VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Po horkém šumavském létu, kdy proběhla řada protestů proti neoprávněnému kácení na území národního parku, a po následných mediálních tahanicích, se na podzim boj o jeho další podobu přesunul především do oblasti legislativní. V diskusi jsou dva návrhy zákona o národním parku Šumava. Dovolím si stručně okomentovat oba dokumenty a jejich případný přínos.

První z nich je z dílny zastupitelů Plzeňského kraje. Byl již předložen k projednání do poslanecké sněmovny a čeká na zařazení na program schůze. Nemá však širší podporu, neboť při svém vzniku nebyl konzultován s oponenty a je tlačen stylem „za každou cenu“. I když pomineme fakt, že jako celek výrazným způsobem koliduje se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je zde celá řada sporných míst. Jako zavádějící se jeví už úvodní paragraf, kde jsou definovány cíle národního parku, ale nejsou jednoznačně upřednostněny zájmy ochrany přírody. Další problematické ustanovení předpokládá členění do čtyř zón, přičemž by došlo k výrazné redukci I. a II. zóny oproti současnému stavu. Připouští se i možnost zasahovat v I. zónách. Jako zcela bezprecedentní lze hodnotit pokus vyjmout lesy v národním parku z kompetence správy národního parku a zřídit veřejně prospěšnou společnost, která má v lesích národního parku hospodařit. V přístupu k lesům je upřednostněn zákon o lesích na úkor zákona o ochraně přírody a krajiny. A tak bychom mohli pokračovat. Přijetím této varianty by došlo nejen k nepřijatelnému nabouráním zákona 114/1992 Sb., ale také k likvidaci národního parku Šumava v podobě, jak ho známe.

Návrh zákona, který předkládá ministerstvo životního prostředí, se rodí jako kompromis mezi všemi zúčastněnými zájmovými skupinami - obcemi, kraji, občanskými sdruženími, představiteli politických stran, ministerstvem a zástupci vědecké obce. Dohadovací jednání probíhají formou diskuse u kulatého stolu na ministerstvu. Byť by bylo možné mít řadu výtek, přece jen zachovává hlavní principy fungování národního parku. Stěžejním ustanovením rozpracované verze je nová zonace, včetně managementu v jednotlivých zónách. Obsahuje například sloučení dnešních 135 prvních zón do 13 větších celků, které zaujímají cca 25 % rozlohy parku. Předpokládá se úplná bezzásahovost. Dalších cca 12 % se má postupně zařadit do tzv. II.a zóny, která bude připravována na přechod do první. Třetí, „investiční“ zóna by včetně intravilánů obcí tvořila cca 6,5 % národního parku. Zbytek rozlohy parku by zahrnovala tzv. II.b zóna, která by zůstala trvale jako II. zóna se stávajícím managementem. Předběžně na ministerském návrhu panuje více než 90% shoda mezi jednotlivými zúčastněnými stranami a má velkou šanci na přijetí. I když tato předloha není dokonalá, mohla by po uvedení v platnost vést k uklidnění situace na Šumavě při zachování fungování národního parku alespoň v základních rysech. Na přelomu roku by tento návrh zákona mohl být předložen k projednání do poslanecké sněmovny.

Ing. Václav Zemek (1974), poslanec PS PČR za ČSSD, člen ČSOP (psáno 4. 11. 2011)