Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Prózy z Banátu


Jiří Poláček, č. 4/2015, s. 54-55

Matěj Hořava: Pálenka. Prózy z Banátu. Host, Brno 2014, 124 s.

Jednou z nejoceňovanějších knih vydaných v roce 2014 se stal prozaický debut Matěje Hořavy (*1980) Pálenka, mající podtitul Prózy z Banátu. Získal cenu Magnesia Litera jako objev roku a vyšla o něm řada pochvalných recenzí, například v časopisech Respekt, Host či Tvar. O jeho čtenářském úspěchu svědčí dotisk datovaný rokem 2015.

Jde o dvaačtyřicet krátkých próz, jejichž vypravěčem je mladý Čech, který působí v banátské vesnici na rumunsko-srbském pomezí jako učitel. Jeho žáky jsou děti z českých rodin, potomci přistěhovalců z Čech a Moravy. Podtitul tohoto souboru je trochu matoucí, neboť vypravěč v něm představuje nejenom své působiště, ale téměř v každé kapitole vzpomíná na svoji minulost (sám trefně hovoří o „kolovrátku vzpomínek“). Výrazným znakem jeho vyprávění je tudíž prolínání časových a prostorových prvků.

Jako výpověď o současném banátském venkovu je Pálenka velmi sugestivní, byť má mozaikovitý a leckde jen útržkovitý ráz. Vypravěč působivě popisuje zdejší přírodu a její podoby v jednotlivých ročních obdobích, měsících i dnech. Je fascinován různými přírodními živly, jako jsou bouře, vítr, mráz, mlha nebo oheň. Opakovaně se zmiňuje o hojně rostoucích stromech, k nimž patří akáty, habry či moruše, podléhá opojnému kouzlu pastvin a strání nad Dunajem. Opájí se ovšem také banátskou pálenkou, kterou často popíjí ve společnosti i sám. Vidí ji takto:

„Pálenka ze švestek a kulovatek; to je krev tohoto kraje… Divoká krev tohoto kraje: opojná i zkázonosná; napájející i jako oheň požírající; rozproudí řeč i zboří svět křivým slovem; napřáhne ruku k přátelskému stisku i ke stisku hrdla ve víru polonevědomé rvačky…“ Vypravěč se věnuje též zvířatům (zejména koním, psům a ovcím) a samozřejmě i místním lidem, a to dospělým i dětem. Vytváří jejich zkratkovité, leč výstižné portréty, všímá si jejich pospolitosti a zakotvení v banátské krajině, plnosti jejich životů, kontrastující s jeho vnitřní prázdnotou a samotou. Nastiňuje však i tragické lidské osudy, několikrát se v jeho vyprávěních objevuje smrt. Postavy promlouvají většinou jenom krátce, přičemž v jejich promluvách jsou kurzivou označena místně příznačná slova: director, cuika, řebečka, špraj, kulovatky.

Pokud běží o vzpomínkové přesahy banátského časoprostoru, vypravěč evokuje své dětství v Děčíně, studia a život v Brně, jakož i svůj pobyt v Bavorsku, výlety do Makedonie, Albánie a Bretaně. Ve svých básnivých reminiscencích, vyvolaných třeba jen nějakými vůněmi či zvuky, se vrací k ztraceným láskám, přátelům i k vlastní sestře, k dávným snům. Návraty do zašlých dob mu umožňuje rovněž četba jeho starých deníků.

Jiří Poláček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu