Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Psychoterapie náměstí


Karel Honzík, č. 3/2011, str. 7

Pro seveřana, který je zvyklý jen na hluk, zápach a zmatené křižování ulic a vozů ve veřejném prostoru, je náměstí sv. Marka v Benátkách nejdříve překvapením a vzápětí osvobozením. Je to prostranství v samém středu města, kde slyšíme jen kročeje chodců a chvění holubích křídel. Žádná kolej neruší perspektivu do dálky se sbíhající dlažby, která láká k procházce. Můžeme tu postávat, přecházet napříč nebo úhlopříčně, bez nejmenší obavy o život. Vylekaný obyvatel měst musí pomalu shazovat navyklou ostražitost, nežli je s to plně okoušet osvobozující radost z tohoto prostoru.

Je málo prostranství, kde by chvátající občan pociťoval nějaký vztah k architektuře okolních staveb, neboť jeho pohled je neustále strhován pohybem dopravy, lesem stožárů, houštinou drátů. Ale divák, který sedí u paty Prokurácií, je vystaven bezprostřednímu účinku stavebního obsvětí, jehož rytmus vládne nerušeně v prostoru a galvanizuje ducha.

Poměr mezi výškou staveb a šířkou náměstí je tak šťastně volen, že se necítíme utlačeni okolními budovami a že celý prostor se podobá zvětšenému pokoji, přes všechnu svoji monumentalitu. I když můžeme toto náměstí považovat za unikát, který vznikl za mimořádných podmínek, i když se může zdát, že vytvoření podobného prostoru na jiném místě by bylo akademickým kopírováním, nebojme se na ně pohlížet jako na urbanistický experiment, který umožnila náhoda a který může sloužit za vzor pro obytné veřejné prostranství kdekoli.

V prvé řadě je to snad jediný příklad náměstí ve středu města, v němž neexistuje doprava. Každý návštěvník může na sobě pozorovat podivuhodné účinky takového opatření. V několika hodinách pocítí úlevu, za kterou městští obyvatelé prchají daleko za město na lesní paseky a do horských údolí. Jeho roztěkanost a roztržitost mizí, jako by byl pod účinkem nějakých paprsků, lékařské vědě dosud neznámých. A právě lékařská věda by si měla povšimnout toho, že klidné náměstí ve středu města může mít podobný účinek jako klimatická sanatoria nebo jako farmakologické přípravky působící tonicky na dušení a nervový stav.

Karel Honzík

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu