VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Každý, kdo má na zahradě nějaký ovocný strom, se chce těšit ze zdravých a chutných plodů. Zpravidla si na vlastní ovoce neklademe takové nároky, jako obchodní řetězce na tržní ovoce. Tedy nějaká ta skvrna či nevyrovnaný tvar plodu nám nevadí. Přesto nás výskyt některých škůdců či chorob může pěkně potrápit a úrodu zredukovat na minimum. V takovém případě nezbývá než sáhnout po nějakém řešení. Vzhledem k tomu, že se na vlastní zahradě většinou chceme vyhnout aplikaci chemických přípravků, rád bych vás čtenáře seznámil s některými přírodními metodami, pomocí kterých můžeme regulovat škůdce a choroby na našich ovocných dřevinách.

Rostlinné extrakty a oleje

O tom, že celá řada rostlin obsahuje ve svých pletivech látky s insekticidními účinky, se ví již celá staletí. Dobrým příkladem může být keř Quassia amara, který pochází z Brazílie a Guyany. Ve svém dřevě tento keř obsahuje hořké látky - quassinoidy, především quassin. Je známo, že tyto látky působí jako požerový jed proti některým druhům hmyzu. V České republice lze koupit dřevo tohoto keře ve formě pilin. Účinný extrakt se získá vařením 100 gramů pilin ve dvou litrech vody. Takto získaný extrakt se pak rozmíchá v 10 litrech vody a tím je připravena postřiková kapalina. Při pěstování ovocných dřevin se uplatní především proti housenicím pilatek, kdy se aplikuje v době dokvétání slivoní a jabloní. Další insekticidní účinná látka azadirachtin je obsažena v oleji, který se lisuje ze semen stromu Azadirachta indica. Ten, jak napovídá jeho druhové jméno, je původem z Indie. Na českém trhu je zahrádkářům k dispozici přípravek NeemAzal T/S. Ten se uplatní proti celé řadě druhů mšic. Poté, co mšice pozřou azadirachtin, zastavují během několika hodin žír. Zároveň se snižuje jejich reprodukční aktivita. Za několik dní od aplikace přípravku se celá kolonie mšic rozpadne.

Zajímavé vlastnosti byly zjištěny i u oleje, který se získává lisováním slupek pomerančů určených k výrobě džusů. Pomerančový olej obsahuje účinnou složku D-limonen. Po aplikaci roztoku obsahujícího pomerančový olej (přípravek PREV-B2) na tělo drobných druhů hmyzu dochází k narušení ochranné kutikuly a epidermis. Zasažení jedinci pak během několika hodin vysychají. Díky tomuto efektu lze přípravek na bázi pomerančového oleje úspěšně uplatnit proti mšicím, merám, sviluškám a dalším drobným škůdcům. Předpokladem úspěchu je v tomto případě precizní pokryvnost celého napadeného stromu, protože účinek je výhradně kontaktní. Podobně jako v případě hmyzu působí tento olej také na mycelia hub rostoucích na povrchu rostlinných pletiv. V případě ovocných stromů to jsou různé druhy padlí.

Přípravky na bázi bakterií

Bakterie rodu Bacillus jsou využívány k produkci antibiotik. Některé druhy však mohou být pro člověka velmi nebezpečné. Například Bacillus anthracis způsobuje smrtelné onemocnění antrax. Vraťme se však k ochraně rostlin. Zde se uplatňuje druh Bacillus thuringiensis, který byl objeven v roce 1901. O deset let později zjistil německý biolog Ernst Berliner, že tato bakterie je patogenní pro housenky zavíječe moučného. B. thuringiensis totiž v průběhu sporulace vytváří infekční spory. Ty se poté, co je housenka pozře, aktivují v jejím střevě. Tam se pak bakterie pomnoží a začnou uvolňovat krystalické proteiny (delta-endotoxin), které jsou pro housenku smrtelné. Již po několika minutách po vypuknutí infekce dochází k ochrnutí svalstva trávicího traktu a housenka zastavuje žír. K jejímu uhynutí pak dojde za několik dní. Přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis se v ochraně ovoce na našich zahradách velmi dobře uplatní proti housenkám píďalek a bekyní a proti různým druhům obalečů. Podmínkou dobré účinnosti jsou teploty nad 15 °C, kdy je vysoká požerová aktivita housenek.

Další bakterie, jejíž metabolity se používají v ochraně proti škůdcům na ovocných dřevinách, je Saccharopolyspora spinosa. Tento druh bakterie byl poprvé objeven v půdních vzorcích získaných z opuštěné palírny rumu na Panenských ostrovech v roce 1982. Metabolickým produktem této bakterie je spinosad. Ten působí na hmyz jako nervový toxin, který vyvolává paralýzu a poté zasažený hmyz uhyne. U nás je přípravek s účinnou látkou spinosad registrován proti obalečům. Ale vykazuje rovněž velmi dobrou vedlejší účinnost na další druhy škůdců (květopas, zobonosky atd.). Na druhou stranu je tento přípravek poměrně nešetrný vůči užitečným organismům, především blanokřídlým parazitoidům. Proto se doporučuje pouze jedna až dvě aplikace za rok.

Přípravky stimulující obranné reakce rostliny

Když je rostlina vystavena napadení houbovým patogenem, má k dispozici svůj poměrně složitý imunitní systém, který se skládá z celé řady obranných mechanismů. V případě, že je patogen rychlejší než reakce rostliny, dochází k propuknutí infekce a rozvine se choroba. Navíc u řady kulturních rostlin je jejich obranyschopnost potlačena šlechtěním, kdy jsou preferovány především parametry související s výnosem, chutí, barvou plodů atp.

Pomocí některých dostupných přípravků lze však dosáhnout nastartování obranných mechanismů před vypuknutím infekce. Tyto přípravky (například Alginure) se zpravidla skládají z výtažku z mořských řas, rostlinných extraktů, aminokyselin a fosfonátů. Po jejich aplikaci dojde v rostlině nejprve ke tvorbě reaktivních sloučenin kyslíku a později se tvoří také složitější obranné látky, mezi které patří například PR proteiny (pathogenesis-related protein). Rostlina, která má takto aktivované obranné mechanismy, je schopna efektivně zabránit infekci a rozvoji houbových chorob.

Nejvhodnější je preventivní aplikace těchto přípravků. To znamená aplikovat je alespoň 12-24 hodin před vznikem infekčních podmínek. Tím bude mít rostlina dost času k tomu, aby nastartovala obranné reakce. Každý houbový patogen má trochu jiné podmínky, které jsou vhodné pro jeho infekci. Zpravidla však platí, že je zapotřebí ovlhčení listů, tedy déšť. Aplikaci přípravku tak lze vhodně naplánovat podle předpovědí počasí. Ovocné stromy lze takto účinně chránit proti strupovitosti jabloně a dalším listovým chorobám.

Proč využívat šetrné metody

Jednoznačná výhoda využití přírodních přípravků a metod v ochraně proti chorobám a škůdcům je jejich zdravotní nezávadnost pro nás konzumenty. Bez obav pak můžeme naše ovoce jíst, aniž bychom se museli obávat nežádoucích reziduí chemických pesticidů. To by měli ocenit především rodiče malých dětí, protože dětský organismus je mnohem citlivější na rezidua pesticidů. Další velkou výhodou je i to, že většina těchto metod je šetrná vůči užitečným organismům (slunéčka, pavouci, škvoři, parazitoidi). Díky tomu pak i oni mají možnost se na našich stromech množit a přispívají svým nemalým dílem k regulaci škod.

Ing. Václav Psota, Ph.D., (1981), absolvent oboru rostlinolékařství na Mendelově univerzitě v Brně, cestovatel a fotograf. Od r. 2008 pracuje ve firmě Biocont Laboratory Brno, kde má na starosti oblast ovocnářství, www.biocont.cz