Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Nentwig, W. (ed.): Nevítaní vetřelci. Invazní rostliny a živočichové v Evropě. Academia, Praha 2014. Překlad německého originálu „Unheimliche Eroberer. Invasive Pflanzen und Tiere in Europa“. Haupt Verlag, Bern 2011. ISBN 978-80-200-2316-2. 248 stran s četnými fotografiemi.
S enormním vzrůstem mezinárodního obchodu a změnami krajiny i lidské populace po roce 1945 vzrůstá nejen počet zavlečených, ale i záměrně introdukovaných druhů zvířat a rostlin v celém světě. A vzrůstá natolik, jak píše v předmluvě k původní verzi knihy generální ředitelka IUCN Julia Marton-Lefevre, že omezování některých negativních důsledků vyžaduje v současnosti až miliardové částky. Kniha je po obecném úvodu rozdělena do tří oddílů: Invazní rostliny - Invazní bezobratlí - Invazní obratlovci. Jednotlivé kapitoly nejsou přirozeně vyčerpávajícím seznamem problematických druhů, ale na vybraných druzích ilustrují problémy, které s sebou tyto invaze přinášejí. Rostlinných druhů je tak pouhých sedm: ambrozie peřenolistá, křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, opuncie mexická, trnovník akát a pajasan žláznatý. Druhy jsou vesměs problémem i u nás a také jedině na jejich zpracování se podíleli v autorském kolektivu i naši specialisté - Jan Pergl, Petr Pyšek a Martin Křivánek. Bezobratlých je v knize zpracováno devět druhů: komár tygrovaný, bázlivec kukuřičný, slunéčko východní, mandelinka bramborová, mravenec argentinský, ústřice velká, krab čínský, rak červený a kleštík zhoubný. Konečně obratlovců je zahrnuto osm: berneška velká, norek americký, nutrie říční, psík mývalovitý, ondatra pižmová, mýval severní, alexandr malý a želva nádherná. Knihu pak uzavírají nezbytné informační doplňky.
Vyznění všech informací je jedno - cesta do pekel může být skutečně dlážděna dobrými úmysly. A zejména jednostranným uvažováním. Asi nejvíc to ukazuje „náš“ případ s ondatrou, vysazenou na Dobříši za účelem získávání kožišin a ze stejného důvodu rozšiřovanou až do doby, kdy negativní důsledky převážily původní ekonomický přínos. Ke kapitole o bernešce velké, která se nás netýká, bych mohl v tomto směru připojit i informaci, že v bývalé NDR byl jako „Das bessere“ (což byl v zemích českých tzv. zlepšovák, oficiálně „zlepšovací návrh“) podán (a zamítnut) návrh na introdukci bernešky velké jako lovného ptáka.
Celá kniha - jak text jednotlivých kapitol, tak formulace nadpisů - ukazuje na spíše populární přístup k problému a směrování informací k veřejnosti. To dokresluje i výběr a kvalita fotografií a vůbec celého zpracování knihy. Již proto je nutné knihu uvítat a možné ji doporučit.
Karel Hudec