Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Krajina mého srdce


Jiří Poláček, č. 3/1995, s. 36

Člověku se líbí lecjaké kouty světa. Mnohé z nich ho doslova opájejí svou jedinečností a krásou, svými četnými proměnami. Ale málo platné, krajinami jeho srdce jsou zpravidla končiny, kde se narodil, vyrostl, či kde žili jeho předkové…

Mým rodištěm je Jablonné v Podještědí. Leč od tří let dýchám vzduch Jihlavska, jehož část je také krajem mého srdce. Je to kraj lesů pod Čeřínkem s kruhem přilehlých vsí, míst mého dětství i rodových kořenů. Hle, jejich jména: Cejle, Hojkov, Dušejov, Hubenov, Mirošov, Dolní Cerekev, Nový Rychnov. Na západním obzoru řečeného kruhu je vidět Křemešník, na jihovýchodním Špičák a o kus dál oblý hřbet Javořice, střechy Vysočiny.

Jsem s tímto krajem spjat sterými pouty. Ač už celé čtvrtstoletí žiju jinde, neustále se do něj vracím. V jeho přírodě vidím mytický prostor, v němž vládne bezčasí a jehož řád určuje toliko střídání ročních dob. Je to samozřejmě iluze. I tady se za uplynulá desetiletí leccos změnilo, pohříchu vesměs k horšímu. Na osikách a břízách pod Sítinami už nesedávají bažanti, z okolních polí zmizeli zajíci, koroptve i sysli a na podzim nad nimi již netáhnou ohromná hejna vran. V Jedlovském potoce vzali zasvé nádherní pstruzi a na zbylých cejleckých loukách už nerostou vstavače ani suchopýry.

Ale mnohé zůstává! Lesy s dosud zdravými smrky, borovicemi a modříny jsou pořád územím krásy, kde mohu vychutnávat každé roční období. V předjaří odtud dlouho usedlé ticho vyhánějí sýkory, brhlíci, datlové a sojky, jaro se tu pyšní úchvatnou zelení buků a bříz, zatímco vysoké letní dny o sobě dávají vědět omamnou vůní malin a rozličných trav. Když se léto svažuje k podzimu, na mezích v podlesí modrají trnky, rudnou šípky a do lesů plných hub uléhá opět ticho. Pak už se ohlašuje zima: množí se mlhy, vzduch je rázem ostrý jako břitva, hojně prší bukové listí a zanedlouho přijde první sníh.

Krajina mého dětství je pro mne zpola skutečným kusem země a zpola rezervací paměti. Mám v ní svůj pravý domov, své zázemí. Mé bydliště snad už navždy bude v jiných končinách. Ale svou poslední, definitivní adresu chci mít tady, ve svém kraji.

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu