Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Krajina mého srdce


Jitka Dušánková, č. 3/1999, s. 19

Jsou chvíle, kdy cítíme těžkou únavu, zkrátka ocitáme se „na dně“. Avšak i z tohoto dna je vidět kousek oblohy. A když se na ni zadíváme, začneme snít, vzpomínat a procházet se krajinou svého srdce.

Jsem na Želivce, v místě nazývaném V Ráji. Od dětských let mám jasnou představu Ráje. Místo, ve kterém se nespěchá, všichni mají k sobě blízko, je teplo a voní mámin chatařský oběd. Žlutá barva slunce se přelévá do květů rudbekií, které ve špalíru dlouhém přes jeden kilometr lemují pravý břeh Želivky až na louku u mlýna. Jeho kolo vesele klape a voda ve ztemnělém náhonu zvolna plyne pod vysokými olšemi. Kousek dál zvednutá dlouhatánská lávka míří přes řeku do světa.

Životodárná řeka, nádherná a potřebná.

Chaty V Ráji zmizely, lidé odešli. Řeka teče dál a stojím tu znovu po mnoha letech na břehu Želivky, na konci Ráje. Vnímám všemi smysly toto setkání. Tráva je mnohem bujnější než kdysi, ze smrčků na louce vyrostl les. Pokorně přiznávám, že příroda tady a teď trvá beze mne.

Já však bez této krajiny, kde kotví mé srdce, žít nedovedu.

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu