Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Andulky, Cibulky...


Ivo Dostál, č. 2/2015, s. 44-45

Tetera, V. a kol.: Ovoce Bílých Karpat. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou 2006 (dotisk 2014), 310 s., 436 barevných fotografií.

Tato kniha byla vydána již skoro před 10 lety, ale podobně jako řada jiných publikací vydaných ČSOP patří mezi knihy, které svým významem nestárnou a navíc jsou i krásné nejen svým vzhledem, ale i obsahem. Autor, významný pomolog a odborník na nejen staré odrůdy ovoce, se svými spolupracovníky v ní popsal na 200 odrůd jablek, 120 odrůd hrušní, kolem 50 odrůd slivoní a 20 druhů a odrůd ostatního ovoce. Nejpodrobněji jsou popsány místní bělokarpatské odrůdy, u nichž je věnována pozornost i semenáčům (pláňkám), i odrůdám starým, již nenalezeným. Tak se zde dozvíte třeba o letním fíkovém jablku, což je odrůda „bez květů a jader“ známá od dob starého Říma, která květy samozřejmě měla, ale bez okvětních lístků. To vše ale neznamená, že obecně rozšířené odrůdy zde nenajdete. I ony jsou zde popsány a zobrazeny na dostatečně názorných a krásných fotografiích, takže knihu lze používat i jako obecný atlas ovoce. V textu se můžete kochat i krásnými lidovými jmény starých odrůd jako třeba jabloně Andulky, Cibulky, Černořit, Džbánky, Kočičí hlavy, Křivostopky, Ovčí hubičky, Vinare, Zlatokoženky nebo hrušně Císařky, Krehule, Majdalenky, Medůvky, Oharkule, Repovice aj. Ovšem největší poklad, ostatně jak jinak v tomto kraji, je v názvech slivoní, které se jmenují Gulovačky, Kozí cecky, Kolomaznice, Prdlačky, Sračky, Vrablačky atd. A Drevená malina je oskeruše. V obsáhlém textu jsou kapitoly věnované i vývoji krajiny, historii ovocnářství nejen v regionu jihovýchodní Moravy. Nejsou pominuty ani základy pomologie, ani historie a současnost ochrany ovocných stromů včetně popisu nejčastějších chorob ovocných stromů, jako je šarka u slivoní a strupovitost u jabloní. Publikace je důstojným pokračovatelem v řadě výtečných pomologických knih, jako jsou např. Suchého Moravské ovoce (1907) nebo Říhovo České ovoce (1915). A i když by se mohlo zdát, že monografie je určena spíše jen odborníkům, číst ji mohou i ti, co mají k sadaření daleko, protože tato vpravdě krásná kniha se dá číst i jako báseň v próze. Takže pokud hledáte knihu k potěšení a navíc trvalé hodnoty, tak už nehledejte, to je ona.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu