Čtení na tyto dny

Dětská prosba

Přivez mi něco živého -
- utíká Katka k tatínkovi
startujícímu mezi paneláky auto

Něco živého  Určitě
Nezapomeň tati

(Jindřich Zogata)

 

 

 

Doporučujeme ke čtení

Význam a využití dřevobytných hub

č. 4/2020, s. 8-12, pro předplatitele

Houbeles pictus, Houbeles musicus

Petr Maděra, Alžběta Trojanová, Jakub Salaš, č. 4/2020, 14-17, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2019

Yvonna Gaillyová, č. 4/2020, s. 36-37

Na DOLním toku

David Veselý, č. 4/2020, s. 38-39

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

Řeky, moje řeky


Milan Peňáz, č. 2/2015, s. 45

Otakar Štěrba: Řeky, moje řeky. Nakladatelství Dina a Otakar Štěrbovi, Hynkov 2011, 328 s.

Jde o nevšední knihu. Tak trochu jsou to vzpomínky z dětství, z války, vysokoškolských studií, trochu profesní životopis, poutavě a srozumitelně prezentované výsledky mnohaletých vlastních hydrobiologických a ekologických výzkumů jakož i bystrého pozorování přírody, lidí a světa vůbec. Místy v knize nalezneme i politické úvahy a zasvěcené filozofické eseje. Hlavní prostor je však v tomto díle věnován řekám, jejich životu, funkcím, estetické kráse a nenahraditelnému významu pro lidstvo - a to od těch našich malých toků, jako je Rokytná či Oslava, až po světové veletoky, jako jsou Mississippi, Mackenzie, Yukon, Dunaj, Volha, Lena, Amazonka, Paraguay. Všechny tyto toky, a řadu dalších, Otakar Štěrba proplul na malém člunu, většinou zcela sám, některé i vícekrát.

Knihu by bylo možno zařadit do žánru cestopisů. Nejde však o cestopis, jaké často vznikají na základě zkušeností a zážitků z jediné cesty, s případným doplněním informacemi převzatými z jiných cestopisů či získanými na internetu. V tomto případě se jedná o cestopis, k němuž autor sbíral materiál, myšlenky, fotografickou a filmovou dokumentaci vlastně po celý svůj život. Zdaleka při tom nejde jen o poutavé líčení jednotlivých cest, ale především o jakési autorovo krédo a memento. Poznával při svých cestách nejen krásu říčních krajin, do hloubky se snažil porozumět jejich struktuře, mnohostranným funkcím a pochopil jejich životní důležitost pro lidstvo. Poznal také jejich zranitelnost a nevyhnutelnost cílevědomé a účinné ochrany.

Sám jsem měl jako ichtyolog tu příležitost a potěšení několik roků s Otakarem Štěrbou spolupracovat při komplexním výzkumu řeky Moravy, zejména její části v Litovelském Pomoraví, a důvěrněji tak poznávat jeho přemýšlivý pracovní přístup, systematičnost, originální metody, ale i vytrvalost a bojovný duch při snahách o praktické využití výzkumných poznatků. Štěrba patrně jako první pochopil, že říční krajina začíná v pramenech a končí v přímořských deltách veletoků, že nikoliv jen samotné vodní toky, ale celá s nimi integrovaná říční krajina jsou absolutně nejdůležitějším krajinným ekosystémem Země. Jeho devastací vznikají globální poruchy životního prostředí stejného rozměru a významu jako je znečišťování atmosféry a světového oceánu, což může způsobit ekologickou katastrofu, která ohrozí současný život planety. Nedostatek vody, rozkolísanost průtoků, narušení příznivého klimatu, povodně, ovlivnění malého vodního oběhu Země nebo likvidace největší biodiverzity - to vše jsou jen některé jevy, které nás nutně čekají, bude-li ničení říčních krajin pokračovat a nedojde-li v tomto směru k totálním nápravným revitalizacím.

Jde opravdu o nevšední knihu - dílo vynikajícího přírodovědce a dobrodruha v tom nejhezčím smyslu slova, dílo psané srdcem přemýšlivého a citlivého člověka. Dílo, které vřele doporučuji všem milovníkům přírody a řek obzvlášť, k přečtení a následnému zamyšlení.

Milan Peňáz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu