamoření šarkou švestek. Pro tyto oblasti máme jedinou možnost, jak pěstovat peckoviny, a to volbu tolerantních, rezistentních, popř. imunních či hypersenzitivních odrůd.
Z tohoto pohledu máme nejlépe rozpracovanou situaci u slivoní, kde většina tržně zajímavých odrůd je tolerantních k PPV, což znamená, že symptomy viru šarky švestek se objevují na listech, ale ne na plodech, takže nezpůsobují hospodářské škody. Rozpracovaná je otázka tzv. transgenních odrůd, která se prozatím zkouší v zemích EU, včetně ČR. Jedná se o odrůdu americko-francouzského původu Honey Sweet. U meruněk je stav jiný, máme imunní odrůdy, v nichž se virus PPV vůbec nešíří (Harlayne, Orangered), dále jsou k dispozici odrůdy rezistentní, u nichž můžeme detekovat pomocí Elisa testu přítomnost viru, avšak symptomy nejsou nikde patrné (Stark Early Orange, Stella, Lito) a některé odrůdy z šlechtitelského programu Ústavu ovocnictví ZF Mendelu v Lednici. Dále jsou v pěstování i pro účely zahrádkářské tolerantní odrůdy, které u meruněk mohou mít slabé příznaky na plodech, a to jen u 10 % plodů, např. Goldrich, Hardcot apod. Nejhorší situace z pohledu výběru odolnějších odrůd máme u broskvoní. Zde jsou v nabídce jen odrůdy tolerantní jako Favoritta Moretini 3, Envoy, Harmony, NJC 102 apod.
Odrůdy z programu ZF Lednice - LE-3276-Betinka, LE-2927-Candela, LE-3241-Adriana a LE-2926-Sophia - mají vysokou odolnost k šarce švestek, dobrou kvalitu plodů a pocházejí z křížení odrůd čínského původu. V současné době jsou přihlášeny k právní ochraně a v brzké době budou k dispozici i k prodeji na českém trhu.
Závěry
1. S fenoménem viru šarky švestek jako jedním z karanténních škodlivých organismů je nutno se sžít, avšak současně aktivně bojovat proti jeho dalšímu šíření.
2. Pro tlumení výskytu a dalšího šíření je třeba kázně a několika málo znalostí, není těžké a nemožné potlačit výskyt PPV na minimum, v některých zemích EU se to úspěšně daří.
3. Pro naše podmínky je třeba brát na zřetel plošně zamořené oblasti PPV a oblasti s relativně nízkým výskytem PPV.
4. Pro každou oblast je třeba přistoupit k odlišným způsobům boje a řešení dané problematiky. V oblastech s plošným rozšířením nepěstujme odrůdy citlivé a hypersenzitivní, nemusíme likvidovat napadené stromy, nepoužívejme rouby a podnože z těchto oblastí, zvláště které neprošly certifikací a kontrolou pracovníky ÚKZÚZ.
5. V oblastech, kde není plošné rozšíření, naopak pěstujme odrůdy tolerantní, rezistentní a hypersenzitivní s tím, že minimálně 7 let po výsadbě provádějme pravidelnou vizuální kontrolu příznaků v době, kdy jsou symptomy na listech dobře vidět, tj. během května, důsledně kontrolujme výskyt mšic, roztočů, kteří jsou jedním z hlavních přenašečů viróz. Likvidujme co nejdříve napadené stromy a používejme k výsadbám jen sazenice, které prošly certifikací a kontrolou.
6. Pokračujme ve šlechtění peckovin s cílem zvýšit jejich úroveň adaptability a odolnosti k chorobám za současného udržení dobré kvality plodů pro nejrůznější účely jejich využití, což je a bude práce bez konce, neboť požadavky trhu a konzumentů se neustále mění.
Boris Krška
Prof. Boris Krška (1964), významný ovocnář, šlechtitel, vedoucí Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty Mendelu v Lednici, boris.krska(zavináč)mendelu.cz