Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Krajina blízká i vzdálená


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 1

Malebnost krajiny v okolí českých vesnic v rumunských Banátských horách je uhrančivá. V členitém reliéfu karpatských kopců se střídá mozaika drobných políček, luk a pastvin s bukovými lesy, táhlými údolími a tišinami příkrých strží. Tu a tam odlehlá vesnička, osada, opuštěná nebo obývaná salaš. Stáda dobytka, koňské povozy a nahodilá setkání se vstřícnými venkovany. A navrch: dech beroucí výhledy na majestátní tok Dunaje na jeho pouti skrze Železná vrata kamsi do rovin Dobrudže a Černého moře. Divoká příroda a člověkem kultivovaná krajina jsou si zde blízkými sousedy.

Kdo sem jednou přijel, vrátí se znova. Není divu. Štědrá pohostinnost a lidská opravdovost českých krajanů ve Svaté Heleně, Gerniku, Rovensku, Eibentále, Bígru a Šumici si vás rychle získá se stejnou podmanivostí jako zdejší krajina. Mnohé z toho, co jste o zašlých časech slyšeli vyprávět své prarodiče, četli v knihách, případně viděli ve skanzenech nebo na folklorních slavnostech, se zde často ještě žije. Rukodělná zručnost, práce v krajině, chov hospodářských zvířat, domácí výroba potravin a jejich lokální oběh zde přežily jaksi samozřejmě, z dávné potřeby, jakoby na truc vichru globalizace a evropským dotacím. I když tušíte, že je to idyla pouze zdánlivá, její kulisy mají zvláštní moc uhnaného moderního člověka očarovat. Domů se vám nechce.

Přibývající prázdné domy, jejichž majitelé odešli hledat lepší živobytí zpět do vlasti svých předků, a pustnoucí krajinu bez hospodářů byste raději neviděli. Stejně jako lopaty nedávno vystavěných větrných elektráren a skupinky českých turistů na terénních čtyřkolkách. Zdráháte se je přijmout jako součást reality zdejšího světa. Marně.

Mění se krajané, jejich starý svět i jeho odraz v okolní krajině. Úvodní věta o její kráse však stále platí. Podobně je to i s její ekologickou hodnotou a biologickou rozmanitostí. Obě vyvolávají nůši otázek, jejichž odpovědi popírají jednoduché soudy o pohádkové minulosti a zkaženém dnešku. Vydejme se této nám blízké i vzdálené krajině porozumět.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu