Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Banátské pařeziny


Antonín Buček, č. 4/2015, s. 7

K pozoruhodným biotopům v okolí vesnice Svatá Helena v Banátských horách patří lesy výmladkového původu neboli pařeziny, označované též jako les nízký. Místní obyvatelé jim říkají houšťár nebo roští. Jsou zdrojem palivového dřeva, které je v Banátu stále důležitým energetickým zdrojem. Ve výmladkových lesích dochází k obnově listnatých dřevin pařezovými výmladky. Z jednoho pařezu obvykle vyrůstá několik výmladkových kmenů. Banátské pařeziny jsou dosud využívány tak, jak byly takové lesy využívány po staletí i v českých zemích. Uplatňuje se zde jednotlivý výběr výmladkových kmenů s tloušťkou na pařezu přibližně od 7 do 20 cm. Po těžbě v nízkém lese zůstává dostatečný počet slabších výmladků, které dorůstají, a po několika letech je možné výběrnou těžbu opakovat. Bidýlka, jak jsou nazývány pokácené a odvětvené kmeny, jsou ručně přeneseny k nejbližší cestě a soustředěny na hromadách. K dopravě do vesnice se většinou využívají koňské nebo kravské potahy, výjimečně i traktory.

Pro dopravu dřeva je využívána soustava lokálních cest radiálně směřujících k vesnici. Charakter regionálně významné staré stezky má stará cesta údolím Alibeg, v minulosti hlavní spojnice vesnice Svatá Helena s údolím Dunaje. Cesta vede souvislým lesním komplexem tvořeným převážně pařezinami. Vede v dolní části údolních svahů, má kamenitý povrch, místy vede po skalním podloží. Velmi pravděpodobně vznikla dříve, než čeští osadníci založili ve 20. letech 19. století vesnici Svatá Helena. O její starobylosti svědčí rýhy vyhloubené povozy do kamene na jejím povrchu. Starobylost cesty dokládá i zachovaný název potoka a údolí - Alibeg, zřejmě tureckého původu. Lze předpokládat, že cesta údolím Alibeg byla po staletí využívána pro dopravu dřeva a zemědělských produktů k Dunaji. Pro současné dopravní prostředky je cesta nevyužitelná a ztratila tak dopravní význam. Zůstává ovšem významným památným historickým prvkem starosídelní kulturní krajiny Banátských hor.

Na osluněných výsušných jižních svazích nad údolím Dunaje převládají v pařezinách jihoevropské druhy dřevin, které se u nás přirozeně nevyskytují: habr východní a jasan zimnář, z keřů se v rozvolněných porostech hojně vyskytují ruj vlasatá a šeřík obecný, v podrostu je nápadná dekorativní mediteránní kapradina kyvor lékařský. K nejzajímavějším porostním typům banátských nízkých lesů patří výmladkové bučiny, které vznikly na hlubších půdách stinných expozic. Kromě buku se v nich hojně vyskytuje habr obecný a javor babyka. Zdejší buk se ovšem od našeho buku lesního poněkud odlišuje. Má například větší listy (9-12 cm dlouhé a 5-8 cm široké) s větším počtem párů žilek (8-10). Někteří dendrologové jej považují za samostatný druh - buk moesijský, nazvaný podle římské provincie Moesia - někteří pouze za poddruh, jiní jej považují jen za varietu buku lesního. Po skácení má moesijský buk výbornou schopnost regenerace pařezovými výmladky. Díky tomu vznikly v okolí Svaté Heleny i rozsáhlejší porosty bukových pařezin, ve kterých z každého pařezu vyrůstá několik nízkých výmladkových kmenů, často bizarních tvarů.

Biotopy nízkých výmladkových lesů vyhovují řadě rostlinných a živočišných druhů, zvláště hmyzu. I když pařeziny mohou na první pohled působit jako mladé lesy, výskyt např. hmyzích indikátorů starobylého výmladkového lesa svědčí o dlouhodobém souvislém vývoji těchto lesních biotopů.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu