Čtení na tyto dny

Moravo, Moravo

Řeč teče jako Okluky
v Zápovědi se sešly zdvižené límce
Hluboček kácejí do poslední třísky
aby prodali poctivé dřevo
za plytký peníz

A na Rovninu
chodívají křičet jenom vylekaní bažanti
které nikdo nenaučil létat

Okolo šumí kukuřičné pole
To nám ještě scházelo

(Michal Stránský) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Krajina mého srdce


Roman Línek, č. 3/2004, s. 17

Dnešní území znovuobnoveného Pardubického kraje vynikalo odjakživa krásnou a na mnoha místech cennou přírodou. Dovolte mi proto, abych vás zavedl na několik svých oblíbených míst.

Železnohorský masiv působí jako krajinná vlna protkaná tokem Chrudimky a Doubravy. Převažují tu lesní ekosystémy a zbytky květnatých luk a říčních niv. Méně známým a přece oblíbeným místem v tomto kraji je Křižanovická přehrada. Tam jsem se jako malý kluk učil plavat, sbíral první houby, pálil první táboráky a dokonce lovil pstruhy v Chrudimce. V údolí pod přehradou jsou přírodní rezervace Krkanka a Strádovské Peklo s úžasnými geomorfologickými jevy v hlubokém kaňonu Chrudimky a jejích přítoků, na nichž jsou navíc četné peřeje a výjimečné vodopády. V blízkosti Krkanky bylo vystavěno i keltské opidum, jehož počátky sahají do 5. století př.n.l. Železné hory jsou zkrátka oázou v blízkosti velkých měst.

Tak trochu protikladem Křižanovické přehradě je Králický Sněžník na druhém „konci“ našeho kraje. Lokalita Králické kotliny, svíraná z jedné strany Bukovou horou, Suchým vrchem, nejvýchodnějšími výběžky Orlických hor a z druhé strany Králickým Sněžníkem, je fenoménem, který se najde málokde v Evropě. Celá oblast Králického Sněžníku, se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm, byla po právu vyhlášena národní přírodní rezervací. Úžasnou atmosféru Králického Sněžníku umocňuje i klášter řádu servitů s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je ukázkou nádherného barokního stavitelství. Králická oblast je však i místem pro rekreaci. Z tohoto pohledu jsem ji bohužel coby lyžař objevil až v minulých letech. Tady nenajdete obrovská horská střediska plná tisíců lidí, krásu přírody tu můžete vychutnávat v příjemném tichu a přitom v nádherném lyžařském terénu s jednou z nejprudších sjezdovek v zemi. A zatoužíte-li po změně prostředí, stačí „zaskočit“ do nedalekých, stejně půvabných Čenkovic. V letních měsících pak můžete lyže vyměnit za kolo či pohodlné boty a vydat se třeba k pramenu řeky Moravy, kde si uvědomíte, že celý tenhle pahorkatý kraj je středem Evropy (voda z Králického Sněžníku stéká Nisou do Odry a Baltického moře, Tichou Orlicí do Labe a Severního moře a také Moravou do Dunaje a Černého moře) a že byl vždy pověstný také tím, že si tu Morava, Čechy i Polsko odjakživa podávaly ruce!

Přátelství s Moravou je pro Pardubický kraj dáno již historicky a my je rádi udržujeme. Vždyť část území kraje leží právě na Moravě. Základ tomu položili moravští velmoži Pernštejnové, kteří do zdejšího kraje přišli v 16. století. V Pardubicích vybudovali svou rezidenci, vystavěli také zámek v Litomyšli, který dnes chrání UNESCO. Obyvatelé Pardubického kraje jsou zkrátka částečně i Moravané. Ostatně krajský znak znázorňuje na rozdíl od jiných českých krajů nejen českého lva, ale i moravskou orlici.

Úchvatnou historií na vás dýchnou také desítky hradů a zámků a církevních památek. Kdo by neznal mohutný pozdně gotický hrad Kunětická hora, který vyčnívá nad pardubickou rovinou a tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje. Hradní věž je nejvyšším místem v okolí a nabízí jedinečné průhledy od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. Kunětická hora je také významnou geologickou, zoologickou i botanickou lokalitou s nalezištěm četných vzácných druhů živočichů a rostlin.

A ještě jedno unikum náš kraj má. Může se chlubit umělou vodní cestou vybudovanou na přelomu 15. a 16. století, 32 kilometrů dlouhým Opatovickým kanálem. Ten zajišťoval zásobování vodou několik tisíc hektarů velkého rybničního systému stejně jako chránil toto území před záplavami. Většina rybníků i technických zařízení, kterým voda z Opatovického kanálu sloužila, již neexistuje, ale samotná stavba přetrvala bez velkých změn půl tisíciletí. Chcete-li si odpočinout od ruchu města, načerpat novou energii či zažít romantický výlet, stačí vzít třeba kolo. Podél kanálu totiž vede cyklostezka.

Co říci na závěr? Pardubický kraj je podle mého názoru perlou českých zemí. Je územím, kde se snoubí nádherná příroda, velkolepá historie, lidský um, úchvatnost hudby a sport snad ve všech podobách. A já jsem na svůj kraj hrdý stejně jako mí spoluobčané, jak to ukázal listopadový republikový průzkum veřejného mínění. Podle něj jsou obyvatelé „perníkového hejtmanství“ největšími patrioty z lidí žijících na území českých krajů.

A pro to všechno: Určitě se přijeďte podívat, tady u nás je skutečně pěkně!

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu