Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Vliv letnění na výskyt ptáků na rybníku Nesyt


Petr Macháček, č. 4/2015, s. 52

Rybník Nesyt je součástí národní přírodní rezervace a ptačí oblasti Lednické rybníky. Dle minulého plánu péče se měl každý čtvrtý rok částečně letnit. V roce 2007 byl tak silně letněn, že v létě zůstal zcela bez vody. Bylo to první (a zřejmě na dlouhou dobu i poslední) celkové letnění od roku 1948. Ve sdělovacích prostředcích bylo toto letnění vydáváno za ekologickou katastrofu. Ve skutečnosti to mělo velice kladný vliv na ptáky (Macháček 2008, 2012), rostliny a celý biotop (Sychra a kol. 2007). A tento vliv se projevoval i v následujících dvou letech. Podstatně omezenější letnění proběhlo na Nesytu v roce 2012. Větší část hladiny zůstala zachována, na suchu zůstaly rákosiny a mělčiny, které jsou rozsáhlejší ve vtokové části rybníka a v jižním zálivu (u borovic). Ještě omezenější letnění proběhlo v roce 2014, kdy se kvůli velkému suchu rybník nepodařilo až do konce léta naplnit. I tato částečná letnění měla na výskyt ptáků velice pozitivní vliv.

Vliv letnění na výskyt ptáků lze vyhodnotit na základě dlouhodobého monitoringu ptáků, který spočívá v pravidelném hladinovém sčítání. Vyhodnotil jsem výskyt ptáků od dubna do srpna. V září začíná vypouštění rybníka, což je již stav srovnatelný s částečným letněním, a tím by bylo vyhodnocení výrazně ovlivněno. Srovnání jsem provedl od roku 2005 do roku 2014. V roce 2007 proběhlo úplné, v letech 2012 a 2014 částečné letnění, v ostatních letech byl rybník plný.

Od dubna do srpna jsem provedl v jednotlivých letech od 13 do 16 úplných kontrol, ostatní dílčí kontroly nebyly brány v úvahu. Nejvíce druhů i jedinců bylo zjištěno při částečném letnění. Pochopitelně na rybníku bez vody při úplném letnění většina druhů být nemůže, ovšem toto letnění ovlivnilo výskyt ptáků ještě v dalších dvou letech. Nejbohatší na druhy i počty byl rok 2012. Obrovský rozdíl byl právě oproti předcházejícímu roku, kdy zde bylo zastiženo téměř o polovinu méně druhů a šestkrát méně jedinců.

Letnění je zcela zásadní pro bahňáky, kteří na plném rybníku být nemohou. Při snížené hladině však početně potahují a několik druhů i hnízdí. Je to kulík říční, čejka chocholatá, vodouš rudonohý, případně pisík obecný. Na Nesytu vždy při letnění hnízdil i tenkozobec opačný. V roce 2007 po padesáti letech zahnízdil ve dvou párech, v roce 2012 hnízdilo nejméně deset párů, v roce 2014 pět párů. Letnění má pozitivní vliv i na výskyt ostatních vodních ptáků, zejména úplné letnění v roce 2007 se projevovalo celé následující dva roky.

Literatura

Macháček P. 2007: Vliv letnění Nesytu v roce 2007 na jarní průtah ptáků. RegioM, 4-12.

Macháček P. 2012: Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesyt. RegioM, 23-32.

Sychra J. a kol. 2008: Letnění rybníka Nesyt v roce 2007. Živa 56, 4: 198-192.


RNDr. Petr Macháček, CSc., zoolog, Regionální muzeum v Mikulově

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu