Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Silnice pod vodou


Karel Hudec, č. 2/2015, s. 23

Jarní záplavy na dolní Dyji od Drnholce po Soutok byly před ukončením vodohospodářských prací koncem 80. let nejen rozsáhlé, ale nesmírně zajímavé. Dalo se jezdit - a také se jezdilo - na člunech mezi stromy v lese, ať již vysokém, či mezi hlavatými vrbami, z jejichž hlav vyletovaly hnízdící husy a kachny. Také se dalo jezdit nebo brodit v kalhotových gumácích, ale raději s gumovým člunem po ruce na loukách a zaplavené oranici, která sloužila dost často hlavně k získání náhrad za škody způsobené jejím zaplavením. A pokud ještě přišly v době záplavy mrazy a nenapadl sníh, dalo se bruslit někdy na kilometrových trasách, ať již volně, nebo mezi stromy.

Přesto asi nejzajímavější chvíle pro mne přinesl jarní zaplavený úsek tehdejší silnice z Podivína do Lednice v zatáčce u ústí Trkmanky do Dyje. Na obou stranách vodního přelivu, hlubokého asi 30 cm a širokého asi 50 m, stály skupiny lidí včetně hajného Žalúdka z hájovny u Azantu. Upřeně hleděli do vody, která proudila přes silnici a kterou naše auto taktak přejelo „suchou podlahou“. Takže samozřejmě zastavení a dotaz, co je tam tak zajímavého. „Tak se chvíli dívejte a uvidíte.“ Za chvíli bylo vše jasné: přes silnici přeplouvali s proudem vody jednotliví kapři, pro svoji velikost dobře viditelní a nepochybně občas i kuchařsky využívaní. Kapři však nebyli jediní, kdo se v záplavách přes silnice přepravovali - dostávaly se tak na svá trdliště v loukách a tůních štiky. Bohužel žádný pozitivní přínos ryb ve vyčíslování škod působených záplavami na komunikacích vyhodnocen nebyl. Ale zpravidla je těžké takové intimní radosti převést do celostátní ekonomiky. A ne každý „zodpovědný hospodář“ tyto radosti chápe a druhým přeje.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu