Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Krajina mého srdce


Jiří Just, č. 3/1996, s. 22

Co se týče krajiny mého srdce zjišťuji, že jsem don Juan: bylo jich víc, všechny mne okouzlily a u žádné jsem nezůstal. Nebylo jich zase ale tolik, ta láska byla jen z mé strany a všechny byly české - řekněme tedy spíš malý český don Honza.

Vyrůstal jsem ve městě, takže krajinami srdce v malířském slova smyslu byla místa, kam jsem jezdil na prázdniny (jak bych to tam nemiloval, když byly prázdniny): Táborsko, údolí Lužnice, les Pintovka, břehy Jordánu se smutečními vrbami, stavidlem a vodopádem, Klokoty, Zárybničná Lhota a rybník Knížecí. A na druhém konci Čech Doksy u Máchova jezera, borovicové lesy, suchá tráva, písek, všude, v botách, ve vlasech, v očích, v posteli, pískovcové skály a skalky, kde se budovaly bunkry a skrýše, rybník Břehyně. Když jsem pak poprvé slyšel ve škole Máchův Máj, okamžitě jsem si situoval tu skálu, kde „dívčina krásná, anděl padlý sedí a daleko přes jezero hledí“: je to ta skála ve Starých Splavech, nalevo od hlavní pláže a přístaviště, stojíme-li čelem k jezeru.

Ale první krajinou mého srdce byla ulice. Ulice na Starém Městě v Praze po válce. Stálo tam jedno dvě auta (někdy i míň), hráli jsme tam fotbaly a hokeje (bez bruslí), a různé dnes už zapomenuté hry jako odbíjená, Nebe peklo ráj, Škatule, škatule, hejbejte se, Král vysílá své vojsko, a to… Na obrubnících chodníků probíhalo rallye závodních traktorů ze špulek na nitě, gumičky a špejle. Občas jsme se přitom ocitli v hromádce koňských koblih, neboť po válce (druhé světové), jezdily ještě s balíky modré kočárové vozy československé pošty.

Ale hlavně: ulice, činžáky a krámky byly zalidněny jmény. Pro mléko jsem chodil k paní Spurné, pro noviny k paní Vlčkové, pro deset deka šunkového salámu k Neumanovi. Vedle byl zámečník Baťka, který v květnu pětačtyřicet vytáhl na Němce vzduchovku a střílel na tank broky, až osádce SS došla trpělivost a vyslala tankovou střelu do Neumanova lahůdkářství, pod nímž bylo osazenstvo celého našeho baráku schováno ve sklepě. Pan Neuman pak v osmačtyřicátém utekl do Palestiny, jak se tehdy říkalo, a já už nikdy nejedl tak dobré pečenáče a zavináče a hlavně kyselé zelí ze sudu, které jsme kradli. Naproti byl švec Šváb, který mne přinesl domů se zlomenou nohou, když jsem nechtěl před klukama vypadat jako srab a skočil ze zídky u Španělské synagogy. Vedle krejčí Sládek, slavistický fundamentalista, který by za Pepiho Bicana kdykoli položil život. A o ulici dál holič Apetauer, který mi, dodnes nevím proč, dal jednou dvě koruny, abych se šel dát ostříhat někam jinam.

Vidím, že jsem se z krajináře stal poznenáhlu figurkářem a nevěděl bych, kdy skončit. Ale tehdy, možná až do začátku padesátých let, ulice měly ještě cosi jako duši, a proto je dnes snad můžu nazývat krajinou.

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu