Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Výzkum mravenců v okolí českých vesnic v Banátu jsme prováděli při několika návštěvách v letech 2013-2015. Největší pozornost jsme věnovali okolí Svaté Heleny, okrajově jsme sbírali také v okolí Gerniku, Eibentalu a Rovenska.
Celkem jsme zachytili 41 druhů. Je to hodně nebo málo? Z území celého Rumunska je známo 106 druhů mravenců (Markó et al. 2006; Ionescu-Hirsch et al. 2009). V sousedním Srbsku a Černé Hoře dokonce 160 druhů mravenců (Petrov 2006). Přímo z území Srbského Banátu, od kterého dělí Svatou Helenu jen Dunaj, ale pouze 67 druhů (Petrov 2002). Počet druhů jak v Rumunsku, tak i v sousedním Srbském Banátu je ale nepochybně podhodnocen a výrazně odráží nedostatečný faunistický průzkum, jak ostatně uvádějí sami autoři citovaných prací.
Totéž lze říci o námi sebraných údajích. Nalezených druhů není málo, nicméně i v námi navštívených biotopech určitě zbývají k nalezení některé nenápadné a skrytě žijící druhy.
Myrmekofauna Banátu se od myrmekofauny naší země neodlišuje ani tak skladbou druhů mravenců (i když se zde samozřejmě vyskytují některé druhy, které u nás nenajdeme), jako spíše poměrným zastoupením těchto druhů ve společenstvech. Zajímavé je také srovnání biotopových preferencí řady druhů. Například mravenec Lasius paralienus se v Čechách vyskytuje jen na suchých a osluněných vápencích na Sušicko-Horažďovicku; na Moravě je o něco běžnější, ale i tam je vázán na suché vypražené louky. V Banátu je jedním z nejběžnějších mravenců vůbec a kromě luk je možné jej najít i ve světlých lesích. Naopak mravenec obecný (L. niger), u nás velmi hojný a na většině luk početně jeden z nejdominantnějších mravenců, se v Banátu vyskytuje mnohem méně často.
Na suchých loukách, které zpravidla tvoří nejbližší okolí vesnic, jsme nalezli celkem 19 druhů mravenců. K nejhojnějším patří kromě již zmíněného černého druhu L. paralienus různé další druhy rodu Lasius, tentokrát žluté, z podrodu Chthonolasius. Valná většina mravenců z tohoto velmi obtížně určitelného podrodu je u nás velmi vzácná, někteří jsou známi třeba jen z jediné lokality. Tito mravenci zpravidla vůbec nevycházejí na denní světlo a žijí pod zemí, kde si pěstují mšice na kořenech trav. Náš běžný mravenec žlutý (Lasius flavus), který je jim podobný vzhledem i podzemním životem, je podle našich zjištění naopak v Banátu relativně málo hojný. V suchých stepních biotopech lze běžně nalézt velké mravence rodu Camponotus (C. aethiops, C. atricolor, C. piceus). Český název dřevokaz jim v těchto případech příliš nesluší, protože žijí v podzemních hnízdech (někdy s mohutnou hliněnou kupou na povrchu) a se dřevem nemají nic společného. U nás opět patří mezi vzácné obyvatele suchých strání v nejteplejších oblastech státu. Hojní jsou i Solenopsis fugax a dva druhy rodu Plagiolepis, kteří patří k nejmenším mravencům vůbec. Téměř všude jsou drobní, částečně zrnožraví mravenci rodu Tetramorium, i větší, zrnožravý specialista, Messor structor.
Početnější je myrmekofauna intravilánů obcí včetně sadů (29 druhů). K mravencům pro nás nejzajímavějším patří Crematogaster schmidti a Prenolepis nitens, které u nás nežijí. V Banátu je často zastihneme na ovocných stromech, zejména druhý z nich rád mlsá na spadaném kvasícím ovoci. Jinak se „vesničtí“ mravenci liší od našich méně než ti luční. Totéž lze prohlásit o mravencích lesů (nalezeno také 29 druhů), dominantní složkou jsou zde druhy Formica gagates, Aphaenogaster subterranea, Camponotus truncatus, C. fallax, Temnothorax crassispinus, Lasius fuliginosus, L. brunneus a další. Do značné míry bychom tyto lesy mohli přirovnat k teplým lesům na nejjižnější Moravě.
A ještě jeden biotop si zaslouží alespoň stručnou zmínku: po štěrkových a písčitých lavicích na březích Dunaje hledají potravu dělnice u nás vzácného druhu Formica cinerea.
Literatura
Ionescu-Hirsch A., Markó B. & Csösz S. (2009): Camponotus tergestinus Müller, 1921 (Hymenoptera: Formicidae): first records of a rare species for Romania and Hungary. Entomologica romanica 14: 19-22.
Markó B., Sipos B., Csösz S., Kiss K., Boros I. & Gallé L. (2006): A comprihensive list of the ants of Romania (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecologische Nachrichten 9: 65-76.
Petrov I. Z. (2002): Contribution to the myrmecofauna (Formicidae, Hymenoptera) of the Banat province (Serbia). Arch. Biol. Sci. 54: 57-64.
Petrov I. (2006): The ants of Serbia and Montenegro. Serbian Academy of Sciences and Arts, Belgrade, 136 s.
Pavel Pech - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Hradec Králové, pavelpech1(zavináč)centrum.cz