VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vrabec domácí (Passer domesticus) je bezesporu nejznámějším ptačím druhem. V poslední době bývá nejčastěji zmiňován v souvislosti se zprávami o snižujících se počtech běžných druhů ptáků. Jeho úbytek v posledních desetiletích je dobře zdokumentován napříč celou Evropou. Mezi nejčastěji zmiňované příčiny těchto změn patří intenzifikace v zemědělství včetně používání účinnějších pesticidů a bezztrátových technologií, zánik bývalých JZD, dále pak rušení domácích chovů drůbeže, zvýšená péče o veřejnou zeleň, predace, ztráty hnízdních příležitostí atd. V různých sídlech se pak faktory ovlivňující přežívání místních populací významně liší. Ve městech např. vrabcům chybějí kvalitní zdroje potravy, a tak musejí při sběru potravy vynakládat větší úsilí, na vesnici o tyto zdroje pak mohou rychle přijít při zrušení chovů domácích zvířat, nebo při snahách o zvelebení okolí, kdy jsou vyřezány křoviny a zničeny ruderální plochy, které slouží nejen ke sběru potravy, ale také jako úkryty. Tyto změny souvisejí především s měnícími se nároky místních obyvatel - zvyšování socioekonomického statusu obyvatel je také zmiňováno jako jedna z možných příčin majících vliv na populace vrabců, ale i jiných druhů ptáků. Dalšími možnými příčinami jsou např. stavební úpravy zabraňující hnízdění, anebo predace krahujci a především domácími kočkami. Přestože se léta opomíjený druh dostal do hledáčku mnoha výzkumných skupin v celé Evropě a slouží jako jeden z modelových druhů ptáků, nebyly uspokojivé odpovědi na otázky týkající se jeho populačních změn a života dosud nalezeny. Již několik let probíhá také v České republice projekt, který si klade za cíl zjistit, jaké faktory výskyt a případné změny početnosti vrabce domácího a některých dalších druhů ovlivňují. Konkrétněji je pak tento výzkum zaměřen na význam zemědělského hospodaření a jeho forem na místní populace. Projekt založený na práci dobrovolných mapovatelů (tzv. citizen science) je zastřešen pracovní skupinou České společnosti ornitologické a je koordinován ve spolupráci Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Akademie věd ČR. Mapování probíhá dvakrát ročně - v zimním a jarním (hnízdním) období. Spolupracovníci sčítají ptáky na základě jednoduché metodiky, kdy 1-2× projdou jimi zvolenou lokalitu (vesnice, čtvrť apod.), zakreslují do mapy prošlou trasu, potenciální vhodná stanoviště (např. dvory se slepicemi, kravín apod.) a především pak místa s výskytem vrabců domácích, polních a hrdliček zahradních, u kterých zaznamenají počet a podrobnosti o výskytu (např.: bod č. 1 - hejno 20 ex. vr. dom + 3 vr. pol. sedí v šípku a létají na blízké krmítko, bod č. 2 - 5 vrabců domácích a 1 hrdlička ve výběhu slepic). Ideální je pak sčítání opakovat více let po sobě, čímž jsou získána i data o meziročních změnách využívaných stanovišť a velikosti populace. V uplynulých letech se nám díky spolupráci několika dobrovolníků a studentů podařilo nashromáždit data ze zimního období na 149 lokalitách po celé ČR. Díky tomu jsme zjistili, že početnost a výskyt vrabců je ovlivněn jak přítomností a množstvím domácích chovů drůbeže, tak u vrabce domácího i přítomností chovu dobytka. Zjišťovány byly také biotopové preference jednotlivých druhů, a např. i vliv nadmořské výšky na početnost mapovaných druhů. Tyto výsledky nejsou možná pro některé z vás úplným překvapením. Zde je ale nutno podotknout, že se jedná o jeden z prvních publikovaných a hlavně vědecky podložených výsledků s podobnou tematikou. Výsledky navíc přinášejí do této celoevropské problematiky pohled z oblasti, která prošla jiným vývojem než např. západní část kontinentu. V budoucnu je naším hlavním cílem zhodnotit především faktory ovlivňující výskyt v hnízdním období, a to včetně výběru míst pro hnízdění, rozmístění populace v sídlech apod. K naplnění tohoto cíle je však potřeba zapojení co největšího množství sčitatelů. Vzhledem k jednoduché a časově nenáročné metodice je mapování vhodné i pro méně zkušené ornitology a amatéry, kteří si třeba ještě netroufají na jiné náročnější ornitologické aktivity, nebo je nemohou dělat z časových důvodů.

Prosíme proto všechny, kdo by chtěli pomoci s odhalením příčin ubývání vrabců, aby kontaktovali koordinátora projektu na adrese: Jan Havlíček, PřF JU v Českých Budějovicích, Branišovká 31, 370 05 České Budějovice, e-mail: JanHavlicek.cz(zavináč)gmail.com, tel.: 721 429 652. Potřebné materiály lze stáhnout na adrese:
http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/stahovani/category/16-monitoring-vrabce-domaciho.html.

Na uvedenou adresu lze také posílat rýdovací pera (obě pátá, tj. zpravidla druhá od okrajů) v případě, že najdete sraženého vrabce domácího na silnici či jej uloví vaše kočka apod. Samozřejmě lze počkat a po delší době poslat peří z více jedinců - to je však nutné oddělit do samostatných papírových sáčků. K peří z každého jedince pak postačí popis pohlaví, popř. stáří a okolnosti nálezu (pokud je toto možno zjistit). Laboratorním měřením a analýzou per lze zjistit, jak rychle ptáci na dané lokalitě rostou, tj. zda zde mají dostatek kvalitní potravy, či zda zde ve srovnání s ostatními lokalitami nehladoví. Všem současným, minulým i budoucím spolupracovníkům patří za pomoc při této užitečné práci veliký dík.

Jan Havlíček je doktorandem na PřF JU, kde se zabývá především ekologií vrabce domácího a důvody jeho ubývání - především pak v souvislosti se změnami v zemědělství apod. Mimo to se věnuje kroužkování ptáků, mapování a dalším projektům.