VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jak veřejnosti navracet místa a zákoutí

Nadace Partnerství se tématu veřejných prostranství věnuje již přes patnáct let. Důvodů je několik. Ten klíčový zůstává nezměněn, spíše nabývá na významu. Chceme-li uchovávat v dobrém stavu mimoměstské, přírodní prostředí, musíme i podmínky toho městského zachovávat ve stavu příjemném k užívání. Neobyvatelná města nás vyhánějí ven. Kromě dopravy tak neúměrně narůstá tlak na využití přírody pro rekreační a turistické účely. Přitom jsou města jedním z výdobytků naší civilizace. Ulice, náměstí, parky, hřiště, plácky a zákoutí, to je naše každodenní, nejbližší životní prostředí. Pokud se v něm necítíme jako doma, prcháme.

Plánování

Naše nadace proto podporuje jak obnovu a vznik nových veřejných ploch, tak i změny v samotném přístupu k jejich plánování. Plánování veřejných prostranství bylo jedním z průkopnických témat při přejímání zahraničních postupů občanské participace. Přestože se techniky vyvíjejí a diskuse o míře, formách, přínosech a rizicích veřejné debaty o urbanistických a architektonických projektech pokračují, dá se říci, že určitý standard aktivního zapojení uživatelů budoucího prostranství se v ČR již zabydlel. Nadace Partnerství je v tomto ohledu v české kotlině lídrem a daří se jí udržovat aktivní kontakt i se světem. V poslední době to byly zejména návštěvy Jana Gehla z Kodaně a zástupců organizace Project for Public Spaces z New Yorku. To vše mimo jiné díky naší účasti v projektu Urbanspaces (www.urbanspaces.eu) financovaném z programu Central Europe.

Přínosy teoretické se trvale snažíme doplňovat rovněž praktickými realizacemi. Děje se tak buď díky grantovým programům, které poskytují finance na plánování a fyzickou tvorbu veřejných prostranství (například grantový program Místo pod stromy), nebo formou účasti nadace jako experta na plánování prostranství v projektech financovaných městy, neziskovými organizacemi či privátními subjekty (Zapojení veřejnosti a místních zainteresovaných skupin do rekonstrukce Zelného trhu v Brně, Strategie pro veřejné prostory na Praze 10 aj.).

Nasbírané zkušenosti

Potvrzuje se, že významným prvkem úspěšnosti proměny prostranství je zájem konkrétních obyvatel o konkrétní místo. Existuje-li určitá skupina či přirozený lídr komunity (obce, části města apod.), kteří si proměnu prostranství vezmou za své, je to pro realizátora projektu a vlastníka pozemku (obvykle obec) záruka zájmu o plánování i využití místa. Není nic smutnějšího než nově upravené prostranství bez lidí. V poslední době se jako největší tahouni osvědčují mateřská centra, školy, ale třeba i církevní organizace, které chtějí otevírat své farní zahrady více veřejnosti.

Ale žádný projekt se nemůže soustředit pouze na jednu skupinu uživatelů. Místo by mělo žít, pokud možno, v průběhu celého roku a ve všech denních dobách. Toho lze dosáhnout zapojením všech potenciálních uživatelů místa (již zmíněné maminky s menšími dětmi, děti školního věku, náctiletí, ale také senioři, případně handicapované skupiny obyvatel). Pestrost účastníků procesu je nutno zajistit přehledným plánem zapojení veřejnosti a pestrou kombinací komunikačních nástrojů užitých pro propagaci. Samozřejmě, že sebeaktivnější skupina se neobejde bez podpory veřejné správy. Například pokud jde o formální povolovací procesy, finanční nebo materiální podporu.

Důvěra a spolupráce

Ať už je realizátorem kdokoliv, zapojování veřejnosti předpokládá důvěru v tento proces a nejlépe i částečné vzdělání v potřebných technikách včetně externího odborníka, který již má s participativním plánováním zkušenosti. Jedno plánovací odpoledne trvá kolem tří hodin. Budoucí uživatelé místa obvykle absolvují krátkou procházku územím. Poté formou jednoduché analýzy vyhodnotí hlavní problémy a příležitosti území a hledají vhodné a prioritní aktivity pro místo a způsoby, jak je podpořit úpravami lokality. Kromě klasického brainstormingu používáme i skupinovou práci se slepými mapami, nad kterými si lidé lépe promyslí, jak své nápady umístit tak, aby se vhodně doplňovaly a byly finančně realizovatelné.

Teprve v této fázi se zapojuje nezbytný odborník - architekt, který v ideálním případě do prvních diskusí nevstupuje, ale více méně naslouchá potřebám obyvatel. Na druhém setkání, kde prezentuje studii vzešlou z plánování, přichází na řadu jeho odbornost, zkušenosti a také komunikační dovednosti. V ideálním případě není toto setkání někdy stále ještě obvyklým bojem mezi „geniálním“ architektem a „hloupými a naštvanými“ občany, ale procesem jakéhosi vzájemného vzdělávání. Výběr architekta je proto pro participativní typy procesů také velmi důležitý. Ne každému architektovi totiž sedne.

Nikdy to nekončí

Nadace Partnerství sází na občanskou iniciativu nejen z důvodů ryze demokratických. Věříme tomu, a v konkrétních projektech se nám to potvrzuje, že účast veřejnosti má ještě další přínosy. Pokud je obvyklý nadační příspěvek v hodnotě zhruba dvou set tisíc korun, máme zkušenost, že se formou dalších grantů, finančních i materiálních darů, sponzorských příspěvků, ale i dobrovolnické práce zvýší někdy dvojnásobně, někdy i pětinásobně. Takové místo, vybudované skutečně ze zdrojů komunity, je pak nejen využíváno, ale i přirozeně kontrolováno, hlídáno a udržováno, i když peníze obvykle nevystačí na naplnění celé vize najednou. Péče o místa nikdy nekončí. Místa dále žijí svým vlastním životem a především lidmi, kteří je obývají.

Farní zahrada pro všechny, Charváty
V poslední době mezi realizátory přibyly i církevní právnické subjekty, které se snaží zpřístupnit farní zahrady širší veřejnosti. Římskokatolická farnost Charváty ve svém projektu Místo pro všechny dokázala zmobilizovat velkou část obce, což se projevilo i na slavnostním otevření farní zahrady. Místo se tak stalo novým centrem obce a místem setkání ve fyzickém i přeneseném slova smyslu.

Šachovnice ve veřejném prostoru, Praha 12
Šachovnice jako oblíbený prvek veřejných prostranství. Plní funkci estetickou a současně je místem setkání a hraní. V tomto případě zejména pro žáky ZŠ Písnická, kteří byli klíčovým partnerem projektu revitalizace veřejného prostranství Písnická, koordinovaného Úřadem městské části Praha 12.

Park u evangelického kostela, Nové město na Moravě
Důležitou součástí participativního plánování je práce s tzv. slepou mapou. Po první fázi diskuse, kdy vznikne bohatý seznam námětů, jak území využít, účastníci plánování zvažují možnosti a limity území. Fotografie je ze setkání nad úpravou parku u evangelického kostela v Novém Městě na Moravě, koordinovaného Farním sborem Českobratrské církve evangelické.

Zahrada Spolkového domu, Vlašim
Ve Vlašimi spojila síly nejrůznější občanská sdružení, jejichž členové se podíleli nejen na plánování, ale i realizaci prostranství. V permakulturní zahradě použili stávající materiál (např. kmeny pokácených ovocných stromů slouží jako palisáda pro děti), přírodní prvky (prolézačka z proutí, skluzavka z vykotlaného stromu, mulč v dopadových plochách) a místní druhy zeleně.

Mgr. Martin Nawrath (1968), specialista pro zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, Nadace Partnerství, martin.nawrath(zavináč)nap.cz