Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Napsat o principálovi Veroničího divadelního souboru VERDIS je nesnadné, neb na sebe už na stránkách časopisu mnohé prozradil. Nicméně mi dovolte, abych se o to přece jen pokusil jako člověk, kterého s Mojmírem Vlašínem spojuje dlouholeté, až se mi chce skoro říct nerozborné přátelství.
Mimochodem, naše přátelství je pevné především proto, že Mojkovi nevadí, že nemám tak bystrou hlavu jako on, a mně zase nevadí, že Mojmír je chytřejší, statečnější a jazykově vybavenější než já. Je zkrátka hlava otevřená, dovede věcně a přesvědčivě argumentovat, a když výjimečně něco neví, obratně převede řeč na jiné zapeklité téma.
Prožili jsme toho spolu za více než 40 let opravdu hodně, a tak si dovolím k už řečenému na něho ještě něco dopovědět. Třeba o některých z jeho dalších životních rolí, kterých je bezpočet - ať už opravdových, anebo těch, které mu byly a jsou neprávem přisuzovány. Tak považte: nadšený a později i zkušený terénní biolog a profesionální i dobrovolný ochránce přírody, skaut, oldskaut i tramp, hráč na mandolínu, jedna z nejvýraznějších osobností Ekologického institutu Veronica, ekologický poradce a autor nejrůznějších podob desatera domácí ekologie, milovník čápů, hadů, žab, čolků, ptactva i netopýrů, autor mnoha publikací o těchto živočiších, člověk schopný domluvit se v jazyce kterékoliv navštívené země, neúplatný a nesmlouvavý tvrdohlavec se svou pravdou, za kterou si vždycky dovede stát, osobnost vyvolávající svými názory protichůdné reakce (tj. jak nadšeně kladné, tak i zcela odmítavé), celoživotní nestraník kandidující výhradně za Stranu zelených, místní, městský i krajský politik s nízkým až nulovým koaličním potenciálem, kterého se političtí podnikatelé tajně obávají, poněvadž nikdy nevědí, co z jejich pletich Mojmír bez obalu pojmenuje pravým jménem, mlčenlivý poutník krajinou s nezbytnou holí a kloboukem, recyklátor, reusátor, permakulturník a „požírač spařených kopřiv“, chovatel koz, certifikátor přírodních zahrad, milovník psů a nemilovník koček, úspěšný dramatik, režisér, herec-neherec i dražitel, skvělý vysokoškolský učitel spojující vysokou odbornost s praktickou zkušeností. A to určitě zdaleka není všechno.
Určitě však nechci opomenout skutečnost, že Mojek je také milujícím a milovaným manželem, otcem i dědečkem.
Mojmíre, zůstaň i v dalších letech takový, jakého Tě máme rádi, tj. na 100 % NATURÁLní. Ať Tě zdraví, síla, víra v pravdu a lásku, a ani dobré nápady a smysl pro srandu neopouštějí. Všechno dobré, kamaráde!
Aleš Máchal