VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Kaštanovník pochází ze středomořské oblasti a patří v Evropě mezi vyhledávané „ovocné“ dřeviny. Plody obsahují cenné výživné látky a mají nenapodobitelnou chuť. U nás většinou jedlé kaštany a jejich vůni vztahujeme k vánočnímu času, kdy jsou prodávány pečené na trzích. Lidé si také často spojují jedlý kaštan s u nás známým jírovcem maďalem, nazývaným také kaštan koňský, ale každý patří k úplně jiné čeledi. Jírovec maďal patří do čeledi jírovcovitých (Aesculaceae), kaštanovník jedlý patří do čeledi bukovitých (Fagaceae).

Kdy přesně byly kaštanovníky do našich krajin dovezeny, není známo, ale první sazenice pravděpodobně přivezli již římští vojáci. Další verzí je, že je dovezli turečtí nájezdníci do oblasti dnešní Moravy, odkud se šířily dále na západ. Jisté je, že tato dřevina se v našich krajích vyskytuje již po staletí a můžeme s jistotou říci, že u nás může prosperovat a dávat kvalitní plody. Přestože je tento strom v našich krajích známý poměrně dlouhou dobu, první oficiální zmínky o pěstování kaštanovníků jsou na našem území až z druhé poloviny 16. století z území Chomutovska. U nás známe pouze tři kaštanové sady čili kaštanky a dále pak desítky starých samostatných stromů převážně v zámeckých parcích a zahradách. Nejstarší kaštany rostou v kaštance chomutovského zooparku založené v 17. století jezuity, která je dnes unikátní památkou. Chráněné staleté stromy jsou nejseverněji položeným plodícím kaštanovým sadem. Rozloha kaštanky je asi 2 ha, geologický podklad je rulový, nadmořská výška 370 m. Nejsilnější kmen má v prsní výšce obvod 650 cm (údaj z roku 2003). Další kaštanový sad je v Nasavrkách u Chrudimi a pochází z druhé poloviny 18. století (údajná data založení se různí). Původně bylo vysazeno 24 stromů a v průběhu 19. a 20. století byla výsadba zahuštěna na současných 97 stromů. Stromy bohatě plodí, semena jsou klíčivá a v podrostu se bohatě zmlazují. V roce 1990 byla tato kaštanka prohlášena za národní přírodní památku. Další kaštanka Vinička se nachází v severních Čechách v okrese Litoměřice přibližně 1 km západně od obce Březno. Toto však není klasická kaštanka v pravém slova smyslu, neboť se de facto jedná o lesní porost. Jde o 180 let starý kaštanový sad, ve kterém jsou stromy vysázeny v pětimetrových sponech v jedenácti řadách.

Kaštanovníky v dospělosti dorůstají v nádherné solitérní stromy a jsou dlouhověké (mohou se dožít i několika stovek roků), a proto je nutno již při výsadbě s tím počítat a dát jim prostor; vzdálenost stromků by měla být 8-10 m. Roubované stromky dosahují v dospělosti menší výšky (15 m) než stromy vypěstované ze semene (30-50 m). Ideální nadmořská výška pro jejich pěstování je 300-400 m, ale v chráněných polohách se jim může dařit i nad 600 m. Jedlý kaštan je poměrně mrazuvzdorný a snese i teploty do minus 30 stupňů, nemá ale rád mrazové kotliny. Mladé stromky je vhodné na zimu chránit jutovým zábalem, který kmínek chrání nejen proti mrazu, ale i proti oslunění, a tím proti předčasnému rašení, protože to v případě pozdních mrazů může vést ke zmrznutí. To se ovšem týká všech ovocných stromů a kaštanovníky nejsou výjimkou. Nejlépe se jim daří na kyprých vlhčích půdách, protože koření velmi hluboko, ale dobře roste i v horších půdních podmínkách. Kaštanovník byl dříve vnímán spíše jako strom jižních krajů, a proto nebyl pro výsadby podporován. V posledních letech se to začíná měnit a kaštanovníky jsou hojně vysazovány v zahradách soukromých osob i ve veřejných parcích jako dřevina okrasná nejen listem a zajímavá svými plody, ale i tím, že v době květu je již zdaleka nápadný.

Květy kaštanovníku jsou různopohlavní, tedy samčí i samičí květy jsou zvlášť. Samčí květy jsou jasně rozpoznatelné shluky dlouhých jehněd, samičí květy jsou malé pohárky, které se vytvářejí v paždí samčích květů a po opylení se mění v ostnaté plody obsahující obvykle 2-3 kaštany. Kaštanovníky je doporučeno pěstovat vždy ve skupině nejméně dvou jedinců, i když jsou jako jedinci samosprašní vlastním pylem. Problém je ale v tom, že samčí květy kvetou obvykle v trochu jinou dobu než květy samičí, a proto u samostatně rostoucího stromu není opylení vždy spolehlivé. Je-li stromů více, je také větší pravděpodobnost, že mají v kvetení jiný rytmus, k opylení tím dochází spolehlivěji.

Plody zrají každoročně koncem září a v říjnu, záleží na poloze stromu a klimatických podmínkách. Sbírají se ze země a vylupují z ostnitých číšek, syrové jsou nepříjemně trpké a teprve tepelně upravené jsou vhodné ke konzumaci. Kaštany jsou zpravidla velmi rychle napadány plísněmi, které mohou způsobit až černé zabarvení jádra kaštanu. Je tedy vhodné při jejich koupi bedlivě sledovat jejich jakost a případně i prodávajícího požádat o rozkrojení některých plodů. V domácnosti je nutné kaštany rychle spotřebovat. Vysýcháním kaštany velmi tvrdnou a stávají se pro tuto tvrdost nepoživatelnými. Osvědčený a asi jediný způsob uchování je jejich uvaření, vyloupání a zamražení, tak neztrácejí chuť ani kvalitu.

Malé stromky lze zakoupit nejčastěji ve formě neroubovaných semenáčů v různých zahradnictvích v ceně do 100 Kč, jedná se však převážně o dovozy z Holandska. Za kvalitnější stromek, který byl vypěstován ze semen stromů rostoucích v našich drsnějších klimatických podmínkách, majících tedy již genetický předpoklad pro úspěšný růst u nás, si trochu připlatíte, cena se u nich pohybuje kolem 300 Kč. U semenáčků ale musíme vždy počítat s delším nástupem plodnosti, a to asi od 12 roků, a obvykle mívají i drobnější plody. Proto je vhodnější si koupit již roubovaný stromek v ceně od 1 000 do 1 500 Kč a odměnou nám budou větší plody a nástup plodnosti do 3 let. Ovšem i tak koupě takového stromku není zase úplně jednoduchá, neboť takové výpěstky nejsou nabízeny v každém zahradnictví. Proto je rozumné se obrátit na odborníka, který této problematice rozumí a prodá vám kvalitní a odzkoušené odrůdy.

A na závěr recept na přípravu kaštanů: kaštany je lépe před pečením asi 15 minut povařit a naříznout do kříže (když to neuděláte, stane se z něj malá bomba), pak se vloží do trouby předehřáté na 200-250 °C na dobu asi 15 minut. Kaštany se v troubě krásně otevřou, po vyndání je dáme do utěrky a pomačkáme, aby se vnitřek oddělil od slupky.

Poznámka: Plody, které se u nás prodávají, jsou převážně dováženy z Číny, množení z těchto semen se nedoporučuje. Jedná se o jiné druhy a může být problém nejen s opylováním s naším druhem, ale i s jejich odolností v našich podmínkách. Navíc tyto kaštany dlouhou cestou a skladováním velmi trpí, takže do prodeje se dostávají často již zkažené a plesnivé, což většinou zjistíte, až když si je přinesete domů.

Leoš Hrdlička, mimo své zcela odlišné hlavní povolání se 25 let věnuje pěstování a šíření jedlých kaštanů (www.jedlykastan.cz).