Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
O havranech zimujících v Brně jsem už napsal několikrát - snad až příliš mnoho na jeden časopis. Ale jejich zimování v Brně a zejména jeho změny jsou natolik zvláštní a nevysvětlené, že by mohly být zajímavé pro všechny, kdo pozorují a mají rádi přírodu. Poslední zpráva byla ve Veronice č. 1/2012, s. 28. Stručně shrnuto: Havrani v Brně a okolí jen zimují, zhruba mezi 15. říjnem a 15. březnem, v desetitisícových počtech. Až do zimy 2010/2011 nocovali všichni v lužních lesích u Židlochovic, na nocovišti známém F. Zdobnitzkému již od začátku 20. století. V 60.-70. letech 20. století tam nocovaly počty odhadované až na statisíce a večerní přesun černého mračna havranů a kavek z přednocovištního shromaždiště na stromy v lese byl divadlem, za kterým se organizovaly zájezdy. V zimě 2011/12 se však poměry radikálně a z nezjištěných důvodů změnily. Ještě v listopadu létali havrani do Brna ráno od jihu, odpoledne z Brna na jih. Pak se však směr ranních a odpoledních letů zcela obrátil a havrani začali nocovat v lese nad Svratkou u Riviéry v Brně-Pisárkách. Přitom podle informací místních lesníků se na nocovišti v Židlochovicích nic rušivého nestalo. To však nebylo vše: Ještě z 25. na 26. ledna havrani nocovali v Brně. Večer 26. ledna se objevili na noc v parčících mezi Starým Brnem a Ústředním hřbitovem, další noc už zase všichni nocovali u Židlochovic. Menší počet se jich však potom na kratší dobu nad Pisárky vrátil. Zimy 2012/13 a 2013/14 byly opět z hlediska havranů „normální“, s nocováním u Židlochovic a denními přelety do Brna a zpět. Jen první zimu nebylo nocoviště v tradičním Knížecím lese, ale v lesíku u Unkovic.
Letošní zima (2014/15) je však opět jiná. Havranů je od příletu zřetelně menší počet. Po příletu bylo schéma nocování tradiční: ráno přílet do Brna od jihu, odpoledne přelet k jihu. Od konce listopadu však začala část havranů nocovat opět na téměř stejném místě - v lese na stráni nad Riviérou v Brně-Pisárkách. Postupně končily ranní přelety od Židlochovic a odpolední zpět a proudy stovek havranů z jednotlivých odpoledních shromaždišť směřují do okolí brněnského výstaviště nebo do zahrádek na Červeném kopci. Tam se pak shromáždí navečer všichni a již skoro za tmy se přesunou do lesíka mezi Červeným kopcem a Novým Lískovcem. Jejich odhadované počty jsou mezi 10-20 tisíci. Současně menší počet havranů - zhruba 15 000 - nocuje i na tradičním místě u Židlochovic a několik tisíc také na břehu Novoveského rybníka pod Pohořelicemi.
Celkové počty těchto havranů jsou malé, a pokud jsou zatím různé zprávy, zřetelně až neobyčejně malý počet havranů je tuto zimu i na Hané a v Poodří. Vysvětlením by mohla být mírná zima, ale zprávy o počtech havranů v území, kudy k nám zimní havrani táhnou, nejsou. A neexistuje ani vysvětlení, proč brněnští havrani takto střídají zimoviště. Jistě přelety od Brna do Židlochovic - přes 20 km ráno tam a večer zpět - jsou energeticky náročnější. A nocoviště v Brně je zřejmě neméně bezpečné. Stavba velkých objektů v samotném sousedství nocoviště v Bohunicích, i když prováděná i za umělého osvětlení v době, kdy havrani na nocoviště přeletují, také zřejmě nevadí. Ostatně předloňské nocoviště u Unkovic bylo v lesíku u trvale osvětleného plotu průmyslového podniku a lesík je téměř skládkou odpadků. Ale vysvětlení důvodů a mechanismu změny chování tisíců jedinců v průběhu krátké doby zatím není.
Karel Hudec