VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V posledních přibližně třiceti letech jsme svědky značných odchylek průměrných ročních teplot a ročních úhrnů srážek od dlouhodobých průměrů těchto klimatických charakteristik. Velmi často také dochází k negativnímu spolupůsobení vysokých teplot a podprůměrných srážek, což má vliv na lesní hospodářství, zejména na pěstování nepůvodních hospodářských dřevin, tedy hlavně monokultur smrku ztepilého v nižších a středních polohách. Při kalkulování s pravděpodobnými dalšími dopady klimatických změn je bezpodmínečně nutné pěstování lesa přizpůsobit těmto měnícím se podmínkám. V praxi Vojenských lesů a statků (VLS) Plumlov to znamená postupnou přeměnu aktuální dřevinné skladby ve prospěch té přirozenější.

Vojenské lesy a statky ČR, s. p., divize Plumlov hospodaří na 17 105 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa (stav k 31. 12. 2015). Z toho 2 394 ha tvoří odloučené lesní části. Zbývajících 14 711 ha, kterých se týká tento článek, tvoří tři hlavní lesní hospodářské celky organizačně začleněné do stejnojmenných lesních správ Žárovice, Myslejovice a Rychtářov. Území patří do přírodní lesní oblasti č. 30 Drahanská vrchovina. Geologický podklad tvoří nejčastěji břidlice, droby a slepence, méně sprašové hlíny. Půdní typy, které se tvoří na takovémto podloží, jsou mimo jiné charakterizovány propustností pro vodu, takže se jedná o půdy vysýchavé, což je umocněno i množstvím prudkých svahů a slunných expozic. Spravované pozemky leží v nadmořské výšce od 290 do 660 m n. m., průměrná roční teplota se pohybuje v rozpětí od 6,6 ˚C (Protivanov) do 8,1 ˚C (Plumlov). Z pohledu dostupnosti vody pro rostliny se převážně jedná o suchou až mírně vlhkou oblast, průměrný roční úhrn srážek byl za období od roku 1935 do roku 2012 604 mm (Plumlov). V potenciální přirozené dřevinné skladbě by v porostech dominoval buk s dubem (79 %) a jedle (13 %). Aktuální dřevinnou skladbu tvoří smrk, borovice, modřín (58 %), z listnáčů buk a dub (30 %). Jedle bělokorá je aktuálně zastoupena pouze 2 %, přestože ještě na konci 19. století byla v některých tehdejších revírech zastoupena až 40 %. Její ústup započal několika vlnami kalamit způsobených obalečem jedlovým a pokračoval spolupůsobením různých škodlivých činitelů v 60. a 70. letech minulého století. Lokálně se chřadnutí jednotlivců jedle i celých porostů projevuje dodnes.

Přeměnu dřevinné skladby ve prospěch tzv. melioračních a zpevňujících dřevin (zejména buku, dubu a částečně jedle) realizujeme u VLS Plumlov několika cestami. V porostech s převahou buku se hospodaří podrostní formou pasečného hospodářského způsobu s maximálním využitím přirozeného zmlazení buku. Každoročně je tímto způsobem obnoveno přibližně 25 ha porostů.

Při umělé obnově lesa na holinách z úmyslných i nahodilých těžeb vysazují VLS Plumlov často až dvojnásobné množství melioračních a zpevňujících dřevin, hlavně buku, než ukládá vlastníkovi lesa platná legislativa. Menší výtrže z nahodilých těžeb jsou dokonce často zalesňovány pouze bukem, případně dubem zimním. Na holinách však sazenice trpí suchem, okusem zvěří a pozdními mrazy. Škody zvěří jsou postupně eliminovány stálým tlakem na snižování početních stavů zvěře a dále omezovány nátěry kultur repelentními přípravky, případně oplocováním. Škody působené jinými škodlivými činiteli však vyloučit nelze, je možné je pouze částečně omezit opakovaným vylepšováním kultur. V roce 2015 například uschlo až 70 % sazenic listnatých dřevin, které byly na jaře vysazeny, na některých plochách dosáhly ztráty dokonce 100 %. Přesto se VLS Plumlov od roku 1990 daří zastoupení listnatých dřevin každoročně zvyšovat v průměru o 0,25 %. Jedle bělokorá je uměle vysazována v menším množství, přibližně 5 000 ks ročně. Hlavním důvodem je její velmi pomalé a problematické odrůstání v podmínkách osluněných vysychajících holin a ohrožení jelení zvěří až do středního věku porostu. Jedle je také dřevina náchylná k poškození pozdními mrazy.

Poslední, do určité míry specifickou cestou zvyšování zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin je hospodaření hospodářským způsobem výběrným. K tomuto způsobu hospodaření byly v roce 2001 vyčleněny tři lokality, dvě na LS Žárovice a jedna na LS Rychtářov. Za uplynulých 15 let se tyto porosty podařilo těžebními zásahy značně věkově i prostorově diferencovat a v přirozené obnově zaujímá vedle listnáčů nemalý podíl i jedle bělokorá. Objem zpracovaných nahodilých těžeb v uplynulých desetiletích jasně ukazuje na to, že pěstování smrku jako hlavní hospodářské dřeviny je na většině lesních pozemků VLS Plumlov minulostí a tuto dřevinu bude možné pěstovat jen na vybraných stanovištích a pouze ve směsích. Produkční doba smrkových porostů nebo jejich částí se totiž v uplynulých letech z důvodů škod suchem, václavkou a kůrovci v některých případech snížila na dvacet až padesát let, v extrémních případech jsou „mýceny“ porosty mladší deseti let. Proto je nutné minimálně udržet a spíše zrychlit tempo přeměny dřevinné skladby porostů VLS Plumlov i při umělé obnově lesa, aby v budoucnu byla podrostní forma pasečného hospodářského způsobu hlavním způsobem obnovy porostů se zastoupením dřevin blížícím se přirozené dřevinné skladbě. Další snížení stavů zvěře a jejich udržování na přijatelné výši je jednou z nezbytných podmínek naplnění tohoto záměru.

Ing. Roman Dymáček, VLS ČR, s. p., divize Plumlov; roman.dymacek(zavináč)vls.cz