Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Zkamenělé moře uprostřed jesenických hor. Výprava do přírodní rezervace Borek u Domašova


Marek Banaš, č. 4/2015, s. 48

Život pradávného moře

Silné vlny neúnavně oplachují kamenité pobřeží, v teplé, slané vodě se prohání stovky ryb, měkkýšů, pobřežní skály jsou oblepeny koberci ramenonožců. Plavce na dovolené byste zde však hledali marně, příběh se totiž odehrává před 400 miliony let, uprostřed dávných jesenických prvohor…

Tajemný příběh se ukrývá v opuštěných hvozdech v málo známé přírodní rezervaci Borek u Domašova nedaleko města Jeseníku. Zvídavý poutník tady objeví dno prastarého moře. V bělavých balvanech křemence se nám zachovaly zkameněliny starých obyvatel původního moře, které se v pradávnu na tomto místě nacházelo. Zkameněliny (fosilie) ukryté hluboko v balvanech jsou mimořádně zachovalé. Podobně hodnotné nalezneme až v daleké Severní Americe.

Boroví skrčci a pamětníci

Život na balvanitém moři Borku je jen pro dobrodružné povahy. Velké balvany křemence nejsou dobrou oporou, stromy se proto svými kořeny a kmeny musely přizpůsobit nehostinnému prostředí. Nejlépe to zvládají pokroucené borovice, které na balvanitém moři nalezly útočiště před silnějšími buky, jedlemi a smrky. Borek je proto královstvím borovic, podle kterých získala rezervace i svůj název.

Borovice, ale i smrky jsou na kamenném moři často drobnými skrčky, ale nenechejte se zmýlit, nejsou to mladí junáci. Boj s nehostinným terénem znamenal sice ztrátu výšky, ale stromy jsou často více než sto let starými pamětníky.

Borek v proměnách času

V jesenických lesích se po staletí ozývá hluk seker, pil a hlasy dřevorubců. Původní, převážně listnaté lesy se postupně proměnily k nepoznání. Borek však vždy šel svou vlastní cestou. Balvanitý terén a špatná dostupnost znamenaly, že suťovité lesy přímo na Borku člověk téměř nevyužíval. Téměř sto let staré letecké snímky Borku to potvrzují.

Rozpadající se letité kmeny padlých stromů tak na Borku nabízí vhodný domov například pro vzácného brouka roháčka jedlového. Tento brouk byl v Jeseníkách zhruba 100 let nezvěstný. Dnes jej kromě Borku známe už jen ze dvou dalších lokalit.

Něco navíc z okolí…

 Víte, že sutě Borku a okolní tiché lesy jsou domovem pro naši největší kočkovitou šelmu - rysa ostrovida?

 Slyšeli jste, že se v okolí Borku u Domašova nacházelo během druhé světové války několik zajateckých táborů? Ruští, francouzští a britští váleční zajatci zde umírali v drsných podmínkách. Nedaleko odtud u lesní cesty můžete navštívit nově opravený lesní vojenský hřbitov a dřívější budovu zajateckého tábora.


RNDr. Marek Banaš, Ph.D., (1976) se na katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zaměřuje na výzkum a péči o horské ekosystémy a jejich ovlivnění člověkem,
marek.banas(zavináč)upol.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu