Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Řeky, moje řeky


Milan Peňáz, č. 2/2015, s. 45

Otakar Štěrba: Řeky, moje řeky. Nakladatelství Dina a Otakar Štěrbovi, Hynkov 2011, 328 s.

Jde o nevšední knihu. Tak trochu jsou to vzpomínky z dětství, z války, vysokoškolských studií, trochu profesní životopis, poutavě a srozumitelně prezentované výsledky mnohaletých vlastních hydrobiologických a ekologických výzkumů jakož i bystrého pozorování přírody, lidí a světa vůbec. Místy v knize nalezneme i politické úvahy a zasvěcené filozofické eseje. Hlavní prostor je však v tomto díle věnován řekám, jejich životu, funkcím, estetické kráse a nenahraditelnému významu pro lidstvo - a to od těch našich malých toků, jako je Rokytná či Oslava, až po světové veletoky, jako jsou Mississippi, Mackenzie, Yukon, Dunaj, Volha, Lena, Amazonka, Paraguay. Všechny tyto toky, a řadu dalších, Otakar Štěrba proplul na malém člunu, většinou zcela sám, některé i vícekrát.

Knihu by bylo možno zařadit do žánru cestopisů. Nejde však o cestopis, jaké často vznikají na základě zkušeností a zážitků z jediné cesty, s případným doplněním informacemi převzatými z jiných cestopisů či získanými na internetu. V tomto případě se jedná o cestopis, k němuž autor sbíral materiál, myšlenky, fotografickou a filmovou dokumentaci vlastně po celý svůj život. Zdaleka při tom nejde jen o poutavé líčení jednotlivých cest, ale především o jakési autorovo krédo a memento. Poznával při svých cestách nejen krásu říčních krajin, do hloubky se snažil porozumět jejich struktuře, mnohostranným funkcím a pochopil jejich životní důležitost pro lidstvo. Poznal také jejich zranitelnost a nevyhnutelnost cílevědomé a účinné ochrany.

Sám jsem měl jako ichtyolog tu příležitost a potěšení několik roků s Otakarem Štěrbou spolupracovat při komplexním výzkumu řeky Moravy, zejména její části v Litovelském Pomoraví, a důvěrněji tak poznávat jeho přemýšlivý pracovní přístup, systematičnost, originální metody, ale i vytrvalost a bojovný duch při snahách o praktické využití výzkumných poznatků. Štěrba patrně jako první pochopil, že říční krajina začíná v pramenech a končí v přímořských deltách veletoků, že nikoliv jen samotné vodní toky, ale celá s nimi integrovaná říční krajina jsou absolutně nejdůležitějším krajinným ekosystémem Země. Jeho devastací vznikají globální poruchy životního prostředí stejného rozměru a významu jako je znečišťování atmosféry a světového oceánu, což může způsobit ekologickou katastrofu, která ohrozí současný život planety. Nedostatek vody, rozkolísanost průtoků, narušení příznivého klimatu, povodně, ovlivnění malého vodního oběhu Země nebo likvidace největší biodiverzity - to vše jsou jen některé jevy, které nás nutně čekají, bude-li ničení říčních krajin pokračovat a nedojde-li v tomto směru k totálním nápravným revitalizacím.

Jde opravdu o nevšední knihu - dílo vynikajícího přírodovědce a dobrodruha v tom nejhezčím smyslu slova, dílo psané srdcem přemýšlivého a citlivého člověka. Dílo, které vřele doporučuji všem milovníkům přírody a řek obzvlášť, k přečtení a následnému zamyšlení.

Milan Peňáz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu