Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Výreček malý


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 3/2016, s. 4

Mezi naše ptáky patří i jedna z nejmenších sov - výreček malý. Je to vlastně jihoevropský druh a kdo někdy cestoval ve Středomoří, patrně se s ním mohl běžně setkat v řídkých stromových porostech nebo i v zahradách. Jeho melodické protáhlé pískání opakované v několikavteřinových intervalech se přitom ozývá od jara do léta, někdy nepřetržitě od soumraku po několik hodin. Podle hlasu je také možné výskyt výrečka zjistit, samozřejmě především večer nebo v noci.

Na rozdíl od našich dalších dvou malých sov - kulíška nejmenšího a sýčka obecného - nepatří výreček mezi druhy u nás pravidelně hnízdící. I když hnízdí pravidelně v bezprostředním sousedství - zejména na celém jižním až východním Slovensku. Jeho hnízdiště jsou tam především na teplých svazích s extenzivním zemědělstvím, sady a vinohrady, hnízda jsou většinou v dutinách starých stromů. Od nás existuje sice již od 19. století větší množství zpráv o jeho hnízdění nebo možnosti hnízdění - ze středních Čech, střední a hlavně jižní Moravy - a to i z poslední doby. Přímo hnízdo však bylo nalezeno pouze jednou - v roce 1998 - v Bílých Karpatech. Zda se k nám tento jižní teplomilný druh rozšíří se zvyšováním teploty, je však sporné. Jeho potravu tvoří převážně větší druhy hmyzu - brouci, rovnokřídlí, motýli. A mizení těchto forem s intenzifikací zemědělství způsobuje zřejmě i to, že od nás mizí i další teplomilné druhy ptáků na tuto potravu odkázané, jako je mandelík nebo dudek. Nebo i další, u nás dříve běžný druh sovy - sýček. Kromě toho je to tažný druh zimující jižně Sahary a ovlivněný zřejmě - podobně jako další ptáci - desertifikací Sahelu (název krajinného typu v Africe na jižním okraji Sahary, zahrnující pás stepí a savan táhnoucích se napříč kontinentem od západu k východu, na území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie; pozn. red.).

Čas nám tedy ukáže, zda se výreček malý stane trvalou součástí naší fauny.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu