Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

O moruši trnavskej


Pavol Eliáš, č. 2/2016, s. 27-28

Ladislav Bakay morušu trnavskú už hneď v názve článku zavrhol, keďže žiadna „Moruša trnavská neexistuje a pravdepodobne sa jedná ,maximálne‘ o varietu alebo kultivar moruše čiernej“. Za príčinu omylu renomovaného českého botanika Karla Domina, ktorý tento druh opísal, považuje nedostatočný porovnávací materiál (konáriky s dozretými plodmi, ktoré mu poslal František Strelka, riaditeľ roľnícko-ovocinárskej školy v Šali).

Moruša trnavská je morfologicky výrazný typ moruše (väčšie tmavočierne plody a i.), ktorý sa pestoval v ovocinárskych obciach na úpätí Malých Karpát, najmä v obci Častá, od dávna pod názvom „stromová malina“. Maďarská literatúra z čias rakúsko-uhorskej monarchie spomína takúto morušu ako „turecká kyselá moruša“, ale bez opisu. K. Domin opísal druh v roku 1948 v časopise Slovenské ovocinárstvo ako Morus trnaviensis n. sp. a podľa medzinárodných pravidiel český popis doplnil latinskou diagnózou druhu. Odlišuje sa od moruše čiernej „větévkami huňatými, listy sotva drsnými s řapíkem zřetelně delším než je bazální výřez čepele, plody válcovitě podlouhlými, velkými, zprvu růžovými, posléze černofialovými“. Od moruše červenej sa odlišuje „oděním větévek, listy zřetelně srdčitými, hrubě zubatými (nikoliv jemně pilovitými), na konci více v špičku náboditou vytaženými, blízami chlupatými, konzistencí listu (podobnou jako u moruše černé)“. Zhoduje sa s ňou „barvou a tvarem plodů, listy na líci hladkými nebo jen sotva drsnými“. Považuje ho za hybridogénny druh, „podle jeho znaků lze souditi, že vznikl asi ze zkřížení Morus nigra × rubra“. V závere článku prikladá aj perokresbu plodného konárika. Moruša trnavská - strom s hustou korunou - je veľmi otužilá a vyznačuje sa veľkou regeneračnou schopnosťou.

Vedecké diskusie okolo taxonomického postavenia moruše trnavskej (samostatný druh či odroda, kultivar) svedčia o tom, že nie je definitívne doriešené. V súčasnom Zozname papraďorastov a kvitnúcich rastlín Slovenska (tzv. Checklist) je Morus trnaviensis vedená ako synonymum moruše čiernej (Morus nigra L.). V Slovenskej poľnohospodárskej univerzite v Nitre sa skúmali prírodné populácie (genotypy) tejto zaujímavej a ekonomicky významnej ovocnej dreviny. Morfologická premenlivosť na úrovni stromu, listov, kvetov, plodov a semien. Napríklad plody dorastajú do dĺžky 2,7 cm a hrúbky 1,6 cm, hmotnosť jedného plodu až 6,7 g. Na webovej stránke obce Pukanec nájdeme článok o chránenom prírodnom výtvore „Pukanské moruše čierne“, ktorý so svojimi približne 500 rodiacimi stromami, väčšinou už vysokého veku (200 - 350 rokov), predstavoval v čase vyhlásenia v roku 1988 najväčšiu lokalitu tohto druhu na území bývalej ČSFR.

Na záver: Tento ovocný strom s veľkými čiernymi plodmi a osviežujúcou sladkokyslastou chuťou podobný moruši čiernej skutočne existuje, v okolí Trnavy a inde na južnom Slovensku rastie a sa pestuje. Napriek tomu, že jeho taxonomické hodnotenie odborníkmi (botanici, dendrológovia) nie je jednotné. Morušu trnavskú by sme mali pestovať v našich záhradkách ako zaujímavý ovocný strom s chutnými plodmi. A tak udržať tento výrazný typ s označením „trnavská“ pre budúce generácie.

Pavol Eliáš


Prof. RNDr. Pavol Eliáš, CSc., Katedra ekológie (FEŠRR), Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu