VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V brněnské botanické zahradě na Kotlářské ulici, která byla založena roku 1922 a patří k Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, můžeme vedle pěstovaných bylin a dřevin nalézt na mnoha místech také mechorosty. Jejich drobné rostlinky uvidíte mezi květinami na záhonech, pokrývají kůru některých stromů a rozlézají se po kamenech, obrubnících a kamenných zídkách. Tím, kde všude a jaké druhy se v botanické zahradě vyskytují, jsme se zabývaly v rámci středoškolské odborné činnosti v roce 2014.

„Mechy“ v českých botanických zahradách

V České republice byly z bryologického hlediska dosud studovány dvě botanické zahrady. V Praze v Botanické zahradě PřF Univerzity Karlovy prozkoumal mechorosty v roce 1999 Z. Soldán. Nalezl tam 76 druhů a objevil dva zcela nové druhy, které nebyly z území České republiky známé. Olomouckou Botanickou zahradu PřF Univerzity Palackého zkoumal v letech 1994 až 2012 Z. Hradílek. Při jeho opakovaném výzkumu se přibližně 40 druhů vyskytovalo pravidelně, ale celkový počet nalezených mechorostů byl daleko vyšší - přibližně 60, z toho dva druhy jsou zařazené na Červeném seznamu České republiky mezi vyžadující pozornost (LC-att).

Brněnská zahrada - kde a co zde roste

Během našeho výzkumu jsme postupně procházely devět vybraných oblastí ve venkovní části brněnské botanické zahrady a sbíraly vzorky mechorostů, které jsme později určily s pomocí mikroskopu. K jakým výsledkům jsme došly?

Co se druhové rozmanitosti týče, celkem jsme pro zahradu zjistily 48 různých druhů mechorostů. Převážnou část tvořily mechy (45 druhů) a malé množství i játrovky (tři druhy). Nejčastější byly mechy rokýtek obecný (Amblystegium serpens), vousatěnka nehetnatá (Barbula unguiculata), prutník drnatý (Bryum caespiticium), patřásnatka Hornschuchova (Pseudocrossidium hornschuchianum) a zástupci rodu klanozoubek (Schistidium sp.).

Nejvíce druhů (23) se uchytilo v místech „lesního“ charakteru, jako je např. oblast nazvaná „rostliny Japonska a Číny“. Na tomto typu stanoviště je více různě vysokých stromů a díky tomu větší zástin jejich korunami a také větší vlhkost než na jiných místech. Oproti tomu na záhonech se daří jen malému množství druhů (8 mechů na dvou zkoumaných záhonech), neboť je zde přímé slunce, pouze jeden druh substrátu (půda) a časté narušování péčí o záhony a na nich pěstované rostliny.

Důležitou roli hrají různé druhy substrátů. Na počet mechorostů jsou nejvíce bohaté kamenné povrchy (kameny, zídky, obrubníky) a půda. Na kamenných površích byly časté mechy prutník drnatý (Bryum caespiticium), vousatěnka tuhá (Didymodon rigidulus), rod klanozoubek (Schistidium sp.) a kroucenec zední (Tortula muralis). Na půdě se nejčastěji vyskytovaly rokýtek obecný (Amblystegium serpens), vousatěnka nehetnatá (Barbula unguiculata), prutník stříbřitý (Bryum argenteum) a patřásnatka Hornschuchova (Pseudocrossidium hornschuchianum). Epifyticky na kmenech a větvích stromů rostly častěji např. stejnozoubek mnohoplodý (Leskea polycarpa) a šurpek chluponosný (Orthotrichum diaphanum). Ve vodě se daří jen několika málo druhům, např. vodní stélkaté játrovce trhutce plovoucí (Riccia fluitans).

Své výsledky jsme mohly porovnat s výsledky jiných autorů z obdobných výzkumů v botanických zahradách v Praze a německém Bonnu. V obou zahradách byla na prvním místě v počtu druhů pro daný substrát půda, v těsném závěsu za půdou byly také druhově bohaté substráty kamenů a kůry stromů.

Ohrožené mechorosty

V brněnské zahradě jsme nenalezly žádný ohrožený druh v úzkém smyslu slova. Z mechů zařazených na červený seznam České republiky se vyskytoval jeden blízký ohrožení (LR-nt) - pározub bledožlutý (Didymodon luridus) a další tři druhy z kategorie LC-att, což znamená, že nejsou přímo ohrožené, ale měla by se jim věnovat pozornost - baňatka ladní (Brachythecium campestre), prutník zední (Bryum radiculosum) a rokytnatka nejjemnější (Serpoleskea cf. confervoides).

Snad pro vás bude tento text inspirací a při návštěvě botanické zahrady se skloníte o něco níž, abyste se podívali na některé ze zde rostoucích mechorostů. Pokud by se vám zdály příliš malé, můžete si v budově u skleníků prohlédnout plakát, který pro zájemce připravila první autorka. Je na něm k vidění desítka vybraných druhů.

Literatura

Hradílek Z. (2012): Mechorosty: mechorosty Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 20 pp. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc.

Soldán Z. (1999): The bryophyte flora of the Charles University Botanical Garden in Prague. Novitates Botanicae ex Universitate Carolinae 13, 27-33.

Kučera J., Váňa J. a Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: up-dated checklist and Red List and a brief analysis. Preslia 84, 813-850.

Daniela Wallnerová (1997), studentka
RNDr. Svatava Kubešová (1973), Botanické oddělení Moravského zemského muzea