Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

O slavnosti a hostech


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 2/2015, s. 44

Nentwig, W. (ed.): Nevítaní vetřelci. Invazní rostliny a živočichové v Evropě. Academia, Praha 2014. Překlad německého originálu „Unheimliche Eroberer. Invasive Pflanzen und Tiere in Europa“. Haupt Verlag, Bern 2011. ISBN 978-80-200-2316-2. 248 stran s četnými fotografiemi.

S enormním vzrůstem mezinárodního obchodu a změnami krajiny i lidské populace po roce 1945 vzrůstá nejen počet zavlečených, ale i záměrně introdukovaných druhů zvířat a rostlin v celém světě. A vzrůstá natolik, jak píše v předmluvě k původní verzi knihy generální ředitelka IUCN Julia Marton-Lefevre, že omezování některých negativních důsledků vyžaduje v současnosti až miliardové částky. Kniha je po obecném úvodu rozdělena do tří oddílů: Invazní rostliny - Invazní bezobratlí - Invazní obratlovci. Jednotlivé kapitoly nejsou přirozeně vyčerpávajícím seznamem problematických druhů, ale na vybraných druzích ilustrují problémy, které s sebou tyto invaze přinášejí. Rostlinných druhů je tak pouhých sedm: ambrozie peřenolistá, křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, opuncie mexická, trnovník akát a pajasan žláznatý. Druhy jsou vesměs problémem i u nás a také jedině na jejich zpracování se podíleli v autorském kolektivu i naši specialisté - Jan Pergl, Petr Pyšek a Martin Křivánek. Bezobratlých je v knize zpracováno devět druhů: komár tygrovaný, bázlivec kukuřičný, slunéčko východní, mandelinka bramborová, mravenec argentinský, ústřice velká, krab čínský, rak červený a kleštík zhoubný. Konečně obratlovců je zahrnuto osm: berneška velká, norek americký, nutrie říční, psík mývalovitý, ondatra pižmová, mýval severní, alexandr malý a želva nádherná. Knihu pak uzavírají nezbytné informační doplňky.

Vyznění všech informací je jedno - cesta do pekel může být skutečně dlážděna dobrými úmysly. A zejména jednostranným uvažováním. Asi nejvíc to ukazuje „náš“ případ s ondatrou, vysazenou na Dobříši za účelem získávání kožišin a ze stejného důvodu rozšiřovanou až do doby, kdy negativní důsledky převážily původní ekonomický přínos. Ke kapitole o bernešce velké, která se nás netýká, bych mohl v tomto směru připojit i informaci, že v bývalé NDR byl jako „Das bessere“ (což byl v zemích českých tzv. zlepšovák, oficiálně „zlepšovací návrh“) podán (a zamítnut) návrh na introdukci bernešky velké jako lovného ptáka.

Celá kniha - jak text jednotlivých kapitol, tak formulace nadpisů - ukazuje na spíše populární přístup k problému a směrování informací k veřejnosti. To dokresluje i výběr a kvalita fotografií a vůbec celého zpracování knihy. Již proto je nutné knihu uvítat a možné ji doporučit.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu