Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Zase o brněnských havranech


Karel Hudec, č. 1/2015, s. 36-37

O havranech zimujících v Brně jsem už napsal několikrát - snad až příliš mnoho na jeden časopis. Ale jejich zimování v Brně a zejména jeho změny jsou natolik zvláštní a nevysvětlené, že by mohly být zajímavé pro všechny, kdo pozorují a mají rádi přírodu. Poslední zpráva byla ve Veronice č. 1/2012, s. 28. Stručně shrnuto: Havrani v Brně a okolí jen zimují, zhruba mezi 15. říjnem a 15. březnem, v desetitisícových počtech. Až do zimy 2010/2011 nocovali všichni v lužních lesích u Židlochovic, na nocovišti známém F. Zdobnitzkému již od začátku 20. století. V 60.-70. letech 20. století tam nocovaly počty odhadované až na statisíce a večerní přesun černého mračna havranů a kavek z přednocovištního shromaždiště na stromy v lese byl divadlem, za kterým se organizovaly zájezdy. V zimě 2011/12 se však poměry radikálně a z nezjištěných důvodů změnily. Ještě v listopadu létali havrani do Brna ráno od jihu, odpoledne z Brna na jih. Pak se však směr ranních a odpoledních letů zcela obrátil a havrani začali nocovat v lese nad Svratkou u Riviéry v Brně-Pisárkách. Přitom podle informací místních lesníků se na nocovišti v Židlochovicích nic rušivého nestalo. To však nebylo vše: Ještě z 25. na 26. ledna havrani nocovali v Brně. Večer 26. ledna se objevili na noc v parčících mezi Starým Brnem a Ústředním hřbitovem, další noc už zase všichni nocovali u Židlochovic. Menší počet se jich však potom na kratší dobu nad Pisárky vrátil. Zimy 2012/13 a 2013/14 byly opět z hlediska havranů „normální“, s nocováním u Židlochovic a denními přelety do Brna a zpět. Jen první zimu nebylo nocoviště v tradičním Knížecím lese, ale v lesíku u Unkovic.

Letošní zima (2014/15) je však opět jiná. Havranů je od příletu zřetelně menší počet. Po příletu bylo schéma nocování tradiční: ráno přílet do Brna od jihu, odpoledne přelet k jihu. Od konce listopadu však začala část havranů nocovat opět na téměř stejném místě - v lese na stráni nad Riviérou v Brně-Pisárkách. Postupně končily ranní přelety od Židlochovic a odpolední zpět a proudy stovek havranů z jednotlivých odpoledních shromaždišť směřují do okolí brněnského výstaviště nebo do zahrádek na Červeném kopci. Tam se pak shromáždí navečer všichni a již skoro za tmy se přesunou do lesíka mezi Červeným kopcem a Novým Lískovcem. Jejich odhadované počty jsou mezi 10-20 tisíci. Současně menší počet havranů - zhruba 15 000 - nocuje i na tradičním místě u Židlochovic a několik tisíc také na břehu Novoveského rybníka pod Pohořelicemi.

Celkové počty těchto havranů jsou malé, a pokud jsou zatím různé zprávy, zřetelně až neobyčejně malý počet havranů je tuto zimu i na Hané a v Poodří. Vysvětlením by mohla být mírná zima, ale zprávy o počtech havranů v území, kudy k nám zimní havrani táhnou, nejsou. A neexistuje ani vysvětlení, proč brněnští havrani takto střídají zimoviště. Jistě přelety od Brna do Židlochovic - přes 20 km ráno tam a večer zpět - jsou energeticky náročnější. A nocoviště v Brně je zřejmě neméně bezpečné. Stavba velkých objektů v samotném sousedství nocoviště v Bohunicích, i když prováděná i za umělého osvětlení v době, kdy havrani na nocoviště přeletují, také zřejmě nevadí. Ostatně předloňské nocoviště u Unkovic bylo v lesíku u trvale osvětleného plotu průmyslového podniku a lesík je téměř skládkou odpadků. Ale vysvětlení důvodů a mechanismu změny chování tisíců jedinců v průběhu krátké doby zatím není.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu