Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Vliv letnění na výskyt ptáků na rybníku Nesyt


Petr Macháček, č. 4/2015, s. 52

Rybník Nesyt je součástí národní přírodní rezervace a ptačí oblasti Lednické rybníky. Dle minulého plánu péče se měl každý čtvrtý rok částečně letnit. V roce 2007 byl tak silně letněn, že v létě zůstal zcela bez vody. Bylo to první (a zřejmě na dlouhou dobu i poslední) celkové letnění od roku 1948. Ve sdělovacích prostředcích bylo toto letnění vydáváno za ekologickou katastrofu. Ve skutečnosti to mělo velice kladný vliv na ptáky (Macháček 2008, 2012), rostliny a celý biotop (Sychra a kol. 2007). A tento vliv se projevoval i v následujících dvou letech. Podstatně omezenější letnění proběhlo na Nesytu v roce 2012. Větší část hladiny zůstala zachována, na suchu zůstaly rákosiny a mělčiny, které jsou rozsáhlejší ve vtokové části rybníka a v jižním zálivu (u borovic). Ještě omezenější letnění proběhlo v roce 2014, kdy se kvůli velkému suchu rybník nepodařilo až do konce léta naplnit. I tato částečná letnění měla na výskyt ptáků velice pozitivní vliv.

Vliv letnění na výskyt ptáků lze vyhodnotit na základě dlouhodobého monitoringu ptáků, který spočívá v pravidelném hladinovém sčítání. Vyhodnotil jsem výskyt ptáků od dubna do srpna. V září začíná vypouštění rybníka, což je již stav srovnatelný s částečným letněním, a tím by bylo vyhodnocení výrazně ovlivněno. Srovnání jsem provedl od roku 2005 do roku 2014. V roce 2007 proběhlo úplné, v letech 2012 a 2014 částečné letnění, v ostatních letech byl rybník plný.

Od dubna do srpna jsem provedl v jednotlivých letech od 13 do 16 úplných kontrol, ostatní dílčí kontroly nebyly brány v úvahu. Nejvíce druhů i jedinců bylo zjištěno při částečném letnění. Pochopitelně na rybníku bez vody při úplném letnění většina druhů být nemůže, ovšem toto letnění ovlivnilo výskyt ptáků ještě v dalších dvou letech. Nejbohatší na druhy i počty byl rok 2012. Obrovský rozdíl byl právě oproti předcházejícímu roku, kdy zde bylo zastiženo téměř o polovinu méně druhů a šestkrát méně jedinců.

Letnění je zcela zásadní pro bahňáky, kteří na plném rybníku být nemohou. Při snížené hladině však početně potahují a několik druhů i hnízdí. Je to kulík říční, čejka chocholatá, vodouš rudonohý, případně pisík obecný. Na Nesytu vždy při letnění hnízdil i tenkozobec opačný. V roce 2007 po padesáti letech zahnízdil ve dvou párech, v roce 2012 hnízdilo nejméně deset párů, v roce 2014 pět párů. Letnění má pozitivní vliv i na výskyt ostatních vodních ptáků, zejména úplné letnění v roce 2007 se projevovalo celé následující dva roky.

Literatura

Macháček P. 2007: Vliv letnění Nesytu v roce 2007 na jarní průtah ptáků. RegioM, 4-12.

Macháček P. 2012: Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesyt. RegioM, 23-32.

Sychra J. a kol. 2008: Letnění rybníka Nesyt v roce 2007. Živa 56, 4: 198-192.


RNDr. Petr Macháček, CSc., zoolog, Regionální muzeum v Mikulově

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu