Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Co a jak psaly noviny v roce 1947 o mimořádném suchu


Bohdana Fabiánová, č. 1/2016, s. 8 aj.

Když jsem hledala v tisku roku 1947 informace o tehdejším suchu, zarazily mě dvě věci - jak málo a bezvýznamně o tom psal denní tisk a jak tendenčně vyznívají tehdy psané řádky veškerého tisku s naší dnešní znalostí událostí, které měly teprve následovat. Jednoznačně z tohoto čtení plyne, že tehdejší Československo řešilo řadu jiných existenčních zádrhelů a sucho s neúrodou nebyly na prvním místě. Na druhé straně distribuce potravin probíhá dále na příděl na základě lístkového systému, v důsledku sucha jsou snižovány příděly potravin a ani sovětské dodávky obilí nepomáhají tak, jak bylo slibováno. Jen v týdeníku Hospodář vycházely pravidelné zprávy o vývoji počasí, jeho vlivu na hospodářství, viděno zevnitř i ze zahraničí. I zde však mnohdy vše s příchutí politizace. Nechybí zde ani dnes tak známé plány na vyřešení sucha umělým zavodňováním a stavbou vodních nádrží. O odmítnutí Marshallova plánu jen opatrně. (Většina citací je právě z týdeníku Hospodář.) Peroutkova revue Dnešek (z Dneška cituji jen jedenkrát strohý komentář k Marshallovu plánu) se snažila být maximálně demokraticky nestranná a objektivní, až faktografická, otevřená různým názorům. S odstupem snad naivní, tehdy možná šlo o snahu nic neskrývat, mít otevřené hledí a počítat se zdravým rozumem. Novinové titulky i úryvky jsou roztroušeny v tomto čísle Veroniky a názor nechť si udělá každý čtenář sám, ti šťastnější se znalostí tehdejší situace nejen u nás, ale v Evropě i ve světě. Můj závěr z velmi pochmurného čtení je ten, že bychom si měli vážit toho, že se můžeme suchu a povodním věnovat soustředěně a můžeme je považovat za jednu z hlavních priorit našich životů, že můžeme argumentovat a o všem otevřeně psát. Všechno naše počínání v této věci má smysl a odvolávám se na citaci V. Havla v příspěvku F. Marčíka zde na straně 4.

Bohdana Fabiánová

 

17. duben 1947 … Mezinárodní pšeničná konference (od 18. března 1947, Londýn) - mezinárodní dohoda nebo jen kontrakt? … Argentina odřekla v prvním týdnu jednání svou účast … u jednacího stolu zůstávají zbývající tři hlavní vývozci obilí - Kanada, Austrálie a Spojené státy … účastníci se rozdělili na vývozce a dovozce … zásadní věci nebyly ještě dohodnuty - trvání dohody, cenová otázka a dovozní, vývozní a skladové podíly…

24. duben 1947 … Opožděný osev … Dlouhotrvající zima, bohatá na sníh, zpozdila jarní osev téměř o celý měsíc … Zachrání americká rekordní úroda svět před hladem? … Boj o výživu světa … Nutnost plánované výroby a výživy … Ve světové politice potravinové se rýsuje úporný boj skupiny dodavatelské a skupiny odběratelské … Je nezbytné, aby spotřebitelské státy plánovaly pro nejbližší roky výrobu chlebového obilí ve výměře pokud možno nejvyšší, aby snížily tlak na volné zásoby vývozců a přiměly tyto k určité povolnosti …

1. květen 1947 … Konference o pšenici ztroskotala … Teplé počasí, které trvá přibližně od prvních dubnových dní, změnilo se nyní v počasí suché a větrné, což způsobilo značné vysychání půdy. Zejména těžké půdy zkornatěly. Nedostatek vláhy a nově chladna poněkud zpomalily vývoj vegetace …

8. květen 1947 … S obavami posloucháme meteorologické zprávy. Zatím neprší. Sucho je zlá věc a může ohrozit naši úrodu … Budiž nám hrozící sucho podnětem, abychom věnovali co největší péči otázkám umělého zavodňování … Stejně jako my, tak i celá jihovýchodní Evropa se s obavami dívá k modrému nebi. V této oblasti bylo již 2 léta sucho, které mělo za následek i hlad. Kdyby se to mělo opakovat, byla by to katastrofa … Evropa by byla cele vydána Americe … Tím nabývá tato otázka politického rázu, neboť i obilí může být účinnou politickou zbraní…

15. květen 1947 … Co budeme jíst? Do hospodářského roku přicházíme bez zásob a budeme, jako všechny evropské státy, záviset na sklizni a na dovozu … Nerozřešený je problém pracovních sil v zemědělství … úsilí pomoci zemědělství pracovními brigádami … už měsíc neprší a stav polí i dobytka tím nesmírně trpí … ozimy jsou velmi nízké a jařiny těžce vzcházejí. Nebude zeleného krmiva, což má za následek snížení stavu dobytka méně mléka … nemůžeme spoléhat na dovozy z ciziny, protože o obilní přebytky je dnes velký zápas …

22. květen 1947 … Prší. To je nejdůležitější hospodářská událost tohoto týdne. Zprávy meteorologického ústavu jsme poslouchali již skoro jako zprávy z fronty … nová dubnová úprava cenová znamená vesměs snížení cen díky dodávkám z akce UNRRA … Pšenice mementem pro pokusy o mezinárodní dohody … Svět nebude mít dolary na dovoz potravin…

29. květen 1947 … Dohodne se svět o pšenici? … na trhu obilí pokračuje pevná nálada. Doba těsně před žněmi je pro Evropu nejhorší… Francie se chystá k nákupu velkého množství obilí, i ostatní státy nakupují, co mohou, Německo volá po dalším obilí a má slíbeno 150 000 tun. Trh s obilím dosahuje rekordních cen.

5. červen 1947 … Pšenice na amerických trzích cenově oslabila … Pokus o novou dohodu o obilí … Příznivé počasí v hlavních pěstitelských zemích (USA, Kanada a Austrálie) slibují rekordní úrody … české nákupy obilí z Kanady a USA vydrží do žní … Průmyslovým podnikům, pokud budou letos poskytovati hromadnou závodní dovolenou, bylo uloženo, aby dovolenou položily do doby žní … sucho dnes nejvíce ohrožuje okopaniny…

12. červen 1947 … problémy v zásobování … déšť několika minulých dní zvýšil vyhlídky na lepší úrodu.

19. červen 1947 … záplava pšenice? Rekordní úroda v USA, skvělé vyhlídky na úrodu v Kanadě … vyhlídky na úrodu u nás. Deště znamenaly vyhlídky na zlepšení polí … úroda nebude tak špatná, jak jsme se obávali … na Slovensku jsou na tom nejhůře s pícninami, první seč vynesla jen málo, pašenky jsou ubohé, stav dobytka špatný …

26. červen 1947 … záplavy v USA ničí v několika státech úrodu … aby byly posíleny odvody do státních sýpek, zvyšují v Maďarsku výkupní ceny, půjdeme stejnou cestou? … v SSSR probíhají žně … SSSR nabízí vývoz obilí … podněty ke scelování zemědělských pozemků…

3. červenec 1947 … Tropická vedra nemohla zaraziti závěrečné tempo zemědělských prací … na připravované konferenci v Paříži se bude jednat o přijetí účasti evropských států na Marshallově podnětu na hospodářskou pomoc Evropě …

10. červenec 1947 … Zpolitizované zemědělství …

17. červenec 1947 (Dnešek) … 7. července rozhodla vláda republiky, že se pařížské konference zúčastníme. Ve středu 9. července byli předseda vlády a dva její členové přijati v Moskvě generalissimem Stalinem. Ve čtvrtek 10. července rozhodla vláda republiky, že se pařížské konference nezúčastníme. …

24. červenec 1947 … Naše žně. Osevní plán splněn … neúroda na Slovensku

31. červenec 1947 … Vyhlídky našeho zásobování … Sovětská dodávka pšenice ČSR již na podzim? … Nelze říci, že příslib ruské pšenice je přímým důsledkem odmítnutí Marshallova plánu z naší strany…

7. srpen 1947 … letošní sklizeň obilí dosahuje zhoršení proti loňskému roku v průměru 20-30 %. Konkrétně to znamená, že budeme muset dovézt 50 000 vagonů chlebového obilí, z nichž máme ze Sovětského svazu přislíbeno 20 000 vagonů … Je nutné přiznat, že chybějící množství se nám nepodaří od ostatních dovozců koupit, a to z různých příčin … Pro spotřebitele má větší cenu zajištěná dávka na celý rok v rozumné výši, než dávka vysoká, ale nezajištěná…

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu