Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

MUDr. Vladimír Lepš (1927–2014)


Jaroslav Michálek, č. 1/2015, s. 17
Zřejmě 2. nejsilnější dřín v ČR (133-7-05 – obvod kmene 133 cm, výška 7 m, měřen v roce 2005), zámecký park v Lysicích na Blanensku), není chráněný. Silnější dřín je asi jen ve Střílkách na Kroměřížsku.
Zřejmě 2. nejsilnější dřín v ČR (133-7-05 – obvod kmene 133 cm, výška 7 m, měřen v roce 2005), zámecký park v Lysicích na Blanensku), není chráněný. Silnější dřín je asi jen ve Střílkách na Kroměřížsku. Kresba Vladimír Lepš

MUDr. Vladimír Lepš (1927-2014)

Profesí byl pediatr. Od roku 1993 spolupracoval s přírodovědným oddělením Muzea Sokolov na dokumentaci významných starých stromů celé ČR. Do roku 2014 nakreslil více než 2 500 perokreseb významných a památných stromů České republiky od Ašského výběžku po Jablunkovský průsmyk a od Šluknovského výběžku po soutok Dyje s Moravou. Část z nich byla představena pod jednotným názvem Kouzlo starých stromů na téměř třiceti výstavách v muzeích, knihovnách a dalších kulturních zařízeních v Čechách, na Moravě a v Německu a na arboristických seminářích v Plzni a Brně. Navíc od roku 2010 vystavoval samostatné kolekce grafiky pod názvem „Vladimír Lepš - pocta starým stromům“ (poprvé v Nadaci Veronica v Brně v listopadu 2010). Jeho kresby stromů doprovodily mnoho článků a publikací - například Památné stromy Karlovarského kraje (Michálek 2008 a 2014) a Památné stromy Plzeňského kraje (Michálek 2006, 2010), byly použity v obřím Atlasu krajiny České republiky (Hrnčiarová et al. 2009). Staly se hlavní náplní specializovaných internetových stránek www.starestromy.cz. Kresba památné Horní popovské lípy byla otištěna ve Veronice č. 6/2012. Svými výtvarnými pracemi se opakovaně účastnil benefiční aukce uměleckých děl Nadace Veronica. MUDr. Vladimír Lepš zemřel náhle v srpnu 2014 (ve věku 87 let) při cestě do Alp, kam jezdíval kreslit horské květiny. Obrovské množství dosud jen částečně zpracovaného materiálu bude využito při dalších výstavách i jako výtvarný doprovod k plánovaným regionálním publikacím o starých a památných stromech v Čechách a na Moravě.

RNDr. Jaroslav Michálek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu