VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ekosystémové služby, jinak řečeno služby přírody, poutají v poslední době rostoucí pozornost. Jedná se o stále relativně nový, nicméně v současnosti již zcela běžně využívaný pohled na přírodu jako zdroj blahobytu lidské společnosti. Lidstvo čerpá z přírodního prostředí cenné statky, jako jsou zdroje potravy, vlákna či pitná voda. Zároveň má prospěch z přírodních služeb, jako jsou regulace klimatu či kvality vody, stejně jako z nehmotných přínosů pro rekreaci a lidské zdraví. Souhrnně se tyto přínosy označují jako služby ekosystémů.

Ekosystémové služby mají značnou hodnotu pro celou společnost. Jak ukazují například výsledky našeho nedávno dokončeného projektu Integrované hodnocení ekosystémových služeb v České republice, podpořeného Technologickou agenturou ČR, ekosystémy vytvářejí přínosy v ekvivalentu 1,5násobku ročního hrubého domácího produktu Česka. Stejně jako ekonomické ukazatele (jako je právě zmíněný HDP) informují o výkonu celé ekonomiky, mnohé snahy vedou k rozvinutí podobných ukazatelů pro přírodní procesy. Je nasnadě, že takové ukazatele by měly být založeny mimo jiné právě na hodnotě služeb ekosystémů. Tato perspektiva je založena na antropocentrickém úhlu pohledu, kdy ekosystémy jsou zdrojem blahobytu společnosti. Můžeme rovněž hovořit o ekologicko- -ekonomické či sociálně-ekologické perspektivě na vztah člověka a životního prostředí.

Projektu integrovaného hodnocení ekosystémových služeb v ČR předcházel pilotní projekt zaměřený na ekosystémové služby a přínosy poskytované loukami a pastvinami. Proč právě travinné ekosystémy? Jak jsme zjistili z úvodního přehledu, právě traviny byly ve studiích služeb přírody poněkud podhodnoceny, na rozdíl od lesních či mokřadních ekosystémů. Vzhledem k porevolučním trendům prudkého nárůstu zatravněných ploch, způsobeného zejména změnami v zemědělském sektoru, mají traviny celkem důležitou roli nejenom v zemědělské produkci, ale rovněž v ochraně přírody a udržování biologické rozmanitosti. Pilotní studie probíhala v letech 2010 a 2011 na objednávku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pod záštitou Evropského tematického střediska pro biodiverzitu.

Prvním krokem hodnocení služeb přírody je vymezení základních jednotek, které se budou hodnotit. V našem případě jsme vycházeli z podrobné datové vrstvy mapování biotopů, kterou spravuje právě zmíněná AOPK ČR. Louky a pastviny jsme rozčlenili do několika širších kategorií, které zahrnují spektrum od přírodě blízkých luk až po relativně intenzivně obhospodařované pastviny. Tyto kategorie zahrnovaly například široce rozšířené travní porosty jako mezofilní či aluviální louky stejně jako suché či alpinské trávníky. Těmto biotopům jsme přiřadili určitou úroveň a hodnotu ekosystémových služeb.

Ekosystémové služby byly v naší studii rozděleny na produkční (zásobovací), regulační a kulturní. Jedná se tedy o kategorie služeb, které lze nějakým způsobem změřit a zároveň je má smysl ekonomicky hodnotit. Zjednodušeně řečeno, nemá smysl dávat peněžní hodnotu (ekonomicky oceňovat) produkci kyslíku (fotosyntézy) nebo výparu vody, protože bez těchto procesů by lidstvo nemohlo na planetě vůbec existovat a jsou tedy z podstaty věci neocenitelné. Miléniové hodnocení ekosystémů, které zavedlo základní kategorie ekosystémových služeb, označuje tyto typy služeb nebo spíše procesů jako podpůrné. Pokud se však zaměříme na konkrétní přínosy lidské společnosti, existují nástroje, pomocí kterých lze ekonomickou hodnotu přírody uchopit. Jedná se o přínosy jako příspěvek produkce biomasy k produkci hospodářských zvířat, ukládání uhlíku a tím zmírňování klimatické změny, zadržování vody, schopnost odolávat invazím, zadržování nadbytečných živin či možnosti rekreace a ochotu platit za estetické hodnoty prostředí. Samozřejmě důkladná studie by musela brát v potaz všechny možné aspekty přínosů konkrétní louky či pastviny místní populaci, my jsme se však zaměřili na ukazatele, jejichž hodnotu lze odhadnout v celonárodním měřítku a podchytit tak přínos travinných ekosystémů celé společnosti.

Ukazuje se, že přírodě blízké louky a pastviny jsou velmi významné z hlediska zadržování vody. Travní porost zpomaluje celkový odtok a filtrací přispívá rovněž ke zlepšování kvality vody. Nelze rovněž opomíjet tradiční produkční služby pastvin, tedy produkci hospodářských zvířat, která rovněž poskytuje společnosti relativně vysokou hodnotu stejně jako ochrana půdy před erozí. Poměrně méně přispívají k celkové hodnotě luk a pastvin rekreace, ukládání uhlíku, regulace invazí a zadržování živin, zejména nadměrného dusíku. To však neznamená, že tyto služby nejsou významné. Z hlediska jednotlivých biotopů v krajině mohou nabývat na významu zejména v případě, kdy jsou tyto služby vzácnější nebo více ohrožené.

Pokud bychom sečetli hodnoty jednotlivých služeb poskytovaných loukami a pastvinami, podle výsledků naší pilotní studie dosahují 65 miliard korun ročně. Pro srovnání se jedná o částku, na kterou je odhadována tržní cena ruzyňského letiště nebo výše dotací, o které Česko může přijít z eurofondů. Rozdíl je ten, že travinné ekosystémy jsou schopné tyto přínosy poskytovat každoročně a tedy udržitelně, bez extrémně vysokých nákladů. Pokud se podíváme na poměr prostředků vložených do péče o travní porosty, jako jsou různé krajinotvorné a agroenvironmentální programy, přínosy z hlediska vytváření cenných ekosystémových služeb dalekosáhle přesahují vynaložené náklady.

Celkové přínosy služeb přírody, které obvykle stojí mimo veškeré kalkulace, nelze opomenout. Z těchto služeb přírody společnost bude mít prospěch, pokud zajistí určitou udržitelnost a péči o louky a pastviny a zamezí jejich degradaci. Protože přírodě blízké travinné ekosystémy poskytují služby účinněji, jedním ze způsobů péče o prostředí je zpřírodnění degradovaných ploch. Nelze rovněž opomíjet důkladnější analýzy v místním měřítku, které zpřesní odhady jednotlivých přínosů služeb ekosystémů.

Mgr. David Vačkář, Ph.D., Centrum výzkumu globální změny AV ČR a Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze.