Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Řeky, moje řeky


Milan Peňáz, č. 2/2015, s. 45

Otakar Štěrba: Řeky, moje řeky. Nakladatelství Dina a Otakar Štěrbovi, Hynkov 2011, 328 s.

Jde o nevšední knihu. Tak trochu jsou to vzpomínky z dětství, z války, vysokoškolských studií, trochu profesní životopis, poutavě a srozumitelně prezentované výsledky mnohaletých vlastních hydrobiologických a ekologických výzkumů jakož i bystrého pozorování přírody, lidí a světa vůbec. Místy v knize nalezneme i politické úvahy a zasvěcené filozofické eseje. Hlavní prostor je však v tomto díle věnován řekám, jejich životu, funkcím, estetické kráse a nenahraditelnému významu pro lidstvo - a to od těch našich malých toků, jako je Rokytná či Oslava, až po světové veletoky, jako jsou Mississippi, Mackenzie, Yukon, Dunaj, Volha, Lena, Amazonka, Paraguay. Všechny tyto toky, a řadu dalších, Otakar Štěrba proplul na malém člunu, většinou zcela sám, některé i vícekrát.

Knihu by bylo možno zařadit do žánru cestopisů. Nejde však o cestopis, jaké často vznikají na základě zkušeností a zážitků z jediné cesty, s případným doplněním informacemi převzatými z jiných cestopisů či získanými na internetu. V tomto případě se jedná o cestopis, k němuž autor sbíral materiál, myšlenky, fotografickou a filmovou dokumentaci vlastně po celý svůj život. Zdaleka při tom nejde jen o poutavé líčení jednotlivých cest, ale především o jakési autorovo krédo a memento. Poznával při svých cestách nejen krásu říčních krajin, do hloubky se snažil porozumět jejich struktuře, mnohostranným funkcím a pochopil jejich životní důležitost pro lidstvo. Poznal také jejich zranitelnost a nevyhnutelnost cílevědomé a účinné ochrany.

Sám jsem měl jako ichtyolog tu příležitost a potěšení několik roků s Otakarem Štěrbou spolupracovat při komplexním výzkumu řeky Moravy, zejména její části v Litovelském Pomoraví, a důvěrněji tak poznávat jeho přemýšlivý pracovní přístup, systematičnost, originální metody, ale i vytrvalost a bojovný duch při snahách o praktické využití výzkumných poznatků. Štěrba patrně jako první pochopil, že říční krajina začíná v pramenech a končí v přímořských deltách veletoků, že nikoliv jen samotné vodní toky, ale celá s nimi integrovaná říční krajina jsou absolutně nejdůležitějším krajinným ekosystémem Země. Jeho devastací vznikají globální poruchy životního prostředí stejného rozměru a významu jako je znečišťování atmosféry a světového oceánu, což může způsobit ekologickou katastrofu, která ohrozí současný život planety. Nedostatek vody, rozkolísanost průtoků, narušení příznivého klimatu, povodně, ovlivnění malého vodního oběhu Země nebo likvidace největší biodiverzity - to vše jsou jen některé jevy, které nás nutně čekají, bude-li ničení říčních krajin pokračovat a nedojde-li v tomto směru k totálním nápravným revitalizacím.

Jde opravdu o nevšední knihu - dílo vynikajícího přírodovědce a dobrodruha v tom nejhezčím smyslu slova, dílo psané srdcem přemýšlivého a citlivého člověka. Dílo, které vřele doporučuji všem milovníkům přírody a řek obzvlášť, k přečtení a následnému zamyšlení.

Milan Peňáz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu