Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Tomel viržinský (Diospyros virginiana)


Zdeněk Černoch, č. 4/2015, s. 49

Tomel viržinský je ovocná dřevina a pochází ze státu na východním pobřeží USA. Jeho původní rozšíření zasahuje ze severní Floridy a Texasu na jihu po jižní Ontario na severu a Kansas na západě. V podstatě se dá napsat, že by měl růst a plodit ve vinohradnických oblastech, podobně jako meruňky a broskve či mandloně. Semena se sice dají objednat z různých zdrojů v zahraničí i u nás, ale v našich klimatických podmínkách může růst a plodit jen tomel s 90 chromozomy původem ze severního areálu přirozeného rozšíření s podobnými podmínkami, jako má střední Evropa. S jiným počtem chromozomů nemají dostatečnou mrazovou odolnost a mají i dlouhou vegetační dobou - plody u nás prostě nedozrají a tomel bude jen přežívat. Pokud se nám podaří získat semena již na podzim, musíme je stratifikovat. Nejlépe v přirozených podmínkách pod sněhem (pokud nějaký je) v horším případě pomůže lednička nebo chladný sklep. Vyséváme zásadně do volné půdy koncem dubna tak, aby semenáčky při klíčení unikly pozdním jarním mrazíkům.

Klíčí od 3 do 5 týdnů a zpočátku rostou pomalu. Po vyklíčení potřebují plné slunce a dostatek vody. Do podzimu nám vyrostou přibližně 20-30 cm vysoké semenáče. Pokud semenáče přežijí první rizikovou zimu, v následujícím roce dosáhnou velmi rychle výšky okolo 1 metru s průměrem od 0,5 do 1 cm. Na tyto semenáče lze v dalším roce na jaře roubovat ušlechtilé odrůdy. Osvědčilo se používat vzdušnou zeminu s dostatkem živin a vláhy. Semenáčky ve volné půdě tvoří přirozený kořenový systém, který není deformovaný malým objemem pěstební nádoby. Dobu výsadby na trvalé stanoviště volíme na jaře tak, aby tomel mohl do podzimu zakořenit a zesílit. Výsadba mladých prostokořených sazenic z dovozu (USA) v našich podmínkách se nedoporučuje z důvodu silného poškození kořenu a malé šance na přežití první kritické zimy. Výhodnější se ukazuje nákup roubované sazenice v kontejneru se zapěstovaným kmínkem a dobrým kořenovým balem. První 2 roky se snažíme zimovat tomely (z dovozu USA) v chráněných prostorách, kde teploty neklesnou pod -5 °C.

Po výsadbě na trvalé stanoviště začínají tomely plodit po 3 a více letech. Semenáče nastupují do plodnosti od 8 do 10 roků. Rostou poměrně pomalu a zřídka dorůstají do výšky 15 metrů. Elipsovité listy tmavě zelené barvy bývají 10-15 cm dlouhé a až 7 cm široké. Kůra na starších stromech postupně praská a tvoří se borka. Tomely raší pozdě, ve středních polohách až v posledním dubnovém týdnu nebo začátkem května. Proto v našich podmínkách nehrozí jejich namrznutí v době rašení s výjimkou nejteplejších poloh. Narašené nerozvinuté pupeny jsou odolné mrazu do -3 až -5 °C, rozvinuté pupeny dlouhé cca 1,5 cm zničí byť jen nepatrný pokles teplot pod bod mrazu.

Kvetou zásadně na nových letorostech, které vyrůstají ze staršího i loňského dřeva. Doba květu je závislá na klimatických podmínkách. V nížinách může kvést již koncem května. Ve středních polohách vždy až v průběhu června. Poměrně nenápadné žlutobíle zbarvené květy v zeleném vytrvalém kalichu vyrůstají jednotlivě nebo v trsech z úžlabí listů. Některé stromy mají jen samčí a některé jen samičí květy. Jsou odrůdy, které ale vytvářejí květy obojí (odrůda Szukis). Na samičích stromech se po opylení vyvíjejí ve zralosti většinou oranžové plody velikosti od 3 do 6 cm v průměru. Tyto plody jsou během zrání trpké a svíravé, ale po dozrání jsou lahodně sladké a delikatesní. Tvar i velikost plodu jsou různé od placatých přes téměř kulaté k oválným a válcovitým. Obsah semen je závislý na dobrém opylení, většinou jsou plody bez semen. Některé odrůdy tvoří plody partenokarpicky, tedy bez opylení. Existuje celá řada kvalitních odrůd tomelu s dobrými plody a různou dobou dozrávání. Nejranější odrůdy dozrávají od konce srpna (‚Mohler‘), v září pak ‚Dickie‘, ‚NC-10‘ a hybrid ‚Rosseyanka‘, od konce září do konce října pak většina odrůd. V současné době probíhá nové šlechtění zaměřené na velikost, barvu a chuť plodů nových odrůd, jejichž plody dosahují velikosti přes 5 cm v průměru. Tato velikost plodu je již dostatečná (např. odrůdy D-128 Dolywood, U20A Celebrity, Wonderful, Valene beauty, W 58-10, DL 2-5).


Zdeněk Černoch (1975), občanským povoláním truhlář, náš přední odborník na pěstování nových a neznámých ovocných dřevin,
www.exotickerostliny.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu