VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Mendelova univerzita v Brně od roku 2012 provozují stránky www.intersucho.cz, což je unikátní systém monitoringu zemědělského sucha pro celou oblast České republiky v aktuálním čase. Tým vědců, který tím navazuje na několikaletou práci, během níž studoval dopady sucha na polní plodiny, obsah vody v půdě a očekávaný vývoj množství vody v půdě v budoucích klimatických podmínkách. K tomuto webovému serveru přibyl nově od loňského prosince další specifický web www.klimatickazmena.cz provozovaný stejným týmem vědců a nabízející poprvé v České republice uživatelům možnost sledovat dopady změny klimatu jak v současných, tak v očekávaných klimatických podmínkách.

Integrovaný systém sledování sucha

Starší z těchto dvou webových serverů je také nazýván Integrovaný systém sledování sucha (ISSS) a v současné době je již hojně rozšířen a používán zejména agronomy z celé ČR, ale zájem o tento web má také státní správa. Unikátnost portálu intersucho.cz není jen v tom, že je jediným serverem, který v Evropě monitoruje sucho, ale i díky tomu, že monitoring je uživateli předáván v detailním rozlišení (konkrétně v gridu 500 × 500 m), takže každý zemědělec, lesník, sadař či vinař může na mapách sledovat aktuální stav sucha přímo na svém pozemku či ve svém katastru. Aktuální stav popisující zemědělské sucho je uživateli předáván pomocí mapových podkladů. Mapy jsou aktualizovány jednou týdně, vždy v pondělí odpoledne, poté, co tým vědců zahrne do výpočtů aktuální meteorologická data a vytvoří novou sadu map. Pro každého, kdo má zájem sledovat, jak se právě vyvíjí zemědělské sucho v České republice, je připravena skupina mapových vrstev, z nichž každá se na aktuální sucho dívá různou optikou.

První z map zobrazuje tzv. intenzitu sucha (obr. 1), což je popis toho, jak se aktuální situace půdní vláhy liší od dlouhodobého průměru, který jsme mohli sledovat v posledních 50 letech (konkrétně v letech 1961-2010). Čím červenější barvu na mapě vidíme, tím neobvyklejší sucho právě probíhá, a když si připomeneme intenzitu sucha z léta roku 2015 (konkrétně z 16. srpna, kdy nedostatek srážek trval již 6. týdnem a maximální denní teploty vzduchu dosahovaly lokálně až 38-39 ˚C), vidíme, že sucho roku 2015 bylo skutečně výjimečné. Můžeme říct, že na téměř 8/10 plochy České republiky se projevily anomálie sucha o intenzitě stupňů S4 (výjimečné) a S5 (extrémní sucho), tj. 50leté, resp. 100leté sucho.

Mapu intenzity sucha vhodně doplňuje druhá mapová vrstva zobrazující relativní nasycení půdy, tedy informaci na kolik procent je nasycena půda vodou v aktuálním čase. Mapy dopadů na vegetaci využívají data z družic Aqua a Terra a hrají důležitou roli při posouzení dopadů sucha přímo na vegetaci, a to jak na polní plodiny a travní porosty, tak i na lesní společenstva. Poslední z map je mapa dopadů na zemědělství, která vzniká díky spolupráci s téměř 70 agronomy z celé České republiky, kteří také v pravidelném týdenním kroku hodnotí svým odborným pohledem stav sucha a dopady sucha na právě pěstované plodiny na svých pozemcích pomocí jednoduchého dotazníku. Za tuto spolupráci je hodnotitelům nabízena denně aktualizovaná bonusová předpověď např. srážek či maximálních teplot na následujících deset dní. Expertní hodnocení sucha je otevřeno každému, kdo se pohybuje či pracuje v krajině a každý nový hodnotitel je maximálně vítán.

Součástí ISSS je také veřejná krátkodobá předpověď intenzity sucha a relativního nasycení na následujících 10 dní, která je denně aktualizována. Předpověď sucha vnímáme jako přínosný nástroj, který může agronomům, vinařům či sadařům pomoci s krátkodobou organizací prací a s plánováním zásahů přímo na poli.

Bude sucho častým jevem?

Sucho roku 2015 bylo skutečně výjimečné, a to zejména vlivem kombinace velmi vysokých teplot a nedostatku srážek. A když se podíváme na suché periody, které jsme v České republice mohli sledovat v posledních cca 20 letech, nelze si nevšimnout, že jsou téměř vždy způsobeny ani ne tak nedostatkem srážek, jako spíše zvyšující se teplotou vzduchu. Což ukazuje na rozdíl od suchých period, které jsme na našem území mohli pozorovat zhruba od počátku 19. století a které se vždy vyznačovaly jen nedostatkem srážek. A často se v poslední době setkáváme s otázkami, zda se na suché roky máme připravit. Zda budou častým jevem, když se v našich podmínkách průměrná teplota zvýšila o 1 ˚C za posledních 100 let. Anebo jestli se jedná o událost, která nás postihne jednou za několik desetiletí.

Dopady klimatické změny

Odpovědi na tyto otázky pak přináší server www.klimatickazmena.cz. Ambicí tohoto webu je široké veřejnosti, od studentů přes vědce, pedagogy, agronomy, lidi pracující v krajině až po běžné občany, nabídnout pohled na aktuální dopady změny klimatu v různých sektorech pro současné klimatické podmínky, ale hlavně pro očekávané budoucí klima. Web je připraven jednoduchým způsobem, aby si každý zvládl bez problémů prohlédnout mapové podklady a mohl si s nimi i tak trochu hrát a podívat se, co by nás v budoucnu mohlo čekat. A když se zaměříme na sucho, tak jedním z mnoha ukazatelů může být například mapa Stres suchem v ornici, která zobrazuje počet dní v celém roce s kriticky nízkou zásobou vody v půdě. Pro uživatele ale může být velmi zajímavá také mapa počtu tropických dní (obr. 2), což jsou dny s maximální denní teplotou vzduchu nad 30 ˚C, kterých bylo v loňském roce na jižní Moravě celkem 53. Přitom pro současné podmínky je průměrný počet těchto dnů 11-20 s tím, že ke konci století může tento počet narůst až na 40-60 dnů.

Pravděpodobné budoucí klima je uživatelům připraveno díky tzv. globálním klimatickým modelům a vybráno bylo 5 modelů z celkem 40, které se v současné době pro modelování budoucích klimatických podmínek používají. Zvolené klimatické modely uživateli představují možnou variabilitu očekávaných podmínek, protože například jeden z modelů pracuje s pravděpodobným budoucím nárůstem srážek na našem území, druhý spíše s poklesem a naopak se zvýšením teploty. Uživatel pak vidí, s jakou mírou nejistoty je dobré pracovat při případných plánovaných adaptačních opatřeních, případně pro jaké ukazatele se shodují všechny modely a pro které se o něco více rozchází.

Pravděpodobné očekávané podmínky jsou vypočítány také pro dva možné emisní scénáře. To znamená, popisují míru emisí produkovaných lidskou činností a představují výhled situace pro vysoké emise skleníkových plynů (které se do ovzduší dostávají například spalováním fosilních paliv), kdy společnost nijak neomezí svůj hospodářský růst a bude nadále pokračovat s uvolňováním emisí do atmosféry. Dále nabízí možnost podívat se na o něco více optimistický scénář, který naznačuje uvědomělejší směřování společnosti, kdy dojde ke snížení produkce emisí, ale zároveň nebude striktně omezen hospodářský růst.

Mapové podklady jsou i na tomto webu připraveny v rozlišení 500 × 500 m, což uživatelům zaručuje detailní pohled a možnost podrobně sledovat, jak by se mohly měnit podmínky a dopady klimatické změny přímo na jejich pozemku.

V současné době jsou na webu již desítky mapových vrstev, které budou postupně narůstat, a ambicí tohoto webu je pokrýt možné dopady klimatické změny nejen v sektoru vodního hospodářství, zemědělství, lesnictví či klimatických podmínek, ale také v oblasti socio-ekonomických dopadů. A abychom odpověděli na výše položené otázky, zda bude sucho v České republice v budoucnu častým jevem a na jeho výskyt by bylo lepší si zvyknout a adaptovat se: Výstupy, které nám poskytují použité klimatické modely zobrazující očekávané budoucí klima, nám zatím bohužel shodně naznačují, že právě na extrémní projevy klimatu (ať už sucho či povodně) bychom si měli začít postupně zvykat a naučit se s nimi sžívat. Jak na to a jaké možnosti adaptací jako společnost máme, nabízí například právě web „klimatická změna“, kde je mimo samotné mapy detailně popsáno, jaká adaptační opatření můžeme zvolit a využít.

Oba webové servery čeká v budoucnu postupné rozšiřování, ať už doplňování dalších map popisujících očekávané budoucí dopady změny klimatu, tak také rozšiřování monitoringu aktuálního zemědělského sucha například pro území střední Evropy.

Ing. Lenka Bartošová, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny CzcehGlobe AV ČR a Mendelova univerzita v Brně. bartolen(zavináč)gmail.com