Vstup pro předplatitele: |
Kde strom má srdce
ptáci vědí
Nad tryskající piliny
zvedli křídla
Slyšeli jste slavíky tlouct?
Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev
Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?
Srdce chycené
v obráceném hnízdě?
(Jindřich Zogata)
Stanislav Lolek, Rapsodie volné přírody
Galerie výtvarného umění v Hodoníně 13. 4. - 26. 6. 2016
Naposledy se samostatná výstava děl Stanislava Lolka (1873-1936) konala v Domě umělců před téměř čtyřiceti lety. Hodonínská galerie uspořádala mimořádně celistvou a kompletní přehlídku děl tohoto významného malíře a jednoho z nejvýraznějších mařákovců k 80. výročí jeho úmrtí.
Co říci o výstavě a neopisovat katalog. První, co mě napadlo - Když vezme do ruky štětec mistr, tak ani zátiší s jeleny, liškami a další zvěří na paloucích v lese nemusí vyznít banálně.
Lolkovy obrazy berou dech. Jsou to totiž obrazy malíře srostlého s přírodou. Ještě dříve, než se v malování vzdělával, byl malířem krajiny svého srdce - stromů, lesa, luk a pastvin, přírody divoké i přetvořené člověkem - „… Červená nebo modrá tužka, zelený nebo červený inkoust, nějaká živá barva, to mi působilo přímo fyzickou rozkoš.“ A přitom nebyl Lolek ani bohém, ani snílek. Byl si vědom nutnosti pevné půdy pod nohama a pragmatické nutnosti obživy, a tak spojil tuto nutnost se svou člověčí sounáležitostí s přírodou a stal se lesníkem. Jeho talent ale nezůstal bez povšimnutí a nejen ze své bytostné potřeby malovat, ale i na naléhání přátel začal studovat krajinářskou školu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Julia Mařáka a po jeho smrti ještě krátce u Rudolfa Ottenfelda. Na Hlávkovo stipendium odjel na studijní pobyt do Mnichova.
Po návratu se věnoval již jen výtvarné tvorbě. Pobýval na severu Moravy a v jižních Čechách, skicoval zvířata v zoologických zahradách v Drážďanech a Berlíně, zúčastňoval se honů v Bukovině a v Rusku, zvířata nejen kreslil a maloval, ale i střílel - zubry, medvědy, losy a jeleny. Ilustruje Knihu džunglí R. Kiplinga nebo dobrodružné knihy J. O. Curwooda. Lolkova didaktická vyobrazení zvířat vyučovala středoškolskou mládež ze stránek „Živočichopisu“ profesora Františka Polívky nebo ze školních zoologických obrazů. Z podnětu Jaromíra Johna měl nakreslit pro Lidové noviny pár kreseb „zvířátek“. Nakreslil veselé obrázky Kmotry lišky a Rudolf Těsnohlídek napsal textíky, kterých byl celý příběh, a tak Lolek dokreslil i lištičku, teď už měla jméno Bystrouška. Že by první komiks u nás?
A samozřejmě maloval. Mistrně symbolistní náladové krajiny i prozářené imprese, od jara do podzimu na cestách se skicákem a malířskými potřebami, v zimě v pražském ateliéru na Vinohradech v Chodské ulici. Člen pražského Mánesa a spoluzakladatel Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně - s Aloisem Kalvodou, bratry Úprkovými a Jaroškovými, Romanem Havelkou a dalšími.
Na výstavě je představeno více než 130 obrazů, grafik a kreseb ze všech fází Lolkovy tvorby. Zapůjčeny byly z prestižních českých i moravských galerijních sbírek i od řady soukromých majitelů. K výstavě byl vydán katalog a jak velí v hodonínské galerii tradice, je to katalog s vysokou úrovní výtvarnou i obsahovou.
Výstava bude k vidění také v Uherském Hradišti v Galerii Slováckého muzea od 14. 7. do 16. 10. 2016.
Bohdana Fabiánová