VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ve Veronice č. 3/2014 jsem čtenáře seznámil s tím, že se od roku 2007 amatérsky zabývám mapováním výskytu oskeruší, včetně jejich fotodokumentace. V té době jsem měl v rámci jižní Moravy ve svém pracovním atlasu podchyceno kolem 200 exemplářů. Také v loňském roce jsem pokračoval a navštívil opět Kyjovsko, Horňácko, Zlínsko, Uherskobrodsko, Uherskohradišťsko a výsledkem bylo, že koncem roku 2015 mám mapově i fotograficky zdokumentován výskyt 275 jedinců, z nichž řada je pozoruhodně starých a velkých stromů. Rád si připomínám setkání se stromy, byť mladými, v Hýslech na Kyjovsku, kde je vysazuje a stará se o ně místní starosta, nebo s nečekaně velkou a starou oskeruší v Nedašově Lhotě. Potěšila mne také velká koncentrace oskeruší poblíž Radějova, kde na kopci Žerotín a v jeho blízkém okolí jich mám zaevidováno 55. Znovu však musím zdůraznit, že nebýt pomoci ochotných místních občanů, tak bych už v nalézání dalších mnoho nepokročil. Krásným ukončením roku 2015 bylo setkání s oskeruší starou 370 let v Jankovicích u Velehradu, k níž mne také dovedl místní občan. Při jejich vyhledávání mám řadu různých zážitků, vzpomínám třeba na nyní úsměvné setkání při hledání Zlámanecké oskeruše. Když jsem se poptával místní paní, která uklízela před domem, kde bych ji našel, tak na mne hrozivě vyběhl její manžel, který zaslechl jen slovo oskeruše a domníval se, že jeho ženě nadávám. Kdyby duchaplně nezasáhl můj vnuk, že jedeme až z Brna a hledáme strom tohoto názvu, tak kdoví jak by to dopadlo. Našli jsme ji pak až s pomocí souseda. V loňském roce 2015 jsem doufal, že už nejen kvůli finanční náročnosti cestování, věku a času tomu věnovanému s touto činností končím, ale zatím to asi pravda nebude. (Poznámka redakce: Pro redakci Veroniky a jistě i pro čtenáře je to samozřejmě dobrá zpráva a těšíme se na další přírůstky do mapy.)

Jiří Junk