Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Krajina mého srdce


Miroslav Hule, č. 4/1996, s. 42

Krajina mého srdce je ta, ve které pracuji, žiji a vychovávám své malé děti. Je to Třeboňsko.

Více bych opravdu nemusel psát, jenže zadání si žádá víc.

Říkal onehdy populární (i u mne) ekofilosof Josef Šmajs, že „krajina dětství je ta, ve které si mohou děti hrát“, a to bude asi ona krajina srdce každého z nás.

Ale co ti, kteří vyrůstali a stále častěji vyrůstají v krajině, kde si nemohou anebo ani nechtějí hrát? Znamená to, že ani nemají „srdce“, ke kterému by jim krajina dětství přirostla? Nikoliv! Protože se rychle adaptují - dokonce rychleji, než zákeřní a superadaptabilní hlodavci - na zásadně změněné životní podmínky, najdou si jinou romantiku, zasejí jinou paměť a jistě budou za čas vydávat tuto kulisu dětství za krajinu svého srdce.

Tady myslím nejvíce na sídlištní děti z velkých měst, které mají tak daleko do lesa, jako v létě na venkov. Možná některé ani nebudou toužit po pobytu v přírodě, spokojí se s jinými šidítky - však víte. (Někdy si dokonce říkám, zda bych neměl své děti připravovat na srážku s těmi městskými, vždyť se s nimi setkají a utkají ve školách, v úřadech, obchodech, na stadionech, v přírodě. Budou dost pohotové, dost silné a odolné proti jejich pragmatickému asertivnímu chování? Nebudou směšné pro svůj venkovský romantismus a naivitu?)

Také si myslím, že krajina, kde si můžeme hrát i my dospělí, je také ta, kde nepostrádáme romantický a iracionální ráz. Nemám rád dobře organizovanou nažehlenou krajinu s vyznačenými turistickými cestami, vyšperkovanou informacemi a zákazy… Zkrátka v mé krajině se musí trochu bloudit, objevovat poprvé neznámá utajená místa, kde se lze milovat a spát, bát se bouřky, cítit svůj vnitřní (dětský) strach z dávných pohádek, bát se nadpřirozených bytostí, protože pro zjitřenou duši musí stále někde existovat! … a potom, jako světýlko v dálce objevit bezpečí - domov, nebo hospodu, kde mají červenou limonádu, buřty, topinky, pivo. A také tam musí být kostelík a hřbitov a řeka a pod mostem se budou blýskat ryby…

Vidíte, to už popisuji naše nedělní výlety po hrázích rybníků a hlubokými lesy kolem řeky Lužnice a Nežárky. Večer jsme plni příběhů, pověstí a pohádek a legend toho kraje a musím dětem vyprávět, kterak tady po lesích páni lapky proháněli, proč pytláka Šachla pro tři kapry baštýři utloukli a proč je na té skalce „čertova šlápota“, a proč se tam říká na Mrtvé vodě a u Hadího křížku a jinde u Oběšeného a na Královně…

Vyprávíme a čteme ze starých knih a kronik. Je v tom návrat k zabydlené krajině předků. Je v tom i naše duševní zdraví, které nelze koupit za žádné peníze. Leda srdcem a pokorou před Všehomírem.

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu