Čtení na tyto dny

Horko

voda se poroučí
v tůních
se potápějí básníci
ale nepočteš si

vážka se naklání
ke zvlněnému tichu
všechno už jsem rozbalil
a pořád nic

vyzobali mě plameňáci

(Michal Stránský) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Krajina mého srdce


Roman Línek, č. 3/2004, s. 17

Dnešní území znovuobnoveného Pardubického kraje vynikalo odjakživa krásnou a na mnoha místech cennou přírodou. Dovolte mi proto, abych vás zavedl na několik svých oblíbených míst.

Železnohorský masiv působí jako krajinná vlna protkaná tokem Chrudimky a Doubravy. Převažují tu lesní ekosystémy a zbytky květnatých luk a říčních niv. Méně známým a přece oblíbeným místem v tomto kraji je Křižanovická přehrada. Tam jsem se jako malý kluk učil plavat, sbíral první houby, pálil první táboráky a dokonce lovil pstruhy v Chrudimce. V údolí pod přehradou jsou přírodní rezervace Krkanka a Strádovské Peklo s úžasnými geomorfologickými jevy v hlubokém kaňonu Chrudimky a jejích přítoků, na nichž jsou navíc četné peřeje a výjimečné vodopády. V blízkosti Krkanky bylo vystavěno i keltské opidum, jehož počátky sahají do 5. století př.n.l. Železné hory jsou zkrátka oázou v blízkosti velkých měst.

Tak trochu protikladem Křižanovické přehradě je Králický Sněžník na druhém „konci“ našeho kraje. Lokalita Králické kotliny, svíraná z jedné strany Bukovou horou, Suchým vrchem, nejvýchodnějšími výběžky Orlických hor a z druhé strany Králickým Sněžníkem, je fenoménem, který se najde málokde v Evropě. Celá oblast Králického Sněžníku, se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm, byla po právu vyhlášena národní přírodní rezervací. Úžasnou atmosféru Králického Sněžníku umocňuje i klášter řádu servitů s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je ukázkou nádherného barokního stavitelství. Králická oblast je však i místem pro rekreaci. Z tohoto pohledu jsem ji bohužel coby lyžař objevil až v minulých letech. Tady nenajdete obrovská horská střediska plná tisíců lidí, krásu přírody tu můžete vychutnávat v příjemném tichu a přitom v nádherném lyžařském terénu s jednou z nejprudších sjezdovek v zemi. A zatoužíte-li po změně prostředí, stačí „zaskočit“ do nedalekých, stejně půvabných Čenkovic. V letních měsících pak můžete lyže vyměnit za kolo či pohodlné boty a vydat se třeba k pramenu řeky Moravy, kde si uvědomíte, že celý tenhle pahorkatý kraj je středem Evropy (voda z Králického Sněžníku stéká Nisou do Odry a Baltického moře, Tichou Orlicí do Labe a Severního moře a také Moravou do Dunaje a Černého moře) a že byl vždy pověstný také tím, že si tu Morava, Čechy i Polsko odjakživa podávaly ruce!

Přátelství s Moravou je pro Pardubický kraj dáno již historicky a my je rádi udržujeme. Vždyť část území kraje leží právě na Moravě. Základ tomu položili moravští velmoži Pernštejnové, kteří do zdejšího kraje přišli v 16. století. V Pardubicích vybudovali svou rezidenci, vystavěli také zámek v Litomyšli, který dnes chrání UNESCO. Obyvatelé Pardubického kraje jsou zkrátka částečně i Moravané. Ostatně krajský znak znázorňuje na rozdíl od jiných českých krajů nejen českého lva, ale i moravskou orlici.

Úchvatnou historií na vás dýchnou také desítky hradů a zámků a církevních památek. Kdo by neznal mohutný pozdně gotický hrad Kunětická hora, který vyčnívá nad pardubickou rovinou a tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje. Hradní věž je nejvyšším místem v okolí a nabízí jedinečné průhledy od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. Kunětická hora je také významnou geologickou, zoologickou i botanickou lokalitou s nalezištěm četných vzácných druhů živočichů a rostlin.

A ještě jedno unikum náš kraj má. Může se chlubit umělou vodní cestou vybudovanou na přelomu 15. a 16. století, 32 kilometrů dlouhým Opatovickým kanálem. Ten zajišťoval zásobování vodou několik tisíc hektarů velkého rybničního systému stejně jako chránil toto území před záplavami. Většina rybníků i technických zařízení, kterým voda z Opatovického kanálu sloužila, již neexistuje, ale samotná stavba přetrvala bez velkých změn půl tisíciletí. Chcete-li si odpočinout od ruchu města, načerpat novou energii či zažít romantický výlet, stačí vzít třeba kolo. Podél kanálu totiž vede cyklostezka.

Co říci na závěr? Pardubický kraj je podle mého názoru perlou českých zemí. Je územím, kde se snoubí nádherná příroda, velkolepá historie, lidský um, úchvatnost hudby a sport snad ve všech podobách. A já jsem na svůj kraj hrdý stejně jako mí spoluobčané, jak to ukázal listopadový republikový průzkum veřejného mínění. Podle něj jsou obyvatelé „perníkového hejtmanství“ největšími patrioty z lidí žijících na území českých krajů.

A pro to všechno: Určitě se přijeďte podívat, tady u nás je skutečně pěkně!

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu